Cena plynu prudce klesá. Česko teď bude trápit hlavně dražší teplo

Ceny plynu na evropském trhu nepřestávají ani na začátku listopadu klesat. Důvodem je teplotně příznivé podzimní počasí, plné zásobníky a také fakt, že evropské státy objednaly dostatek tankerů se zkapalněným zemním plynem LNG. A to tolik, že je dnes nemají kvůli teprve vznikající infrastruktuře LNG terminálu kde “vyložit” a musí tak kotvit u evropských přístavů a čekat, až na ně přijde řada.

Důsledkem toho klesla cena plynu v evropském virtuálním hubu TTF, kde se obchodují hlavně krátkodobé kontrakty a určují cenu plynu na starém kontinentu, od konce srpna o zhruba 70 procent na pondělních 111,6 eur za megawatthodinu (MWh).

A podobný vývoj sledujeme na burze v Lipsku, kde se obchodují spíše dlouhodobější kontrakty. Tam u ročního kontraktu klesla cena plynu ze srpnových maxim na 128,7 eur za megawatthodinu, jak ukazuje následující graf.

Za pozitivním vývojem pro domácnosti i průmysl stojí hlavně teplejší podzimní počasí. Díky tomu spotřeba plynu v Evropě klesá, podle ministra průmyslu a obchodu v meziročním porovnání o více než pětinu. I proto má dnes starý kontinent nejvíce naplněné zásobníky v historii – podle dat společnosti Gas Infrastructure Europe je jejich naplněnost na 95 procentech, podobné hodnoty pak vykazuje i samotné Česko.

„Evropa vyhrála bitvu o naplnění svých zásobníků před zimou, když jen během ledna až října přijala více než 50 miliard metrů krychlových LNG navíc,“ uvedl analytik společnosti ICIS Alex Froley.

LNG na vzestupu

Mezitím u evropských břehů kotví tankery plné zkapalněného zemního plynu (LNG), protože jich je více, než je současná kapacita terminálů kolem Evropy. Ty se nyní rychle a ve velkém budují, většina z nich ale bude připravena až během příštího roku. V každém případě budou potřeba, protože panují obavy, že největší problémy s doplněním zásobníků budeme mít v příštím roce.

Do Evropy totiž v podstatě přestal proudit plyn z východu. Ruský plyn už odebírá jen pár států – Slovensko, Rakousko, Maďarsko a Itálie, a to plynovodem Transgas vedoucího přes Ukrajinu. Severní cestou, tedy plynovodem Nord Stream 1, neteče od konce srpna nic. Jeho roční kapacita přitom byla 55 miliard kubických metrů. Z Ruska pak do Evropy celkově teklo zhruba 155 miliard metrů krychlových plynu ročně, nyní je to zhruba desetina této hodnoty.

“EU má teď asi 220 miliard kubických metrů importní kapacity LNG terminálů. Ale ta nejde využít na 100 procent. Proto se staví další. Celkem asi 50 miliard kubíků dodatečné kapacity, z toho 22 miliard v Německu, což je pro i nás v ČR výhodné,” komentoval na svém twitterovém profilu aktuální dění v energetice šéf komerčního dispečinku pro plyn v RWE S&T CZ Oldřich Dominik.

Mapa: Evropské LNG terminály ve výstavbě

Největší otázkou nyní je, jak se bude vyvíjet cena plynu, až v Evropě udeří mrazy. V každém případě je jasné, že vliv Ruska na cenu plynu v Evropě už je minimální – nemá k jejímu zvýšení už takové páky, jako tomu bylo na začátku tohoto roku.

Současný pozitivní vývoj na trhu s plynem se časem promítne i do koncových cen pro spotřebitele, které uvidí na svých fakturách či měsíčních zálohách. I když se zálohy dnes spíše zvedají, jedná se o setrvačnost, která se se zpožděním obrátí.

SOUVISEJÍCÍ:

Fidelity Report: Blížící se zima a energetická krize v Evropě ovlivní zbytek roku na finančních trzích

Stále více Čechů investuje do zlata. Jejich počet v posledních dvou letech výrazně roste

Jiří Buchal (RD Rýmařov): Na prvním místě při výběru domku řeší lidé energetiku

Na situaci reagují i samotní dodavatelé plynu, pro které je dnes lepší nabízet opět fixace místo spotových cen, které jsou dnes nižší než dlouhodobé kontrakty. A lidem i firmám uleví i schválené zastropování cen, které bude platit od začátku roku, ale do faktur za listopad i prosinec se může pozitivně promítnout už nyní.

V říjnu jsme téměř třem milionům našich klientů do záloh promítli úsporný tarif, nyní začínáme zohledňovat zastropování. V listopadu se zastropování v zálohách promítne několika stovkám tisíc našich zákazníků,“ uvedl v minulém týdnu například generální ředitel ČEZ Prodej Tomáš Kadlec.

Dražší teplo

Pozornost Čechů se tak od cen plynu začne obracet spíše k cenám tepla. Většina tepláren totiž kvůli rostoucím nákladům chystá od začátku roku zdražování. Toho se nemusí obávat například v Plzni nebo na Sokolovsku, kde teplárny nebudou zdražovat nebo jen mírně díky domluvě s majiteli tepláren nebo dodavateli uhlí v podobě skupiny EPH, resp. SUAS Group.

O pětinu více si od nového roku připlatí za teplo zákazníci ČEZ a až pětinásobně si už nyní připlácí část lidí v Břeclavi, jelikož tamní teplárna odebírala plyn od alternativního dodavatele patřící moravské skupině NWT, která vstoupila do insolvence.

Teplárnám totiž obecně zdražují vstupy – od biomasy až po uhlí. Cena hnědého i černého uhlí je dnes 2,5x vyšší než před rokem. I proto teplárny nyní volají po alespoň dočasném prominutí emisních povolenek. Jejich cena totiž prodražuje koncovou cenu tepla.

„Při používání uhlí v teplárnách se promítá cena povolenky do jednoho gigajoulu asi z deseti až patnácti procent v závislosti na technologickém zařízení a u plynu asi z šesti procent,“ uvedl člen předsednictva Teplárenského sdružení a předseda představenstva Teplárny Otrokovice Petr Jeník v minulém týdnu na konferenci velkých bytových družstev Fórum BD 2022 v Praze.

Mimochodem, razantní pokles ceny plynu a ne tak rychlý pokles cen uhlí způsobuje, že cena elektřiny neklesá tak rychle jako u těkavé komodity. Elektřinu dnes totiž nejvíce neprodražuje plyn jako tomu bylo celý uplynulý rok, ale černouhelné elektrárny.