Mohlo by vás také zajímat
Jak moc klesly „růstové možnosti“ české ekonomiky?
Jan Bureš 20. srpna 2024Česká národní banka nastartovala svojí srpnovou prognózou debatu o možné revizi potenciálního růstu. Jak tuto debatu i úvahy centrálních bankéřů…
Skeptická ČNB: Růstový potenciál české ekonomiky klesá
Dominik Rusinko 7. srpna 2024ČNB snížila rovnovážný růst produktivity ze 3 procent na 2,5 procenta. V podobném rozsahu pak revidovala i dlouhodobě udržitelný růst…
Opatrná ČNB; pozvolné ožívání české ekonomiky a schodek rozpočtu na dosah 200 miliard korun aneb souhrn ekonomických událostí 31. týdne 2024
Libor Akrman 2. srpna 2024Záplava firemních výsledků (Microsoft, Apple, Meta, KB, Česká spořitelna atd.); ČNB snížila sazby o 0,25 %; schodek rozpočtu je zase…
- ANALÝZA
ČNB sráží sazby jako o závod. Proč to banky nepromítnou do sazeb pro klienty?
Během bezmála dvou týdnů snížila Česká národní banka svoji základní úrokovou sazbu o 1,25 procenta. I když se od sazeb centrální banky odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů, analytik České spořitelny Michal Skořepa rozebírá a vysvětluje, proč se razantní pokles ČNB vůbec nemusí podobně razantně promítnout v klientských sazbách.
Razantní snížení úrokových sazeb ze strany ČNB se podle odborníků do poklesu těch reálných, jako např. hypotečních, příliš nepromítne. Zdroj: archiv Peak.cz
Že Česká národní banka sníží své úrokové sazby, se všeobecně očekávalo. Razance, s jakou to udělala, nicméně překvapila. Místo očekávaného poklesu o půlku procentního bodu to bylo o 0,75 procentního bodu.
Během jediného měsíce tak centrálněbankovní sazby sklouzly dolů z 2,25 procenta na 1,00 procenta.
GRAF: Vývoj základní úrokové sazby ČNB
Za posledních pět let, v procentech
Zdroj: tradingeconomics.com
Co klientské sazby?
V návaznosti na to se místy objevuje očekávání, že podobně prudký posun dolů zažijí v následujících dnech nebo týdnech klientské sazby. Tedy především sazby, které banky nabízejí firmám a domácnostem.
Takovéto automatické promítnutí je však podle mého názoru velmi nepravděpodobné.
Váhání bank při reakci na snížení repo sazby rozhodně nebude důsledkem nedostatečné konkurence mezi bankami.
Pokud by tato konkurence nefungovala, proč by banky už dnes nežádaly od klientů například u hypoték namísto nynějších průměrných 2,4 procenta třeba šest nebo deset procent?
GRAF: Vývoj průměrné hypoteční úrokové sazby Hypoindex
Od roku 2014 do současnosti, v procentech
Zdroj: Hypoindex
Bankovní opatrnost
Důvod bankovní opatrnosti bude přece jen poněkud složitější. Budou vlastně hned dva.
Zaprvé, banky se při stanovování sazeb s víceletou, tedy „delší“ fixací – jako jsou třeba sazby u valné většiny hypoték –, rozhodují především na základě porovnání nikoli s aktuální výší dvoutýdenní, tedy „krátké“ sazby ČNB.
Klíčové je pro ně srovnání s delšími, víceletými sazbami na mezibankovním trhu a s taktéž delšími, víceletými výnosy ze státních dluhopisů.
Dokud tyto delší sazby a výnosy nezažijí podobný posun dolů jako nyní repo sazba ČNB, nebudou mít ani banky ve svých výpočtech mnoho racionálních důvodů ke snižování sazeb pro klienty.
VÍCE K TÉMATU:
Půjčka na bydlení ne nutně vyžaduje zástavu. Jaké jsou alternativy k hypotéce?
Co říkají odborníci: Budou banky dál snižovat hypoteční sazby?
Riziko nesplácení poroste
Zadruhé, i přes veškerou chystanou pomoc české vlády ekonomice se dá očekávat v nejbližších měsících, ne-li letech, určité zvýšení frekvence krachů firem a vyšší nezaměstnanost.
Takové zvýšení rizika nesplácení úvěrů opět rozhodně není impulzem, který by nabádal banky k rychlému snižování úvěrových sazeb.
Ostatně stačí se podívat do nedávné historie. Na přelomu let 2008 a 2009, tedy uprostřed světové finanční krize, ČNB snížila sazby dokonce o mnohem více než procentní bod. Úrokové sazby třeba právě z hypoték ale začaly klesat až po roce a onoho procentního bodu dosáhl jejich pokles teprve po dalším roce.