Historický úspěch rozpočtu? Babiš se „seknul“ o 130 miliard

Státní rozpočet loni skončil v přebytku 61,8 miliardy korun, což je nejlepší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Schválený rozpočet přitom počítal se 70miliardovým schodkem. Nelze se tak ubránit dojmu, že návrhy rozpočtů jsou naschvál podhodnoceny, aby si na tom ministr Babiš mohl posílit své PR.

Ministr financí Andrej Babiš s velkou hrdostí představil v úterý 3. ledna výsledek státního rozpočtu za rok 2016, který skončil v přebytku necelých 62 miliard korun (video z této tiskové konference je k vidění ZDE).

Z tiskové konference vedené Andrejem Babišem by kdekdo nabyl dojmu, že pan ministr je téměř geniální rozpočtář a všechny zásluhy patří jeho resortu. To však není zcela pravda.

I když rozpočet skončil v nejvyšším přebytku v historii České republiky, jeho složení nepoukazuje na zrovna světlou budoucnost. Původně byl rozpočet pro rok 2016 schválen s deficitem 70 miliard korun.

Většina ekonomů a analytiků poukazovala na to, že v době takového ekonomického růstu není správné dosahovat vysokého schodku státního rozpočtu. Ministerstvo financí se tedy ve svém plánování „seklo“ o více než 130 miliard.

GRAF: Historie státních rozpočtů ČR
Od roku 1993 do roku 2016, jde o saldo státního rozpočtu v miliardách Kč.

Zdroj: MF ČR

Podívejme se nyní blíž na přesná čísla. Celkové příjmy rozpočtu dosáhly 1 281,62 miliardy korun, což je o 100,76 miliardy více, než ministerstvo původně plánovalo. Meziroční příjmy se zvýšily o 47,10 miliardy korun a výdaje naopak klesly o 77,48 miliardy.

Naopak výdaje dosáhly 1 219,84 miliardy korun, což je o 31,01 miliardy méně, než je schválený plán.

Bez EU jen zase deficit

Největší vliv na příjmovou stranu rozpočtu měly příjmy z Evropské unie (EU). Ty byly o 64,76 miliardy korun vyšší než ve schváleném rozpočtu. V tomto případě se však jedná o mimořádný vliv a bez něho by rozpočet skončil ve velmi mírném deficitu.

Na výdajové straně je nejzávažnějším činitelem položka kapitálových výdajů. Je sice moc pěkné, že jsou o 6,18 miliardy korun vyšší než ve schváleném rozpočtu, v meziročním srovnání je to však snížení o téměř 91 miliard, což značí pokles těchto výdajů o více než polovinu.

Vláda tedy v minulém roce opravdu razantně snížila svou investiční činnost, což nevěstí nic dobrého, pokud chce v tomto záměru pokračovat.

Levnější obsluha dluhu? I díky spekulantům

Pozitivní je snížení výdajů na obsluhu státního dluhu. Andrej Babiš se v průběhu roku celkem rád chlubil, jak se mu daří snižovat výdaje na obsluhu státního dluhu. Ty poklesly o 12,54 miliardy korun na 40,65 miliardy.

Výdaje se sice snižovaly, ale ministr financí na tom nemá podíl téměř žádný. Hlavním strůjcem je Česká národní banka a její intervenční režim.

Investoři i spekulanti již počítají s tím, že ČNB letos ukončí intervenční režim.

Česká republika patří mezi státy s nejnižšími výnosy státních dluhopisů. To je způsobeno nejen vysokým ratingem, ale také velkým zájmem ze strany investorů, ale také spekulantů.

Ti spekulují o ukončení intervenčního režimu, po kterém se předpokládá postupné posilování naší měny. Pro zahraniční spekulanty je to vidina kombinace snadného a relativně málo rizikového výnosu.

Efektivní výběr sociálního pojištění

Ministr Babiš na tiskové konferenci zmínil DPH a její efektivnější výběr, za který by mělo být odpovědné také kontrolní hlášení, jež bylo zavedeno s účinností od začátku minulého roku.

Ve skutečnosti byl růst příjmů z DPH meziročně vyšší o 3,82 procenta a stát inkasoval 245,68 miliardy, nicméně za schváleným rozpočtem inkaso o dvě miliardy zaostalo. Pokud by se jednalo o efektivní výběr DPH, byl by tento růst podobný jako růst spotřeby.

Jenže růst spotřeby s největší pravděpodobností předčí růst příjmů z DPH. Pozitivní vliv kontrolního hlášení tak nelze zcela jednoznačně prokázat.

Naopak o efektivním výběru lze hovořit v případě sociálního pojištění, kde je výběr ze sociálního pojištění srovnatelný s růstem mezd. To však není zásluha Babišova resortu, ale Ministerstva práce a sociálních věcí.

2017? Zase deficit

Pro letošní rok se počítá s deficitem 60 miliard korun, což je opět pod palbou kritiky ekonomů a analytiků.

Prostředky z Evropské unie již zdaleka nedosáhnou takové výše a můžeme opět očekávat kapitálové výdaje na podobné úrovni. Obecně lze říci, že je česká ekonomika v dobré kondici a měl by tomu odpovídat i státní rozpočet.

Za přebytkovým rozpočtem minulého roku tedy nejsou výjimečné schopnosti ministerstva financí, ale především dobrá kondice české ekonomiky, mimořádné opožděné příjmy z EU a razantní potlačení investiční činnosti.

Rozpočet: Babišovo PR

Nelze se však ubránit dojmu, že návrhy rozpočtů jsou naschvál podhodnoceny, aby si na tom ministr Babiš mohl posilnit své PR.

Česko by si mělo vzít příklad z Izraele.

Rozpočet by se měl spíše zaměřit na posílení investic včetně většího rozvoje vědy a výzkumu. Pověst montovny zemi se silnou strojírenskou minulostí příliš nesluší.

Jako příklad bychom mohli uvést Stát Izrael, který je na celosvětové špici ve výdajích na vědu a výzkum. Umísťuje se na předních příčkách v počtu patentů a patří mezi nejvýznamnější technologické země, což generuje nemalé roční příjmy.

A nutno podotknout, že tato země je navíc již celé dlouhé roky prakticky v ozbrojeném konfliktu.