Mohlo by vás také zajímat
ČNB snížila sazby; úspěšný start na burze Doosan Škoda Power a Trump „řádí“ dál aneb souhrn ekonomických událostí 6. týdne 2025
Libor Akrman 7. února 2025Na Trumpova cla Čína odpoví, Kanada a Mexiko mají měsíc klid; nový Kingdom Com slaví úspěch; hypoteční sazby klesají jen…
Trumpova hrozící cla EU budou s těmi dalšími brzdou civilizačního pokroku
Lukáš Kovanda 3. února 2025Nový americký prezident Donald Trump po spuštění dovozních cel na Mexiko a Kanadu znovu pohrozil cly Evropské unii. Obchodní válka…
Doosan Škoda Power odhalil detaily IPO; čínský DeepSeek šokoval západ a Evropa má kompas pro oživení aneb souhrn ekonomických událostí 5. týdne 2025
Libor Akrman 31. ledna 2025Deficit veřejných financí klesl pod 3 procenta; cla na Mexiko a Kanadu budou od února; loni v ČR růst o…
- ČLÁNEK
Česko i Slovensko jsou v problémech kvůli závislosti na výrobě aut
Omezení či zastavení výroby v automobilovém průmyslu těžce dopadá na ekonomiku Česka i Slovenska, protože ta je na výrobě aut příliš závislá. Ekonomové před malou diverzifikací hospodářství dlouhodobě varují.

Slovensko je největším světovým výrobcem aut v přepočtu na obyvatele. Na snímku je výrobní linka Volkswagenu v Bratislavě. Zdroj: Volkswagen Slovakia
Česká i slovenská ekonomika je velmi silně závislá na tom, jak se daří automobilovému průmyslu. Před čím ekonomové varují řadu let, se nyní negativně projevuje kvůli omezením souvisejícím s covidovou pandemií.
V roce 2020 došlo k propadu poptávky po nových automobilech, letos se sice zájem o koupi nových aut zvýšil, problém ale vznikl na nabídkové straně. Dokončení vozů vázne, protože v Evropě není dostatek čipů, které se z velké části vyrábějí v Asii.
Aby těžkostí nebylo málo, začíná chybět i hořčík. Většina produkce – 85 procent – pochází z Číny. Asijská ekonomika jeho výrobu omezila kvůli vysoké ceně uhlí. Hořčík automobilky společně s hliníkem využívají v automobilových dílech pro snížení hmotnosti. Což je klíčový parametr pro výrobu elektromobilů, aby se zvýšil jejich dojezd.
V polovině listopadu automobilka Škoda Auto uvedla, že hořčíku mají zatím dostatek, budoucí výpadky v dodávkách by ale znamenaly výrazné omezení produkce.
Čipy nebudou ani v roce 2022
Přitom už nyní se zastavila, respektive výrazně omezila výroba kvůli nedostatku čipů. Zákazníci musí na nová auta čekat až dvanáct měsíců. Problémy s dodávkami polovodičů se dají čekat i po celý příští rok.
Hořčíkový „hladomor“ by dodací lhůty mohl dále prodloužit, připustil šéf nákupu v koncernu Volkswagen Murat Aksel. To by pro českou ekonomiku znamenalo doslova „smrtící koktejl“.
Jen nedostatek polovodičových součástek bude v tomto roce znamenat pro autobranži globální ztrátu ve výši 180 miliard eur, odhadla poradenská firma AlixPartners.
Větší dopad na Slovensko a Česko
Česko-slovenská automobilová závislost |
Počet vyrobených motorových vozidel na tisíc obyvatel vybraných zemí za rok 2020
Zdroj: OICA |
Problémy v sektoru ale postihnou výrazněji ekonomiky v Česku a na Slovensku. V Česku se letos podle předpovědí vyrobí o třináct procent méně aut než loni.
Slovenský automobilový sektor počítá s meziročním propadem o jedenáct procent.
V říjnu Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) počítalo s tím, že se letos v Česku vyrobí o 250 tisíc aut méně než loni. Propad tržeb se bude pohybovat okolo 250 miliard korun. Říjnová produkce aut se dokonce meziročně propadla o 47 procent kvůli zastavení výroby ve Škodovce na dva týdny.
„Jedná se o klasický případ externího šoku. Ekonomiky, které jsou výrazně závislé na výrobě aut, jako je Česko a Slovensko, trpí kvůli malé diverzifikaci ekonomiky,“ zdůraznil Richard Grieveson z Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická studia (WIIW).
GRAF: Produkce osobních vozů v ČR
Za roky 2019, 2020 a 2021
Zdroj: AutoSAP
Automobilová závislost
Také londýnská poradenská společnost Capital Economics varovala, že se situace u středoevropských výrobců automobilů spíše dále zhorší než naopak. Nedostatek čipů sníží HDP zemím letos o 0,6 procentního bodu, v roce 2022 to může být i 1,2 procentního bodu.
Česká ekonomika ve třetím kvartále rostla o 3,1 procenta |
I když česká ekonomika ve třetím čtvrtletí překonala očekávání a rostla o 3,1 % (předběžné odhady uváděly 2,8 %), stejně zaostává za průměrem v EU, komentoval výsledek Petr Kymlička z poradenské společnosti Moore Czech Republic.
Zásadně se projevuje omezený výkon automobilového průmyslu. Oživení bude pomalé i ve zbytku roku, dodal. Ekonomiku „stahuje dolů“ hlavně saldo zahraničního obchodu, jež se meziročně propadlo o 102 mld. Kč. Což souvisí s propadem automobilové výroby a také s poklesem exportu. Ekonomika nyní roste hlavně díky spotřebě domácností a vládním výdajům. |
V Česku se výroba automobilů na HDP podílí devíti procenty, což znamená výraznou závislost hospodářství na jednom sektoru.
Komerční banka už snížila růst ekonomiky ze čtyř procent na méně než polovinu, jen 1,9 procenta. Kromě vysoké závislosti na automotive sektoru je dalším problémem nedostatek kvalifikované síly na trhu práce.
Tvrdý dopad pro Slovensko
Slovensko je závislostí na výrobě automobilek postiženo ještě více než Česko, při přepočtu na obyvatele. V zemi pod Tatrami vyrábí automobilky Jaguar Land Rover, Kia, Stellantis (dříve PSA) a Volkswagen. V pětimilionové zemi se v roce 2019 vyrobilo přes milion aut.
Také britská automobilka Jaguar Land Rover varovala před tím, že nedostatek čipů omezí jejich prodeje i tržby. Výroba automobilů má na slovenské ekonomice podíl třináct procent a tvoří polovinu průmyslové výroby.
I slovenská centrální banka byla nucena snížit prognózu růstu ekonomiky na 3,5 procenta. Naopak Polsko, které není tolik závislé na výrobě aut, může podle Mezinárodního měnového fondu počítat s růstem HDP ve výši 5,1 procenta bez ohledu na to, jak se bude vyvíjet zásobování Evropy polovodiči.
„Specializace ekonomiky může být pozitivní. Může pomoci přilákat přímé zahraniční investice. Ale může to být také hrozba, pokud se objeví problémy,“ tvrdí analytička se zaměřením na automobilovou branži z vídeňského ekonomického institutu Doris Hanzl-Weissová.
Otevřené Československo po roce 1989
Československo se po pádu sovětského bloku a zániku Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) otevřelo západním trhům a po rozpadu federace oba mladé státy přitáhly do ekonomiky světové výrobce automobilů.
Země mohly nabídnout kvalifikovanou a zároveň lacinou pracovní sílu a dobrou infrastrukturu. Tato strategie jim přinesla výrazný hospodářský růst a vytvoření velké sítě subdodavatelů pro automotive sektor.
Největší výrobci aut |
Za rok 2020, v mil. vyrobených aut
Pozn.: Statistika počítá kromě osobních vozů i s nákladními auty, kamiony a autobusy. |
V tomto směru výrazně převýšily polskou ekonomiku. Na druhou stranu polský, téměř čtyřicetimilionový trh přiměl výrobce, aby se orientovali také na domácí trh, takže je ekonomika více diverzifikovaná, vysvětlil Grieveson. Nyní se to ukazuje jako velká výhoda.
Nevýhoda v turbulentní době
Lucia Mýtná Kureková ze slovenského Institutu pro dobře spravovanou společnost dodala, že extrémní otevřenost české i slovenské ekonomiky je nevýhodou v turbulentních dobách, kdy je těžké odolávat vnějším ekonomickým šokům a změnám v globální poptávce.
„Když Volkswagen kýchne, celá země dostane chřipku,“ glosovala závislost české ekonomiky na německém automobilovém koncernu. Pokud svou produkci určenou na export omezí producenti automobilů, okamžitě se to projeví v celé ekonomice.
Navíc tlak na vyšší produkci elektromobilů může způsobit další problémy pro obě ekonomiky bývalého společného státu.
Nezbytnost reforem včetně vzdělání
Pro Česko i Slovensko to znamená, že potřebují výrazně změnit dosavadní strukturu průmyslové výroby, pokud si chtějí udržet prosperitu. K tomu je potřeba započítat i změnu demografické struktury, kdy budou silné poválečné generace postupně odcházet do důchodu.
Dosavadní model „prodeje pracovní síly“ investorům už roky nestačí. Levnější podmínky, nejen pro výrobu aut, nabízejí země na Balkáně, větší ambice v automobilovém sektoru mají také africké země.
Ekonomové dlouhodobě varují, že je nutné v ekonomice podpořit přidanou hodnotu, zejména inovace, výzkum a vývoj. V politické rovině se toho ale v tomto směru příliš neděje, protože to vyžaduje zdlouhavé reformy vzdělávání a programy na podporu inovací a digitalizace.
Pro vládnoucí politické strany je jednodušší oznámit velkou zahraniční investici, jež ale z dlouhodobého hlediska nese řadu rizik včetně přesunutí výroby jinam. Mýtná Kureková tvrdí, že politici v Česku i na Slovensku mají stále dojem, že důraz na výrobu tradičních automobilů zajistí ekonomický růst i pro další roky. Současné problémy s čipy i hořčíkem by je měly varovat.