Drahé sbohem Evropě. Na kolik přijde Brity vystoupení z EU?

Před referendem o vystoupení z Evropské unie v roce 2016 i těsně po něm byla kampaň za setrvání v EU kritizována kvůli ekonomickému zastrašování. Lidé byli otrávení a unavení z neustávajících varování expertů před katastrofickými scénáři, na což poukázal i konzervativní politik a vedoucí „brexitář“ Michael Gove.

Těm, kteří varovali, že brexit bude mít negativní dopady na ekonomiku, se začalo přezdívat „fňukny“ a ministr financí Philip Hammond byl pro svou opatrnost srovnáván s pesimistickou postavičkou oslíka Ijáčka z Medvídka Pú.

Při zpětném pohledu to byla pro kampaň špatná strategie: soustředění se na hospodářské náklady ignorovalo ekonomické problémy, které mnoho Britů už v ten okamžik prožívalo. Kampaň přehlížela fakt, že motivací mnoha z nich byla nedůvěra k EU a rostoucí ekonomická nejistota, z níž obviňovali imigranty. Byli proto ochotni přijmout jisté výstupní náklady za cenu toho, že se zbaví takto vnímané zátěže.

Lid vs. experti 0:1

Nyní se však experti vrací na scénu. Jejich taktika byla možná neohrabaná, avšak podstata jejich argumentu — že brexit bude drahý, a to velmi drahý — byla správná.

Britský veřejnoprávní Úřad pro rozpočtovou odpovědnost snížil svoji předpověď pro růst hrubého domácího produktu na 1,5 procenta tento rok a 1,4 procenta v roce 2018 z původních 2,1 a 2,2 procenta, která odhadoval před hlasováním v březnu 2016. Propadly se i předpovědi růstu produktivity a soukromých investic.

Ačkoli projekce často nevycházejí, skutečným důvodem k obávám je současný vývoj ekonomiky. Podle Úřadu pro národní statistiky (ONS) zaostává Spojené království (UK) za většinou vyspělých ekonomik, a to v objemu jak soukromých, tak i veřejných investic.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Bezmocný Londýn. Ekonomická síla britské metropole brexitem utrpí

ONS analyzoval hrubou tvorbu fixního kapitálu, což je ukazatel měřící výdaje veřejného i soukromého sektoru na nefinanční aktiva. Došel k závěru, že UK má v procentech HDP nejnižší soukromé investice ze všech států G7 a druhé nejnižší průměrné investice veřejného sektoru. Ze srovnání tak vyplývá, že by bylo načase přijmout zásadní plán pro investice do infrastruktury, vzdělávání a dalších oblastí.

Avšak klesající libra, rostoucí inflace a zmítání se v bezprecedentním pokusu o vystoupení z EU poskytují minimální prostor pro utrácení. Ministr financí Hammond předminulý týden přednesl svůj nejdůležitější letošní projev, když představil rozpočet na příští rok. Jeho vláda je natolik nepopulární a rozhádaná, že by si velmi rád zahrál na Santa Clause.

Nabídl sice příspěvky v několika oblastech (mezi jinými snížení cen mládežnických slevových karet na železnici či zvýšení daňového odpočtu při nákupu první nemovitosti k bydlení) a sliby nové výstavby bytů i silnic. Nicméně hlavní zprávou pro Brity bylo, že si ministerstvo musí držet rezervy. Řekl, že na brexit už poukázal 700 milionů liber a další tři miliardy jsou vyčleněny v příštích rozpočtech.

Problém s hospodářskými daty je v tom, že při správném výběru údajů lze tvrdit takřka cokoli. To se ukázalo v období těsně po referendu, když sice poklesla libra, avšak další údaje byly nejednoznačné, včetně robustního růstu ve výdajích spotřebitelů.

Jak se dalo očekávat, Hammond se snažil namalovat pozitivní obrázek. Našel několik dobrých zpráv, které se daly zdůraznit: veřejný dluh poklesne poprvé za 17 let, rozpočtový deficit bude tento rok jen 2,4 procenta a má sestupnou tendenci a kultura technologických inovací je na vzestupu (zmínil, že každou minutu je registrován nový technologický start-up, avšak už neuvedl, kolik z nich přežije a roste).

Ovšem žádná z těchto zpráv není důkazem, že hospodářství je odolné vůči dopadům brexitu. Například pokles zadlužení je důsledkem odprodeje státem vlastněných akcií banky RBS a změn v účetnictví.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ovlivní brexit královské peníze? Jak jsou na tom finance Alžběty II. a spol.

Dnes je čím dál náročnější tvrdit, že sklenice je z poloviny plná. Nedávný výzkum na serveru Vox analyzuje již vynaložené náklady na brexit. To už nejsou pouhé odhady, které jde snadno zpochybnit.

Podtrženo a sečteno

Ukazuje se, že pokles libry nebyl jen dočasný efekt referenda, neboť stále trvá. Aktuálně je libra o desetinu níže ve srovnání se svou hodnotou před referendem.

Nepřekvapivým důsledkem je růst inflace. Indexy spotřebitelských cen rostou ve Spojeném království rychleji než ve Spojených státech či eurozóně. Inflace v říjnu dosáhla tří procent (ačkoli tento nárůst není způsobem jen brexitem, autoři analýzy tvrdí, že jeho efekt je podstatný).

Ceny rostly nejrychleji v oblastech s nejvýraznější většinou pro brexit, včetně Walesu, avšak i oblasti jako Severní Irsko a Skotsko, které volily proti brexitu, byly stejně silně zasaženy inflací. Jelikož jsou to oblasti závislé na dovozech, pokles libry by na ně dopadl nejvíce. Sečteno a podtrženo, podle odhadů autorů analýzy stál brexit každého britského spotřebitele asi 404 liber za první rok.

Obchodníci se tak připravují na slabou vánoční sezonu. To všechno se už projevilo, ačkoli brexit ve skutečnosti ještě nenastal. Není zřejmé, zda i přes zamrzlá jednání se obchodní dohodu s Evropou podaří dojednat, nebo dojde k jednostrannému vystoupení. To by znamenalo uvalení celních a netarifních omezení, která by tvrdě dopadla na britskou ekonomiku. Každopádně Britové už nyní platí vysokou cenu za to, že v roce 2016 ignorovali všechna varování. Experti nad nimi proto vedou jedna nula.

/Autorkou článku je britská novinářka Therese Raphaelová. Text byl publikován na serveru agentury Bloomberg./

UŽ JSTE SI HO OBJEDNALI? – Přihlaste se k odběru newsletteru – NEVÁHEJTE!!!