Je Česko černým pasažérem NATO? Kolik vydáváme na obranu

Nejlepší obranou je obrana. Tak by šlo parafrázovat jeden z hlavních motivů prvního projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa v Kongresu. V něm uvedl, že chce výrazně navýšit výdaje na obranu, a to o devět procent.

Zároveň jeho administrativa tlačí i na další členské státy Severoatlantické aliance (NATO), aby také svoje výdaje zvýšily, přičemž apeluje hlavně na dodržení „dvouprocentního slibu“ (členské země NATO se v roce 2014 zavázaly zvýšit do deseti let své výdaje na obranu alespoň na dvě procenta HDP, což zatím plní USA, Řecko, Velká Británie, Estonsko a Polsko, pozn. red.).

Tento závazek se týká i České republiky jako člena NATO. Za rok 2016 dosáhl HDP ČR hodnoty 4 647 miliard korun. Na obranu tak mělo podle směrnic NATO směřovat 92,9 miliardy korun.

Ve schváleném rozpočtu pro rok 2016 však dosahují výdaje na obranu 47,8 miliardy korun, tedy zhruba 1,03 procenta HDP. Na podobné úrovni jsou také plánované výdaje ministerstva obrany na letošní rok.

Současný ministr obrany Martin Stropnický však v poslední době několikrát zopakoval, že do roku 2020 dosáhne podíl výdajů na obranu 1,4 procenta HDP a o pět let později bychom se měli k dvouprocentnímu limitu blížit.

„Od roku 2015 zvyšujeme náš obranný rozpočet zhruba o deset procent ročně, což je vyšší tempo, než je tomu v případě například Německa, které zvýšilo svůj letošní obranný rozpočet o osm procent. Francie zvýšila svůj rozpočet o dvě procenta a Nizozemsko přibližně o čtyři procenta,“ citovala nedávno Stropnického Česká pozice.

TABULKA: Rozpočet ministerstva obrany ČR od roku 2010

Zdroj dat: MO ČR

Z pohledu podílu výdajů by to byl český návrat o 20 let zpátky. Okolo dvouprocentního cíle se totiž Česká republika držela pouze do roku 2005.

Nejvyšší podíl HDP na obranu vláda vydala v roce 1993, kdy to bylo 2,61 procenta. V té době přitom Česko dosahovalo mnohem nižší ekonomické úrovně. Výdaje na obranu tehdy představovaly 23,8 miliardy korun.

Obří rozpočet díky Gripenům

Nejvyšší částku v absolutním vyjádření vydala vláda na obranu právě v roce 2005, kdy to bylo 58,4 miliardy korun, tedy přesně dvě procenta HDP.

Souviselo to také s největším českým vojenským kontraktem, který vláda schválila 9. června 2004. Byl jím desetiletý pronájem 14 letounů JAS-39 Gripen pro potřeby vzdušných sil Armády České republiky od Švédského království.

Cena kontraktu byla stanovena na 19,65 miliardy korun. Následně 12. března 2014 schválila vláda dodatek o prodloužení smlouvy o pronájmu letounů JAS-39 Gripen.

Kabinet současně uložil ministrovi obrany, aby zabezpečil uzavření tohoto dodatku, kterým bude současná smlouva o pronájmu Gripenů platná do 30. září 2015 prodloužena do roku 2027 s případnou opcí na další dva roky, tzn. do roku 2029.

Cena nového kontraktu má být nižší o třetinu ročně a celkově tak má vyjít na zhruba 15,7 miliardy korun za 12 let, tedy bez použití opce.

Letos bude obrana utrácet

V letošním roce se navíc ministerstvo chystá zbrojit, a to poměrně hodně.

Celkové výdaje resortu obrany se letos plánují o zhruba deset procent vyšší než loni, celkem se tedy armáda chystá utratit 52,535 miliardy korun.

Česká armáda má totiž v plánu dokončit zbrojní zakázky v hodnotě až 26 miliard korun. Půjde o dodávku 3D radiolokátorů (MADR), nákupy vozidel Pandur a Titus, samohybných houfnic Dana či modernizaci vrtulníků Mi-17.

Už 30. ledna 2017 byla podepsána smlouva na pořízení 20 kusů kolových obrněných vozidel Pandur (šest kusů ve verzi velitelsko-štábní a 14 kusů ve verzi spojovací) mezi ministerstvem obrany a společností Tatra. Cena této zakázky je 2,1 miliardy korun.

Obrněné vozidlo Pandur II během testování v české armádě. Zdroj: MO ČR

Dále je v plánu nákup 62 kolových obrněnců Titus, alespoň 40 lehkých obrněných vozidel určených k chemickému, biologickému a radiačnímu průzkumu, nových protiletadlových RBS 70 NG, jejichž starší verzi vojáci využívají, a modernizace 33 samohybných kanonových houfnic Dana.

Další velkou zakázkou bude osm izraelských radiolokátorů ELM 2084 MMR ze systému Iron Dome, která přijde český rozpočet na 2,9 miliardy korun.

Podle náměstka Pavla Berana bude prioritou také obhájení investičních programů rozvoje pozemních i vzdušných sil a logistiky v celkovém objemu 180 miliard korun na dalších deset let u ministra financí a před vládou.

Evropa proti?

Na druhou stranu je otázka, zdali tlak ze strany USA na členy NATO nenarazí v Bruselu. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker již nedávno naznačil, že by Evropa měla odolat americkému tlaku na zvyšování armádních výdajů. „Moderní politika nemůže být jen o zvyšování výdajů na obranu,“ prohlásil Juncker.

Navíc nejen Česko, ale i další státy mohou mít vlastně jednoduchý problém – za co více peněz na obranu utratit. Má s tím problém třeba i největší evropská ekonomika, Německo.

U nás ho zřejmě dokážeme vyřešit. Již v lednu ministerstvo oznámilo, že počítá v příštích deseti letech s investicemi za 180 miliard korun. Z toho 130 miliard půjde do pozemních sil. Úřad předpokládá, že si projekt s názvem Základny 21. století vyžádá „jednotky miliard až nižší desítky miliard korun“.

Tvrzení Stropnického i některých českých politiků, že v roce 2025 budeme dávat na obranu kýžená dvě procenta HDP, sice zní nadějně, ale nejsou reálná. Mezitím nás totiž čekají minimálně dvoje parlamentní volby.