Jak najít pašovaný radioaktivní materiál? Skryté detektory zachytily uran na letišti Heathrow

Jak zamezit pašování radioaktivních látek? Mezinárodní letiště na Západě na to mají speciální detekční zařízení. Jsou schopna objevit mezi miliony zásilek právě tu, jež obsahuje nebezpečné materiály. Ty mohou představovat z bezpečnostního hlediska vážnou hrozbu.

Posledním zveřejněným případem je zajištění nákladu s uranem na londýnském letišti Heathrow těsně před koncem loňského roku. K odhalení došlo 29. prosince, kdy  zaměstnanci letiště zajistili a izolovali potenciálně nebezpečnou zásilku. Brzy zjistili, že se jedná o uran, který se používá jako palivo v jaderných reaktorech nebo v jaderných zbraních.

Obavy bezpečnostních analytiků zvyšuje i to, že nebezpečný náklad přiletěl z Pákistánu přes Omán. Cílem doručení byla íránská firma s britskou adresou. Jednalo se o zásilku s kovovým šrotem, která však obsahovala i radioaktivní uran.

Pákistán okamžitě popřel, že by radioaktivní materiál pocházel z této země. Islámábád je přitom jednou ze zemí, která vlastní jaderné zbraně, a Teherán pracuje na jejich vývoji.

Případ se vyšetřuje

Celý případ vyšetřuje protiteroristická jednotka londýnské Metropolitní policie. „Chtěl bych ujistit veřejnost, že množství kontaminovaného materiálu bylo extrémně malé a experti jej vyhodnotili tak, že nepředstavuje žádnou hrozbu pro veřejnost,“ uklidňoval britskou veřejnost Richard Smith z Metropolitní policie.

Dodal, že incident ukazuje, že Spojené království je dobře připraveno i na podobné hrozby. Bezpečnostní složky dokážou radioaktivní zásilky identifikovat nejen na letištích, ale i v britských přístavech.

Podle webu britské mutace časopisu Wired dochází jen v Británii k odhalení radioaktivního materiálu několikrát ročně. Monitorování nebezpečných zásilek má mnoho podob, kromě skrytých detektorů to jsou i drony se senzory nebo ruční zařízení celníků.

Zachycení malého množství uranu nicméně neznamená pro veřejnost žádné nebezpečí, ujistil Bahram Ghiassee z think tanku Henry Jackson Society, který se zaměřuje na boj proti extremismu.

Uran se na špinavou bombu nehodí

„Uran ve své přirozené formě nebo obohacený představuje velmi malou hrozbu pro veřejné zdraví,“ řekl Ghiassee, který loni publikoval zprávu o hrozbě radiologického terorismu. Odmítl spekulace britských médií, že by zajištěný uran na Heathrow mohl sloužit pro výrobu špinavé bomby, protože tento materiál je málo radioaktivní.

Marco Panniello, obchodní ředitel společnosti Arktis, která vyrábí zařízení pro detekci radioaktivního záření, prozradil, že jejich výrobky používají mezinárodní letiště, nechtěl ale specifikovat, která konkrétně.

„Poskytujeme systémy, které jsou pro veřejnost zcela neviditelné,“ řekl pro Wired.

Mohou být součástí běžných bezpečnostních rámů a rentgenů při kontrole zavazadel, mohou být skryty i ve zdech letištních terminálů. „Lze to snadno zakrýt reklamami nebo plátnem. Jsou tam, ale běžní cestující je nevidí,“ doplnil.

Přístroje fungují pasivně, jejich senzory dokážou detekovat subatomární částice emitované radioaktivními látkami. Dovedou okamžitě zjistit, o jaký druh radioaktivního materiálu se jedná. Přístroje vyšlou oznámení do bezpečnostních systémů, takže zaměstnanci (například letiště) mohou dostat automatickou zprávu do chytrého telefonu.

Arktis vyrábí i speciální drony, které detekují radioaktivní materiály. Ty se hodí spíše ke kontrole skládek.

Problém v asijských zemích

Zenobia Homanová z King’s College London varovala před tím, že problémy se zabezpečením radioaktivních materiálů před jejich pašováním mají některé asijské země. „Existují lidé, kteří takové materiály vyhledávají a mohou se je pokusit ukrást nebo propašovat,“ prohlásila.

Například v Indii v roce 2021 došlo k zadržení obchodníka se šrotem, který nasbíral celkově sedm kilogramů uranu. Jeho komplicové se pak pokoušeli uran prodat prostřednictvím internetu.

V minulosti došlo i k případům, jež měly tragické následky. Krádež v brazilském městě Goiânia v roce 1987 vedla k ozáření 250 lidí, z nichž nakonec čtyři zemřeli.

Celý incident odstartovali dva muži, kteří ukradli části radiačního zdroje z uzavřeného radioterapeutického ústavu. Utrpěli nemoc z ozáření, protože kovový kontejner obsahoval vysoce radioaktivní izotop cesium-137. Přesto jej prodali dále do výkupny kovů. Tam nalezený prášek chloridu cesného ozářil další desítky lidí.

Bizarní případ ze Sovětského svazu

V minulých dekádách došlo k dalším bizarním a tragickým případům. V Kramatorsku na Ukrajině, o který se nyní svádějí boje mezi ruskými a ukrajinskými jednotkami, bylo v osmdesátých letech v éře Sovětského svazu zabetonováno cesium-137 do jednoho z panelů bytového domu.

Pocházelo z měřicího přístroje z nedalekého lomu. Než byl zdroj radioaktivity nalezen, zemřeli mezi roky 1980 až 1989 v jednom z bytů čtyři lidé, všichni na leukemii.

Homanová i Ghiassee kvitují, že se mezinárodní předpisy pro nakládání s radioaktivními materiály v průběhu let zlepšují. Nicméně i nadále má podle nich řada regionů mezery v bezpečnosti. Platí to zejména pro chudší regiony v Asii a Africe.

Ghiassee varoval, že některé státy na rozdíl od Britů vůbec nemají šanci ani prostředky, jak detekovat pohyb radioaktivního materiálu přes své hranice.