Fidelity International: Odchod z Ruska není pro podniky jednoduchou ani levnou záležitostí

Je to jen pár dnů, co britský řetězec módního oblečení Marks & Spencer oznámil, že se  definitivně stahuje z ruského trhu. Jedná se tak o další velkou západní značku, jež v posledních dnech potvrdila kompletní odchod z Ruska. Dalšími z poslední doby jsou například rovněž módní prodejce Levi’s, fastfoodový gigant McDonald’s či kavárenský řetězec Starbucks.

Ačkoli by se mohlo zdát, že odcházení je jednoduchá záležitost, analytici Fidelity International naznačují, že ne vždy tomu tak musí být, ďábel se skrývá v detailu.

Jako příklad uvádějí největšího světového výrobce průmyslových laserů IPG Photonics.
V posledních deseti letech úspěšně vybudoval tři své hlavní výrobní závody v Německu, ve Spojených státech a v Rusku.

Kde hledat náhradu?

Vedení společnosti IPG, stejně jako vedení mnoha jiných nadnárodních společností, se v prvních dnech války drželo zpátky – v naději, že válka rychle skončí a sankce se zmírní. Napomohla tomu pravděpodobně také historie firmy samotné. Společnost se sídlem v USA založili dva ruští fyzici po pádu Berlínské zdi a její vedení je stále ruského původu.

Je logické, že využili levnou ruskou pracovní sílu a talenty z místních technických univerzit, což jim pomohlo snížit náklady. A také to napomohlo konkurenčně výhodné vertikální integraci technologií a výroby, která odstranila potřebu externích dodavatelů.

To vše se ovšem zhroutilo s rychlým uvalením sankcí po ruské invazi na Ukrajinu. Počátkem května společnost oznámila, že výrobu v Moskvě přesune jinam. Trhy, které předchozí stav promítly do ceny akcií společnosti, toto rozhodnutí schvalují. Přesun provozu v nadcházejícím roce bude ale pro společnost náročný.

Ruský závod, který sídlí nedaleko Moskvy, přitom dodává komponenty do německých a amerických provozů. Pokud je však nemůže vyvážet, očekává se v obou závodech pokles objemu výroby.

Nahrazení dodávek od externích dodavatelů si vyžádá měsíce práce. Zároveň naruší vertikálně integrovanou strukturu, na které společnost postavila svůj úspěch. „Musí přesunout spoustu věcí, také vědce a pracovníky, kteří umí obsluhovat výrobní zařízení. Myslím, že to bude trvat dlouho,“ říká analytik Fidelity z USA.

Měnící se nálada

Příběh společnosti IPG není úplně typickým příkladem toho, jak se společnosti vypořádávají s dopady války na provozy v Rusku. Nicméně ilustruje potíže, s nimiž se některé z firem potýkají při odchodu ze země.

Téměř polovina analytiků společnosti Fidelity, kteří se v nejnovějším průzkumu zabývali přímými dopady na společnosti, tvrdí, že změny, které společnosti provedly ve svých ruských provozech, budou pravděpodobně „trvalé“, „dlouhodobé“ nebo „na desetiletí“.

Více než dvanáct analytiků tvrdí, že stažení firem ze země bude trvalé. Například společnosti obchodující s komoditami, které jsou konfliktem nejvíce zasaženy, se snaží udržet jakousi stabilitu obchodu s Ruskem.

Oproti tomu manažeři mnoha globálních společností dospěli k názoru, že spojení s nejnovějším vyvrhelem prostě za to riziko nestojí.

GRAF: Odlišné reakce podniků na invazi na Ukrajinu a následné výnosy

Zdroj: Fidelity International

Bankový „exodus“

Světové banky se zpočátku k odchodu z Ruska stavěly zdrženlivě, ale nyní se přiklonily k prodeji nebo ukončení svých zbývajících ruských operací.

Mnohé z nich již své závazky vůči Rusku omezily. Zaměřily se pouze na obsluhu velkých globálních zákazníků s dceřinými společnostmi v zemi. Někteří z těchto zákazníků však stále mají rozsáhlé provozy nebo investice, které potřebují správu. Jinak by je musely odepsat nebo prodat.

Jiné banky mají praktické problémy. Deutsche Bank má v zemi technologické centrum pro celý svět, jehož provoz by musela přesunout jinam. Zaměstnává 1 500 pracovníků, z nichž mnozí jsou vývojáři softwaru, kterých je všude nedostatek – a jejich nábor jinde je mnohem dražší.

Kde najít kupující?

Příkladem přímé likvidace je prodej Rosbank skupiny Société Générale oligarchovi Vladimiru Potaninovi. Známky schválení této transakce regulačními orgány v obou jurisdikcích naznačují, že jde o jasnou cestu k dalším převodům aktiv na ruské oligarchy za dosud příznivé ceny.

Realita ve většině oblastí je taková, že se nenajdou žádní jiní kupující. Další majitel banky, Oleg Tinkov, byl nucen prodat svůj 35procentní podíl v on-line bance TCS Group Potanin za zhruba tři procenta její skutečné hodnoty. Došlo k tomu poté, co Tinkovovi Kreml v reakci na jeho kritiku války pohrozil znárodněním.

„Trhy nabádají banky, aby opustily Rusko, ale to pro ně znamená buď zavřít pobočky a propustit zaměstnance, anebo je levně prodat oligarchům, což povede k rozsáhlému přesunu majetku,“ říká analytik společnosti Fidelity, který sleduje mnoho dotčených bank.

„Zpočátku si lidé mysleli, že to prostě přečkají, ale situace se poměrně rychle změnila a Rusko začali považovat za zemi, se kterou už nelze morálně obchodovat.“

GRAF: Srovnání expozice francouzských a německých bank vůči Rusku
Z grafu je patrné, že expozice bank vůči Rusku je nyní mnohem nižší než před krizí v roce 1998, v procentech.

Zdroj: Fidelity International

Vývoz pneumatik pozastaven

Ve výrobním, farmaceutickém a maloobchodním průmyslu se objevují další problémy. V podobné provozní situaci, jako je společnost IPG, je také výrobce pneumatik Nokian.

Jeho závod ve Vsevoložsku u Petrohradu, do kterého v polovině roku 2000 investoval 150 milionů eur a zaměstnává 1 600 lidí, dokáže vyrobit 17 milionů pneumatik ročně, což je přibližně 70 % celosvětové produkce společnosti.

Obnovit její provoz jinde si vyžádá spoustu času, úsilí a stovky milionů dolarů. Společnost nicméně zastavila vývoz těžkých pneumatik, které vyrábí ve Finsku, do Ruska, protože mají potenciální vojenské využití, a začala oznamovat plány na změnu zbytku svého obchodního modelu.

Ruská továrna, jejíž čisté tržby v Rusku a Asii ve výši téměř 380 milionů dolarů představují však jen zlomek celosvětových čísel společnosti, pokračuje nadále v provozu. Ale již nyní hledá náhradu jinde v regionu.

Komu a co vlastně prodáváte

Farmaceutické společnosti mezitím přesouvají lékařská testování z Ruska, což je podle některých analytiků dlouhodobý krok, který se pravděpodobně nepodaří zvrátit. Farmaceutické i spotřebitelské společnosti se však rozhodly pokračovat v dodávkách základních produktů pro ruské civilní obyvatelstvo.

Pepsi zastavila dovoz nealkoholických nápojů, nikoli však kojenecké výživy. Analytik, který se zabývá evropskými zdravotnickými společnostmi, říká: „Stažení lékařských služeb
nebo výrobků by ruské pacienty nechalo bez léčby, která jim třeba může zachránit život. Společnosti zastavily dodávky tam, kde zboží tomuto cíli neslouží.“

Ve spotřebitelském a maloobchodním sektoru je situace méně jednoznačná. Někteří analytici se domnívají, že společnosti by se rády co nejdříve vrátily k běžnému podnikání, a to buď v případě ukončení války, nebo v případě zmírnění sankcí.

„Mám pocit, že mnohé společnosti by rády prodávaly do Ruska, protože nechtějí trestat ruské spotřebitele. Nicméně v prodejích nelze pokračovat, protože reakce by byla velmi negativní. Navíc jsou si vědomy toho, že jejich výrobky nejsou to hlavní, co nyní místní potřebují,“ říká další analytik, který se zabývá luxusním a sportovním zbožím.

Složitý sektor komodit

Velkou výjimkou je komoditní sektor, kde se i přes sankce ruský materiál – nejen dodávky plynu – dostává na zahraniční trhy.

Podle jednoho amerického analytika se poskytovatelé ropné infrastruktury, kteří museli hledat jiné zdroje na výrobu ocelových potrubí, vrátí ke svým ruským dodavatelům hned, jak to bude možné.

„Rusko je velkým dodavatelem. Jakmile se konflikt uklidní, ruské objemy se na trh vrátí, pokud se tak nestane již dříve,“ uvedl svá očekávání další evropský analytik z energetického sektoru.

Obtížně deglobalizovat

Ačkoli na první pohled se hlavní ekonomické dopady války projevují prostřednictvím komodit a z toho plynoucích cenových turbulencí, mnoho globálních společností musí učinit těžká rozhodnutí ohledně produktů, zaměstnanců, zákazníků a dodavatelských řetězců.

Konflikt rovněž ovlivní způsob, jakým firmy přemýšlejí o svých přeshraničních kapitálových investicích v širším slova smyslu.

Tedy i o etických, sociálních a reputačních rizicích, která s sebou tyto investice nyní nesou, stejně jako dopady neúčasti na určitém trhu.

Jak ukazuje průzkum FI, mnoho firem by z Ruska raději na delší dobu odešlo. Přesto jednotlivé příběhy ukazují, že deglobalizace je pro ně obtížná.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr