Marek Loula (ČSOB): Největší hrozbou brexitu pro firmy je nejistota, na co se mají připravit

Hledání řešení brexitové krize připomíná nekonečný seriál, který zatím ale rozhodně nespěje ke šťastnému konci. Kromě politické krize přímo ve Velké Británii se také bezprostředně podepisuje i v reálném byznysu.

Narušení obchodu mezi EU a Británií ale bude pouze „startérem“ dalších šoků, které v Česku mohou negativně dopadnout buď na poptávku, nebo na nabídku.

„Británie je významným přímým, ale zejména nepřímým obchodním partnerem České republiky,“ říká v rozhovoru pro Peak.cz Marek Loula, vrchní ředitel korporátního bankovnictví ČSOB.

Podle něj by firmy již rády věděly, na co se mají připravovat. „Největší hrozbou ve firemním světě je dopad brexitu na globální dodavatelský řetězec,“ dodává Marek Loula.

Jak se na brexit dívají klienti ČSOB?

Je třeba je rozdělit na několik skupin. Velké výrobní firmy, které jsou často součástí nadnárodních celků, jsou k situaci dost často neutrální. Dokonce i tehdy, kdy očekávají přesun výroby z Velké Británie na kontinent. Spatřují v tom totiž také příležitost k rozšíření vlastních výrobních závodů.

Pak jsou velké exportní firmy, které sice očekávají prvotní obchodní překážky, ale věří, že se s nimi časem vyrovnají.

A nakonec tu máme menší firmy, z nichž více než třetina očekává negativní vliv na své podnikání. Nemluvě o tom, že si nejsou jisty, zda tento negativní vliv v budoucnu pomine.

Marek Loula (44)

Od roku 2018 vede korporátní bankovnictví ČSOB. Svou bankovní kariéru zahájil v roce 1998 v belgické KBC Bank. V ČSOB působil na pozicích výkonného ředitele pro informační a komunikační technologie, výkonného ředitele divize pro schvalování a řízení úvěrů, ředitele regionální korporátní pobočky Brno a v oddělení rozvoje mezinárodní klientely a projektů v oblasti cash managementu. Vystudoval Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity. Je ženatý, má dvě děti. Rád jezdí na běžkách a pravidelně se účastní Jizerské padesátky.

V celém procesu panuje obrovská nejistota a ta začíná už na nejvyšší politické úrovni – u britských poslanců a Bruselu a druhotně pak u firem, které nevědí, na co se mají připravit, i když by se už rády na nějakou z variant připravovaly…

Přesně tak. Na přelomu ledna a února nám v průzkumu tři čtvrtiny z dotazovaných firem odpověděly, že se na jakoukoli podobu brexitu ještě nijak nepřipravují. Zdůvodňovaly to tím, že vlastně nevědí, na co by se měly připravovat.

Menší firmy navíc ani nemají prostředky – anebo jimi nechtějí plýtvat –, které by vkládaly do přípravy na něco, co vůbec nemusí nastat. Odkládají tedy změny nastavení smluv a další náležitosti v obchodu s Velkou Británií až na čas, kdy bude ve všem jasno. Větší firmy ale jsou připraveny na všechny možné varianty.

Na co primárně se velké firmy připravují?

Největší hrozbou ve firemním světě je dopad brexitu na globální dodavatelský řetězec, kdy firmy z kontinentu jsou v roli subdodavatelů britských společností. Samozřejmě že v případě vystoupení Británie z EU by se řetězec nepřerušil, ale mohl by se zpožďovat. Což je riziko právě pro subdodavatelské firmy, které mají nějak nastaveny smlouvy dodávek a musí dodržet stanovené termíny.

V případě tvrdého brexitu reálně hrozí riziko prodlení dodávek, za což by mohly nést naše firmy odpovědnost. Samozřejmě smlouvy lze přenastavit, ale to vyžaduje čas a peníze. Než se vše zaběhne, budou na hranicích nabírat kamiony k proclení zpoždění.

O jak velký objem dodávek se jedná?

Naši analytici zkusili spočítat, kolik zboží proudí z Česka do Británie, která je mezi hlavními exportními partnery Česka (na celkovém exportu se podílí pěti procenty, pozn. red.). Vyšlo jim, že do Británie české firmy loni vyvezly jednu miliardu kilogramů fyzického zboží za 200 miliard korun.

Z toho více než čtvrtina připadá na automobily (29 %), čtvrtina na stroje (24 %) a pětina na elektroniku (19 %). Problémem tedy bude zboží z kontinentu do Británie po brexitu vůbec dostat bez zpoždění.

Přípravy na brexit se projeví v nákladech firem

Vraťme se k těm přípravám. Kde tedy spočívá jejich největší díl? Je to v legislativně-daňové oblasti?

Jednoznačně. A pak také v personální oblasti. Protože například pokud budou firmy muset začít proclívat velké množství s Británií obchodovaného zboží, ať už cla budou nulová, nebo jenom symbolická, pořád to bude aktivita, kterou budou muset provést. Budou nuceny na tuto činnost najmout vlastního člověka nebo činnost outsourcovat, což pro ně bude dodatečný náklad. Další prostředky je bude stát proškolení lidí.

Firmy, které se soustředí na výrobu, nákup či prodej zboží v rámci EU, se cly už dlouhé roky nezabývají a musí se to znovu naučit. Některé ale raději přistoupí k tomu, že kontrakty s Británií vypoví, protože jim to nestojí za zmíněná rizika ani dodatečnou práci.

Je možné vyčíslit tyto makroekonomické dopady?

Odhad celkového dopadu jsou někde okolo necelého procenta HDP, když započítáme i propad poptávky na straně britských společností. Kdyby se propadl export zboží z EU do Británie o čtvrtinu, což se předpokládá při variantě tvrdého brexitu, tak by Česko mělo být pátou nejpostiženější zemí.

Pokud se menší firmy na brexit nepřipravují, respektive – jak vyšlo ve vašem průzkumu – stále ho ještě neřeší, tvoří si alespoň finanční rezervy na následné akce?

To jsme z průzkumu nevyčetli. Z doplňujících diskusí s řadou z nich ale vyplývá, že nechávají řešení až na moment definitivního rozhodnutí, kdy budou vše ve velkém tempu řešit.

Neznamená to, že by na to neměly prostředky. Velké firmy už vědí, jak budou proclívat, jsou na to připraveny, možná i personálně, ale vždy s tím budou mít jisté vícenáklady a zpoždění bude vznikat zcela určitě.

Jak se na brexit připravujete u vás v bance?

Připravujeme, ale nebude to pro nás žádný šok, protože v portfoliu firem nemáme klienty, kteří by byli ze sto procent závislí na Británii. Ale pro většinu z nich bude mít brexit negativní dopad, i když to rozhodně pro ně nebude existenční záležitost.

Na druhou stranu situaci s klienty dost intenzivně řešíme, a pokud mají dlouhodobé kontrakty s Velkou Británií, dbáme na to, aby obchody měli zajištěné. Jakákoli nenadálá a neočekávaná událost se promítne do volatility na finančních trzích. Takže doporučujeme klientům využít především kurzové zajištění tak, aby měli jasně dané, kolik za výrobky a služby, která tam vyexportují, dostanou.

Rovněž edukujeme firmy formou diskusí a seminářů, a pokud se riziko dá omezit na straně nabídky, tak jim to doporučujeme. A samozřejmě i my v ČSOB se připravujeme právně, revidujeme všechny případy podle anglického práva.

Právní otázky teprve přijdou

Podle které jurisdikce by se měl klient řídit v případě, že nastane brexit?

To se do značné míry zjednodušilo díky mezinárodní úmluvě, kterou Británie nedávno také podepsala. Jedna věc je, podle kterého práva máte kontrakt, a druhá věc je příslušnost soudu, kde se budete domáhat plnění, když dojde k problému.

Ani jedna forma odchodu Británie by ale neměla způsobit, že by případy nebyly v právních vztazích řešitelné. K tomu určitě nedojde, bez ohledu na to, zda dojde k tvrdému brexitu, nebo k tomu s dohodou.

Konkrétní problémy nastanou asi až v momentě, kdy k brexitu skutečně dojde…

Řada otázek, na které dnes ani neumíme ukázat, vyvstane až v průběhu prvního až druhého čtvrtletí po odchodu. Neexistuje žádný precedens, který by nám ukázal, co všechno může ještě přijít.

Klienti mohou omezit riziko například odkupem a pojištěním pohledávek, ale to je jen jeden prostředek. Máme také poměrně unikátní nástroj, který mají klienti k dispozici zdarma – ČSOB TradeClub, který vás automaticky upozorní například na změny v celním sazebníku. Ale další věci bude nutné řešit, až nastanou.

Může být tato patová situace pro firmy i příležitostí?

Myslím si, že v selektivních situacích ano. Zejména pokud nadnárodní firmy, které mají více výrobních závodů po světě, přemístí výrobu z ostrovů do závodů na kontinentu, tak pro ty to jistě růstová příležitost je. Vím o několika takových případech z řad našich klientů, kteří už připravují a zvětšují výrobu právě z tohoto titulu.

Nemyslím si ale, že nastane nějaký plošný a zvýšený příliv přímých zahraničních investic do Česka. Selektivně je však možné, že firmy, které by jinak investovaly v Británii, svůj kapitál nasměrují do Česka.

Na druhou stranu Německo a Velká Británie jsou tradiční a velcí obchodní partneři a v případě, že dojde k výpadu dodávek do Británie na straně německých společností, tak Němci se budou snažit své výrobky umístit v rámci Evropského hospodářského prostoru. Čímž se zvýší konkurenční prostředí a to by českým firmám mohlo uškodit.

Jsou obory, které brexit řeší více či naopak méně?

Nejvíc je to vidět u firem, které jsou dodavateli automotive, a firem podnikajících ve strojírenství, například výrobců obráběcích center.

Ale zase je to případ od případu, protože jsou české firmy, které dodávají po celém světě, mají dlouhodobé a opakující se kontrakty. Řeší celní sazebníky USA, Japonska i dalších zemí, takže jim po brexitu k tomu jen ještě přibude Velká Británie. Narušení řetězce je pravděpodobnější u opakovaných rychlých dodávek v režimu just-in-time, kde je zpoždění kritické.

Nejhorší je nejistota

Jaká jsou největší úskalí přechodného procesu?

Nejhorší je, že firmy nevědí, co bude. Ony jsou schopny se adaptovat na jakékoli podmínky, ale musí vědět, na jaké. Varianta bez dohody s celním režimem je sice nejhorší z možných, kdy vzniknou zmatky, ale firmy se s tím budou schopny za čas vyrovnat. Ale nejistota, co bude, je nejhorší.

Menší a střední firmy nechávají brexit otevřený. Nemají kapacitu mít řešení v několika variantách, potřebují jednu, kterou vyřeší. Vymýšlet různé scénáře je pro ně moc drahé.

Je brexit čistě politická otázka, nebo i obchodní, myšleno tak, že by britské společnosti mohly ztrácet na své pověsti a ochota s nimi obchodovat by mohla klesat?

Je to čistě politická otázka. Pro firmy to bude složitější, komplikovanější a dražší.

Registrují vaši firemní klienti i další rizika vyjma brexitu? Německo míří do recese, Itálie totéž…

Určitě, zpomalení Německa řeší hlavně společnosti s návazností na automobilový průmysl. Není to sice krize, ale zpomalení určitě. Příčin je více, ať už jde o přechod na elektromobilitu, přecertifikace a obchodní války ve světě. To vše přispívá ke snížení poptávky a následně i snížení výroby v automotive, čímž jsou dotčeni i jejich subdodavatelé. Strojírenství také zažívá zpomalení, hlavně v oblasti výroby obráběcích strojů.

A nějaká další rizika v rámci českého prostředí?

V domácí ekonomice napřímo asi žádné velké riziko ani velká bublina nejsou, jsou to spíše zprostředkovaná vnější rizika, co nás ohrožuje. Jsme závislí na Evropské unii a hlavně Německu, takže největším rizikem pro Česko je jeho fungování a výkon.

Na této zemi jsme velmi závislí. Pokud zpomalí, pocítíme to. Ve srovnání s ekonomickou krizí před deseti lety už není nákladový rozdíl mezi námi a Německem tak velký. Takže už automaticky nedojde k přesunu výroby z Německa do Česka, tudíž dopady mohou být větší. Právě kvůli nižším nákladovým rozdílům.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr