Důsledek lex Dukovany: Subdodávky pro stavbu nového bloku se nemusejí týkat ani všech českých firem

Poslaneckou sněmovnou před pár dny prošel zákon přezdívaný Lex Dukovany. Má sice v podtitulu název „nízkouhlíkový zákon“, zabývá se ale i jinými záležitostmi. Především okolnostmi dostavby jaderného bloku v Dukovanech a financováním projektu.

Zákon prošel díky dohodě vládní koalice s opozicí, že do tendru nebudou připuštěni vedle Číňanů ani Rusové. Enormní zájem o zakázku na Dukovany měla ruská společnost Rosatom. S ohledem na známé podmínky a požadavky na technické řešení platila dokonce za favorita.

Nyní ale poslanci hlasováním potvrdili původní rozhodnutí vlády, že s ohledem na kauzu Vrbětice a na bezpečnostní zájmy Česka Rusové do tendru přizváni nebudou.

„Pro výstavbu bude možné využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách,“ rozhodli poslanci. Rusko a Čína mezi tyto státy nepatří. Na schválení zákona se shodli zástupci koalice i opozice, proti byli jen komunisté.

Problém dodavatelských řetězců

Zároveň o pár dní po schválení zákona již firma Elektrárna Dukovany II ze skupiny ČEZ rozeslala dopis a zahájila bezpečnostní posouzení třech zájemců o stavbu nového jaderného bloku.

Jak mj. uvedl mluvčí firmy Ladislav Kříž: „jde především o vyjasnění vlastnické struktury, dodavatelského řetězce, vazeb dotčených subjektů se státem, problémy s realizací projektů, obvinění a jiné problémy v projektech jaderných zdrojů, transfer technologií a know-how a další,“

A právě zmíněné dodavatelské řetězce mohou být v souvislosti s Lex Dukovany problémem. Zejména pro některé firmy, které by se o výstavbu chtěly ucházet. Rusko-čínská stopka se může (pokud se vůbec začne stavět) totiž dotknout i některých českých firem. Tedy těch, které jsou v ruských rukou.

V tendru totiž zdaleka nejde jen o dodávku samotného reaktoru, ale i o celou sérii subdodávek technologií z nejrůznějších oborů strojírenství či stavebnictví.

Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky uvádí, že tuzemské firmy by měly hrát významnou roli v dodavatelském řetězci. A tuto roli plán kvantifikuje „na úrovni až 75procentního podílu na celkových nákladech výstavby“.

Hrozba vydíratelnosti

Rozhodnutí nepřipustit do tendru Rusko může mít vliv i na ty potenciální subdodavatelské české firmy, které jsou sice experty ve svém oboru, ale vlastní je Rusové.

„Ano, mělo by se to týkat i subdodávek, a to do klíčových oblastí jaderného ostrova. Současně by se to mělo týkat i těch, kteří by drželi licenci Rosatomu pro tyto klíčové dodávky. Detailní posouzení je na expertní skupině pod ministerstvem vnitra,“ říká poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová, která se v tématice dostavby Dukovan silně angažuje.

Jedním z důvodů je to, že Česko by mohlo být v těchto strategických dodávkách vydíratelné.

„Zjednodušeně řečeno třeba ve stylu: nedodáme, pokud vy nezrušíte sankce. Pozměňovacím návrhem, který by měli ještě vložit senátoři, by mělo být garantováno, že pokud nebude byť jedna instituce jako je BIS, Vojenské zpravodajství, ÚZSI, ministerstvo zahraničí a další, souhlasit, bude muset smlouvu schválit Poslanecká sněmovna i Senát,“ dodává Langšádlová.

Ve stopách tradice

Příkladem takové tradiční tuzemské firmy v ruských rukou je Škoda JS (dříve Škoda Jaderné strojírenství). Ta je významným dodavatelem zařízení a služeb pro jadernou energetiku. V posledních 60 letech se podílela na stavbě jaderných elektráren nejen v České republice a na Slovensku, ale také v Maďarsku, Bulharsku nebo Německu.

VÍCE K TÉMATU:

Rusko-ČEZské jádro: Rusové vstupenku k informacím o dostavbě Dukovan už dávno mají

Česko hledá řešení své energetické bezpečnosti, bez ruského plynu se ale neobejde

Ekonomické partnerství s Ruskem není nijak objemné. Kauza Vrbětice by se na něm projevit neměla

Tradiční firma je ale v majetku ruského strojírenského podniku OMZ ovládaného Gazprombankou. Což ale neznamená, že by se na výstavbě nechtěla podílet.

„Sledujeme vývoj spojený s přípravou výstavby nového jaderného zdroje od počátku. Jsme v kontaktu se všemi třemi potenciálnímu kontraktory, jednáme o možnostech našeho zapojení do jejich dodavatelských řetězců. Se zástupci ministerstva průmyslu a obchodu jsme v trvalém kontaktu,“ říká mluvčí Škoda JS Jan Stolár.

Nebudeme se vyjadřovat

Jinou českou firmou s ruským vlastníkem je společnost MSA. Vyrábí kohouty, šoupátka, klapky a ventily a speciální armatury pro jadernou energetiku. I za ní jsou však ruští vlastníci. 

MSA je součástí divize ruské skupiny ČTPZ (Čeljabinskij truboprokatnyj závod), jednoho z největších společností na výrobu potrubí v Rusku. Jako konečný majitel je veden podnikatel Andrej Iljič Komarov.

Na dotaz, zda se MSA neobává, že by rozhodnutí o vyřazení Ruska ze zakázky na Dukovany mohlo dopadnout i na ni, coby potenciálního subdodavatele, reagoval mluvčí Martin Határ stručně: „K dané situaci se nebudeme vyjadřovat.“

Přímé odpovědi na dotaz, zda se firma neobává, že by mohla v tendru zůstat zcela mimo hru, se vyhnul i mluvčí Škody JS.

Kdo si koupí Škodu JS

Jak už dříve upozornil Ekonomický deník, ruský majitel se Škodu JS snaží prodat. Požadoval okolo 250 milionů eur (6,5 miliardy korun), což ale žádný ze zájemců nebyl ochoten zaplatit.

Situaci mj. komplikuje spor se společností ČEZ o náhradu ušlého zisku, kdy musely být kvůli problémům s kontrolou svarů na čas vypnuty tři ze čtyř bloků Dukovan. ČEZ žaluje Škodu JS o náhradu škody ve výši 2,76 miliardy korun.

Zájem prý měly dvě francouzské společnosti Framatome a Nuvia, dále CE Industries zbrojního magnáta Jaroslava Strnada a také slovenská investiční skupina Crane Constancy Investments. Jak ale nedávno uvedly HN, prodej míří do finále a nový majitel firmy by mohl být znám již do konce letošního léta.

ČEZ to nechá na státu

Sám ČEZ potenciální vyřazení subdodavatelů s ruskými majiteli nepovažuje za svůj problém. 

„Struktura subdodavatelů je součástí bezpečnostní prověrky a otázky bezpečnosti (nejaderné) jsou podle smluv záležitostí státu. Takže tuto politickou oblast nebudeme řešit a neřešíme my, ale je to věcí státu. Firmy nemohou řešit národní bezpečnost,“ říká mluvčí Ladislav Kříž.

Článek, který byl redakčně upraven a jehož autorem je Robert Břešťan, původně vyšel na serveru HlídacíPes.org.