Mohlo by vás také zajímat
České akcie letos bodují. Proč střední Evropa patří mezi nejvýkonnější trhy roku 2025?
Jakub Rochlitz 2. září 2025Česko, Polsko a Maďarsko aktuálně tvoří tři nejvýnosnější trhy v Evropě. Proč se střední Evropě daří tak dobře navzdory rizikům…
Konec rutinní práce? Agenti AI už dnes mění fungování firem
5. února 2025Místo pasivního zpracování informací, bude AI autonomně rozhodovat, plánovat a jednat bez přímého lidského dohledu. Tento posun otevírá nové možnosti…
Matěj Novák (EasyChange): Peníze do zahraničí dokážeme převést až desetkrát levněji než klasická banka
Libor Akrman 25. dubna 2024Nástup fintechu v posledních letech rozhýbal poněkud strnulé bankovní vody. Ať už jde o oblast investic, úvěrů, nebo devizových transferů.…
Jen politické kupčení. Státní komerční banka je nesmysl, shodují se odborníci
Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš předal lídrům KSČM návrh na vznik komerční banky v rukou státu, což je jedna z podmínek komunistů pro další podporu menšinového kabinetu ANO a ČSSD. Aniž by tedy byl přesně znám účel této banky, tak vesměs sklidil tento nápad kritiku. Například ekonomický odborník ODS, poslanec Jan Skopeček jej označil za šílený, Česko podle něho takovou banku nepotřebuje. Plán dnes kritizoval také bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) a pirátský místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík. Naopak předseda SPD Tomio Okamura myšlenku státní banky podpořil. Zeptali jsme se odborníků, co si o návrhu komerční banky, kterou by řídil stát myslí.
Projekt vzniku státní komerční banky je jedním z požadavků komunistů, kterým podmiňují další toleranci vlády vedené hnutím ANO. Na snímku je předseda komunistické strany Vojtěch Filip. Zdroj: David Sedlecký / Creative Commons
ANKETA PEAK VOICE
Potřebuje Česko státní komerční banku (v rukou státu), kterou nyní navrhuje Andrej Babiš výměnou za podporu vlády ze strany KSČM?
Petr Kříž, partner PwC a expert na bankovnictví
| Verdikt? |
| NE |
Stát již v současnosti disponuje Českou exportní bankou (ČEB) a Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB).
Nemyslím si, že v situaci efektivně fungujícího a stabilního českého bankovního trhu potřebuje stát budovat další bankovní instituci.
V okamžiku, kdy se budeme moci seznámit se záměrem a zdůvodněním jeho výhod, jej bude třeba podrobit důkladné kritické analýze.
Miroslav Singer, hlavní ekonom Generali CEE Holding
| Verdikt? |
| NE |
Marně se snažím najít segment našeho vysoce konkurenčního bankovního trhu, kde nejsou zákazníci se slušným (a někdy ani to ne) rizikovým potenciálem obslouženi.
Takže si dovolím předpověď: Dopadne to jako s hypotečním programem pro mladé rodiny nebo se základním bankovním účtem na Slovensku – pokud dojde k realizaci, tak bude tato státní komerční banka mít minimum klientů.
A na pumpování peněz do ekonomiky už má český stát jiné instituce…
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Starosti pro Schillerovou. Život státu na dluh se začíná prodražovat. Čím dál rychleji
Přijde další rouškovné aneb kdy bude Česko zemí i pro mladý
Přihoď bábě, přihoď dědkovi. V covidové pomoci dává vláda přednost důchodcům před živnostníky
Milan Lávička, analytik J&T Banky
| Verdikt? |
| NE |
Babišův krok, u něhož navíc nebyly zveřejněny žádné další detaily, souvisí s hrozbou vypovězení dohody o toleranci vlády ze strany komunistů. Z našeho pohledu se proto jedná spíše o politický tah.
Případný dopad na bankovní sektor není v tuto chvíli zřejmý. Vzhledem k blížícím se parlamentním volbám vidíme také velmi vysokou šanci, že z tohoto plánu nakonec sejde.
Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu ČR
| Verdikt? |
| NE |
Česko komerční banku v rukou státu rozhodně nepotřebuje.
„Bankovní socialismus“ s jeho negativním vlivem na českou ekonomiku v devadesátých letech minulého století si někteří z nás pamatují ještě příliš dobře.
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
| Verdikt? |
| NE |
Státní komerční banka na přání komunistů je ekonomický nesmysl, postrádá ekonomickou racionalitu. Tuzemský bankovní sektor patří k nestabilnějším v EU a také k nejodolnějším, kde přetrvává poměrně ostrá konkurence. Těžko si lze představit, že stát by uměl provozovat banku, která by v tomto vysoce konkurenčním prostředí obstála.
Samozřejmě, mohla by obstát třeba prostřednictvím dotací. Pak se ale smazává výhodnost pro občana, kterou se komunisté zaklínají. Došlo by akorát k tomu, že jedna skupina občanů bude proti své vůli platit jinou skupinu občanů. Prostřednictvím státní banky.
Například tak, že druhá skupina občanů by získala výhodně úročený úvěr. Měl by nižší úrok, než za jaký stejnou půjčku nabízejí komerční banky na tržní bázi. Vzhledem k ostré konkurenci, která na trhu panuje, by to ovšem znamenalo, že aby byla půjčka opravdu výhodná, musel by ji částečně dotovat stát. Tedy daňový poplatník, stát sám totiž prakticky žádné peníze nevydělává. Veškeré peníze, které má, má buď z daní, nebo z dluhu, který ovšem není ničím jiným než budoucími daněmi.
Smysl má hovořit nikoli o státní komerční bance, ale o státní rozvojové bance. Ta by ovšem nebyla přímou konkurencí stávajícím bankám komerčním. V rámci Národní ekonomické rady vlády se vede debata o státní rozvojové bance již delší dobu. Pokud bude její koncept takový, že pod jednu střechu dostane nyní roztříštěné instituce, pak může představovat účinnější, a přitom také levnější státní podporu ekonomiky.
Právě i proto, že by s jejím vznikem synergicky postupně vymizela ona roztříštěnost. Státní rozvojová banka by mohla být budována nejprve okolo či na základě Českomoravské záruční a rozvojové banky, která již disponuje bankovní licencí. Postupně by se pak kompetence státní banky rozšiřovaly prostřednictvím integrace s jinými státními institucemi, jako je Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) nebo Česká exportní banka. Státní rozvojová banka tak svůj ekonomický smysl mít může, státní komerční banka ovšem nikoli.