Česko je vůči vnějším ekonomickým hrozbám zranitelnější, než se zdá

Brexit, americko-čínská obchodní válka, oslabující Německo. To vše jsou hrozby pro českou ekonomiku. Jaká opatření by měli provádět politici, firmy i domácnosti, aby zahraniční faktory měly v Česku co nejmenší dopad? A jak dokáže Česko „proplout“ nástrahami mezinárodních vod?

Na to se pokoušeli odpovědět na diskusním setkání pořádaném Nizozemsko-českou obchodní komorou ve spolupráci s Česko-německou obchodní a průmyslovou komorou tři ekonomové. Svůj odborný pohled představili Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Czech Fund, Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank, a Marek Mora, viceguvernér České národní banky (ČNB).

Zhruba čtyři desítky přítomných členů obou komor postupně vyslechly prezentace všech tří protagonistů, kteří poté odpovídali na doplňující dotazy.

Nejistota na trzích stoupá

První blok patřil Lukáši Kovandovi, který se nejprve věnoval současnému dění kolem brexitu – tedy odchodu Velké Británie z Evropské unie, který měl nastat na konci října. Zároveň upozornil na možné dopady tzv. tvrdého brexitu na českou ekonomiku.

„Velká Británie je náš pátý největší obchodní partner. Současná výše objemu exportů na britské ostrovy přesahuje 210 miliard korun, přičemž hlavní podíl na tom mají automobily a strojní zařízení. V případě, že by mezi EU a Británií nedošlo k dohodě, čisté exporty mohou klesnout až o pětinu,“ uvedl Kovanda. A dodal, že by to mohlo znamenat zhruba jednoprocentní propad na HDP a zánik více než 40 tisíc pracovních pozic.

VÍCE K TÉMATU:

Marek Loula (ČSOB): Největší hrozbou brexitu pro firmy je nejistota, na co se mají připravit

Překvapení se nekoná, dluhy v Evropské unii klesají velmi pomalu

Spása evropské ekonomiky od ECB: ještě nižší sazby a nový odkup dluhopisů

„Obchodní vztah s Británií bude oslaben i v případě nějaké dohody, nicméně negativní dopady budou rozhodně menší,“ dodal hlavní ekonom společnosti Czech Fund. Při své prezentaci také ukázal, že v globální ekonomice převládá právě v důsledku událostí jako brexit či americko-čínská obchodní válka velká nejistota. „Index ekonomické nejistoty je za posledních 30 let na rekordně vysokých úrovních,“ řekl Kovanda a dodal, že situaci bude ovlivňovat i kampaň amerického prezidenta Donalda Trumpa za jeho znovuzvolení.

Koruně se predikují příliš světlé zítřky

Jakub Seidler se zabýval vývojem kurzu české koruny a její „do jisté míry překvapivou stabilitou“. Všeobecná očekávání a predikce pro korunu poté, co v dubnu 2017 ČNB ukončila intervenční režim, se odhadovaly na mírné posilování k úrovni 24 korun za euro do roku 2020.

„K mírné apreciaci sice zpočátku došlo, nicméně od začátku roku 2018 se koruna pohybuje kolem úrovně 25,50 koruny za euro. V roce 2017 a 2018 tempo posilování koruny dosahovalo v průměru kolem 2,5 procenta. V letošním roce ale tento scénář neprobíhá,“ prohlásil Seidler.

A podotkl, že navzdory neposilování kurzu koruny ČNB nadále předpovídá jeho poměrně výraznou apreciaci, v poslední prognóze ze srpna pak pro rok 2020 předpovídá úroveň 24,90 koruny za euro. „Tržní konsenzus v příštím roce s výraznějším posilováním však již nepočítá. Odhady se spíše pohybují na úrovni současné hladiny kurzu nebo jen mírně silnější, tedy nad úrovní 25 korun za euro.

Mimo jiné se pak zabýval tím, jaké dopady na evropské ekonomiky by měly brexit, americká cla na zboží a zpomalení Číny.

Česko je zranitelné

Marek Mora do jisté míry polemizoval s Jakubem Seidlerem ohledně kurzového vývoje. Zdůraznil, že ČNB necíluje kurz, ale soustředí se na inflaci na úrovni dvou procent.

Dodal také, že ČNB je jedinou centrální bankou na světě, která se sice možná mýlí ve své předpovědi, ale zároveň ji jako jediná zveřejňuje. Většina bank předpovídá vývoj jen tzv. efektivního kurzu, zahrnujícího více měn, nebo žádný.

„Když srovnáme korunu s dalšími měnami, jako je polský zlotý nebo maďarský forint, vyvíjejí se v podobném směru, ale česká monetární politika v posledních dvou letech byla daleko agresivnější než maďarská nebo polská,“ podotkl Mora.

ZAZNĚLO NA MINULÉ AKCI NIZOZEMSKO-ČESKÉ OBCHODNÍ KOMORY:

Česko krize nečeká. Zpomalení ekonomiky se ale nevyhneme, shodli se ekonomové

Podle něj je Česko jako malá ekonomika závislé na exportu a v momentě, kdy dojde k nějakým problémům, je mnohem zranitelnější. Globální hrozby se totiž projeví nejen přímo v české ekonomice, ale přeneseně přes naše obchodní partnery, především Německo, což se podceňuje. „Doufám, že nakonec brexit proběhne hladce, i když je otázka, jak se zachovají hlavně britští poslanci.“

Mora ke konci svého vystoupení vyjádřil obavy z toho, co se bude dít ve vztahu k obchodním válkám a možnostem cel, bude-li Donald Trump znovu zvolen. A vyjádřil se i ke zpomalující ekonomice Německa. „I když je zasažen německý export a tamní výrobní sektor, jejich domácí poptávka stále roste. A i když tedy bude výrobní sektor zasažen, celkový útlum bude zřejmě menší, než se předpokládalo,“ upozornil.

A na závěr dodal, že u zemí jako Francie nebo Španělsko je zajímavé, že se nezdají být zvlášť zasaženy německým zpomalováním. To podle něj platí pro Belgii a donedávna i pro Slovensko, které jsou na Německu silně závislé.