Mohlo by vás také zajímat
Čipová krize srazila loňské výsledky motoru české ekonomiky
Petr Dufek 19. ledna 2022Výroba osobních aut v Česku loni klesla meziročně o 4,1 procenta na 1,105 milionu vozů. Proti předcovidovému roku 2019 to bylo o téměř…
ČR má plnohodnotnou vládu, ČNB nevyloučila dvoucifernou inflaci, éra dostupných hypoték je pryč, aneb souhrn událostí 2. týdne
Libor Akrman 14. ledna 2022Vláda Petra Fialy získala ve sněmovně důvěru; inflace v prosinci opět stoupla; maloobchod loni zažil žně; Škoda Auto má stále málo čipů; PKN…
Česko má rekordní schodek, je třeba více „hasit hořící les“?
Jan Bureš 7. ledna 2022I když veřejné finance zůstávají bezesporu problémem, který nová vláda bude muset řešit, přirovnání k "hořícímu lesu," který potřebuje rychle "uhasit," příliš nesedí.
- KOMENTÁŘ
Naváže Kaczyński se staronovou vládou na polský ekonomický zázrak uplynulých let?
O víkendových parlamentních volbách v Polsku zvítězila v Sejmu se ziskem 43,59 procenta hlasů konzervativní koalice vedená vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS). Po sečtení všech hlasů to oznámila státní volební komise. Druhá skončila liberální Občanská koalice, kterou podpořilo 27,4 procenta hlasujících voličů. Strana PiS tedy bude v Polsku moci samostatně vládnout další čtyři roky, ale ztratila většinu v Senátu.
Když v roce 2015 v polských parlamentních volbách překvapivě získala strana Právo a spravedlnost (PiS) nadpoloviční většinu křesel a začala realizovat svůj křesťansko-sociální program, byl to pro mnohé šok.
Překvapena byla mimo jiné i přední ratingová agentura S&P, která byla tak vystrašena, že již na počátku roku 2016 snížila Polsku rating.
Klíčová většina v Sejmu
Píše se rok 2019 a Právo a spravedlnost opět získává nadpoloviční většinu v klíčové dolní komoře parlamentu. Tentokrát však nikdo Polsku rating snižovat nehodlá. Polský zlotý v reakci na výsledky voleb dokonce posílil.
GRAF: Vývoj kurzu polského zlotého vůči euru
Od začátku letošního roku do současnosti
Zdroj: TradingView.com
Skeptický hlas by zde mohl říci, že trh je spokojen s tím, že vítězství národně orientované PiS nakonec bylo menší, než se čekalo, takže manévrovací prostor nové vlády bude omezen.
Vládnoucí strana totiž nedosáhla na ústavní většinu (zatímco v Sejmu většinu má: 235 z 460 poslaneckých křesel, v Senátu obsadí PiS jen 48 ze 100 pozic, pozn. red.). Ale nezískala ani třípětinovou většinu nutnou k případnému přehlasování prezidentského veta.
V tomto ohledu je sice pravda, že prezident Andrzej Duda je ze stejné strany, avšak již za půl roku budou prezidentské volby. A příští hlava státu se nemusí chovat k návrhům zákonů z dílny PiS tak přívětivě.
Tento scénář může dokonce nastat i v případě, že Duda svůj post obhájí. Polský prezident totiž může být znovu zvolen jen jednou, a tak by se Duda po svém případném druhém prezidentském vítězství mohl v úřadě chovat daleko nezávisleji a vládu PiS držet v ústavních mantinelech.
Bude pokračovat ekonomická fantazie?
Optimistický pohled na perspektivu dalších čtyř let vlády PiS ovšem vychází z pozitivní zkušenosti z posledních čtyř let. Polská ekonomika totiž prožila z makroekonomického pohledu fantastické období.
Díky růstu HDP na úrovni pěti procent ročně nabrala reálná konvergence neuvěřitelné tempo. Dvouciferná míra nezaměstnanosti se dostala na rekordně nízká tři procenta, takže také Polsko dnes trpí nedostatkem lidí na trhu práce. To vše se odehrálo při stabilně nízké inflaci a vyrovnané platební bilanci.
Pravda, vláda PiS se sice nevyvarovala výstřelků v podobě uplácení starších voličů třináctými důchody či snížení věku pro odchod do důchodu. Avšak vše se to odehrálo za postupné redukce deficitu a vládního dluhu.
Zázrak i díky okolí
Je také poctivé dodat, že polský hospodářský zázrak posledních čtyř let byl z nemalé části vystavěn na externích faktorech – především na nezanedbatelných transferech z fondů EU.
Ovšem i zde je třeba vládě PiS připsat kredit, neboť navzdory politickým konfliktům s Bruselem se chovala velmi pragmaticky. Dokázala totiž na dotacích z unie načerpat (a následně prostavět) 2–2,5 procenta HDP ročně. To jsou cifry, o kterých si ČR může nechat jenom zdát.
Střízlivě zhodnoceno, z makroekonomického pohledu se tedy dalších čtyř let vlády Práva a spravedlnosti není třeba obávat a umírněnou reakci polských finančních trhů na výsledky voleb berme jako odpovídající.
