Bez investic nemá Evropa šanci. USA i Čína jí ujíždějí o „parník“

Celkem 170 různých návrhů, jak učinit Evropskou unii konkurenceschopnější zejména vůči Spojeným státům a Číně, obsahuje zpráva bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho. Zpráva má pomoc nastartovat evropskou ekonomiku, která čím dál více nedokáže být konkurenceschopná vůči Americe a Číně.

Draghi na zprávě pracoval od loňského roku, kdy mu vypracování analýzy zadala Evropská komise v čele s Ursulou von der Leyenovou. Podle analýzy EU potřebuje více koordinovanou průmyslovou politiku a rychlejší rozhodování. Zároveň musí masivně investovat, chce-li udržet krok s ekonomickými rivaly Spojenými státy a Čínou.

Důsledky let minulých

Evropa doplácí na celou řadu faktorů, které se objevily v minulých letech. Od covidové pandemie přes kolaps dodavatelských řetězců až po důsledky ruské invaze na Ukrajinu.

Například nejsilnější evropská ekonomika Německo doplatila na konec dodávek levného ruského plynu, na kterém založila svůj ekonomický model. Přidáme-li k tomu odklon od jádra a růst výdajů na dekarbonizaci a často chaotické zavádění bezemisní ekonomiky, není divu, že se Němci ocitli v problémech.

„Nicméně ekonomické problémy a zpomalování jsou patrné již od přelomu tisíciletí. Růst v Evropě zpomaloval delší dobu, my jsme tomu ale nevěnovali tolik pozornosti. Teď už to ale ignorovat nemůžeme,“ prohlásil Draghi.

Exšéf ECB proto mj. vyzývá k lepšímu propojení a koordinaci společné hospodářské politiky. „Produktivita Evropy je velice slabá. Energetická krize navíc ukázala, že EU musí ukončit závislost na státech z jiných kontinentů a vybudovat vlastní silnou základnu pro těžbu surovin a produkci energií,“ podotkl bývalý italský premiér.

Pokud podle Draghiho nestoupne produktivita, tak kvůli stárnoucí evropské populaci bude v roce 2050 evropská ekonomika na stejné úrovni jako nyní.

 Hlavně investice

Jako jeden s receptů vidí v masivním navýšení investic. Bývalý šéf ECB uvádí, že nynější sedmadvacítka zemí EU potřebuje dodatečné investice za 750 až 800 miliard eur ročně. To představuje až pět procent hrubého domácího produktu (HDP).

Jen pro srovnání, je to mnohem více, než se investovalo do obnovy Evropy po druhé světové válce, kdy v rámci Marshallova plánu šlo na tuto obnovu zhruba jedno až dvě procenta HDP.

V souvislosti s financováním hovořil Draghi i o společném zadlužení, které bylo v minulosti v některých státech EU velmi kritizovaným tématem.

„EU by měla pokračovat ve vydávání společných dluhových nástrojů určených pro financování společných investičních projektů zaměřených na zvýšení konkurenceschopnosti a bezpečnosti EU,“ řekl Draghi.

Společná řešení

Ostatně „společných unijních nápadů“ představil Draghi více. Například společné nákupy plynu a uzavírání dlouhodobých smluv s dodavateli, což by zamezilo cenovým výkyvům.

Společně by Evropa měla také zlepšit práci v oblasti digitalizace a obranného průmyslu. Země EU podle něj nakupují příliš mnoho vybavení pro obranu v zahraničí, z toho téměř dvě třetiny ve Spojených státech. Místo toho by měly více investovat do společných vojenských projektů.

„Evropa plýtvá společnými zdroji. Máme velkou kolektivní kupní sílu, ale rozmělňujeme ji v mnoha různých národních a unijních nástrojích,“ stojí v obsáhlé zprávě. Sedmadvacítka také nevyužívá evropské výzkumné a vývojové kapacity k modernizaci svých ozbrojených sil.

Draghi také vyzývá ke vzniku společného kapitálového trhu a posílení silničního a vlakového i leteckého spojení.

Ne vše půjde hladce

Media si všímají, že Super Mario, jak se Draghimu přezdívá, si ve zprávě nebere úplně servítky a nebojí se kritizovat. Zvláště v tomto ohledu upozorňuje na míru regulace. „Více než 60 procent společností v EU považuje regulaci za překážku investic, přičemž 55 procent malých a středních podniků označuje regulační překážky a administrativní zátěž za největší problém,“ stojí se ve zprávě.

Navíc podle něj nefungují ani kontrolní mechanismy. Nikdo neanalyzuje náklady a přínosy stovek neřízení a směrnic, které EU každoročně zavádí. Například směrnic GDPR (nařízení o ochraně údajů, pozn. red.) představuje obrovský zdroj právních nejistot.

Na jedné straně 400stránkový materiál přesně pojmenovává problémy, nicméně řešení už tak jasná nejsou a jak podotýká magazín Economist, nemusí být realizovatelná. „Na kontinentální úrovni by mohly fungovat dobře využité dotace na výzkum a vývoj. Severní Evropa však po větších společných výdajích příliš netouží,“ popisuje jeden z příkladů magazín.

Zase rozhodují politici

Dalším problémem podle Economistu je, že doporučení z Draghiho pera je tolik, že si z nich politici budou moci vybírat. Když má Evropa nějaký problém, přijde návrh na zavedení více státních dluhů a dotací.

„Evropa je zvyklá lomit rukama nad konkurenceschopností a doporučovat investice do infrastruktury a technologií: Jacques Delors tak činil již v roce 1993. Dodatečné výdaje a nové dotace však nejsou řešením mnoha strukturálních problémů, které vyžadují, aby Evropa přijala reformy,“ doplňuje The Economist.

Otázkou tedy zůstává, zda Draghiho zpráva skutečně povede k nějakému zlepšení evropské ekonomiky. Nebo zda jen zůstane obsáhlým materiálem, který hlavně pojmenovává problémy, ale léčba není na dohled.