Co čekat od koruny v roce 2022? Posílení, ale malé

Česká koruna nemá za sebou úplně špatný, ale ani úplně dobrý rok. V první polovině roku se pouze vzpamatovávala z oslabení z konce roku předchozího, vyvolaného uzavírkou ekonomiky, bezprecedentní v historii ČR. V květnu se dostala lehce pod 25,50 korun za euro.

Poté se jí však už moc posilovat nechtělo, a to ani když ji do zad od léta začala (od brzkého léta pomalu, od pozdního léta pak silou vichřice) foukat centrální banka.

Až v samém závěru roku – poté, co sazby ČNB vyrostly na dohled 4 procent a bankéři naznačili, že ani hranice pěti procent nemusí být nedosažitelná – se neochotně přiblížila k hranici 25 korun za euro.

Což je úroveň, na které byla naposledy před pandemií, tedy v čase, kdy byla dvoutýdenní reposazba ČNB o 1,5 p.b. nižší. Namístě je tak otázka: co čeká českou korunu v roce 2022?

Posílení, ale podle mého mínění rozsahu znatelně menšího, než jaké od ní očekává poslední prognóza ČNB.

V listopadové prognóze totiž ČNB očekává posílení koruny k hranici 24 korun za euro. A to již ve druhém čtvrtletí roku 2022 – což na mě působí ani ne tak jako opravdové očekávání, nýbrž jako ilustrace rčení o přání jakožto otci myšlenky.

Ano, ČNB asi bude pokračovat v úrokové podpoře měny. Marek Mora, člen bankovní rady ČNB, kupříkladu prohlásil, že by „nevylučoval, že se ČNB dostane k pěti procentům.“ A trh nyní to, že se sazby k této hranici dostanou, již v podstatě očekává (forwardový kontrakt 3×6, tedy očekávání, kde bude mezibankovní sazba ve druhém čtvrtletí roku 2022, je nyní na úrovni 4,9 procenta).

Tři faktory proti rozletu

To by mělo koruně jistě pomáhat. Proti tomu však bude stát trojice faktorů, které českou měnu budou v rozletu brzdit.

V první řadě její překoupenost. Koruna je i skoro pět let po ukončení devizových intervencí překoupená. Zahraniční investoři ji totiž nadále drží ve velkých objemech: v říjnu 2020 kupř. zahraniční investoři drželi za 660 miliard korun (tj. 29 procent všech) českých státních dluhopisů.

Koncem intervencí v dubnu 2017 to bylo 693 miliard korun (40 procent), přičemž při jejich začátku na podzim 2013 jen 172 miliard korun (11 procent).

S každým, byť mírným posílením koruny budou tito investoři chtít z koruny ven. Zejména s ohledem na ztráty, které na českých dluhopisech v posledních měsících utrpěli. Pětiletý český dluhopis, jehož výnos byl před rokem pod procentem, je nyní na výnosu 3,3 procenta.

VÍCE K TÉMATU:

Koruna si posilující impulsy pošetřila na závěr roku

ČNB předčasně přinesla „dárek“ pod stromeček. Růst sazeb nekončí

Inflace bude příští rok (spíše neúspěšně) atakovat 10 procent, shodli se experti

Druhým faktorem je recese. I když se mnoho pozorovatelů tváří, že dramatické utažení měnové politiky z konce roku 2021 odstraní inflaci jaksi samovolně a bezbolestně. Průměr očekávání 14 institucí ohledně tempa růstu HDP v roce 2022 je stále na neuvěřitelných čtyřech procentech.

Bohužel je nabíledni, že bez podstatného dopadu na hospodářský růst se ono utažení prostě neobejde. Sazby na 20 let neviděných úrovních (poblíž 5 procent) ve druhé polovině roku společně s růstem cen energií prostě nemohou nezpůsobit recesi. A to není pro korunu pozitivní. Ne, koruna skutečně není švýcarský frank střední Evropy.

A třetím brzdícím faktorem budou horší vnější makroekonomické poměry.

Dvanáctiměsíční přebytek běžného účtu se snížil k pouhým 27 miliardám. A to hlavně jako důsledek slabého vývozu (automobilky) a silného dovozu. V roce 2022 se tento trend moc nezlepší, vinou čehož bude fundamentální tlak na posílení koruny jen minimální.

Kam tedy koruna v roce 2022 dopluje? Pokud se dostane setrvale pod 24,70, bude to podle mého úspěch.