Bavorsko vydělalo na sjednocení Německa před 30 lety. Přispěli i Češi

Sjednocení Německa, ke kterému došlo v roce 1990, je úspěšným příběhem zejména z hospodářského hlediska.

I když byl přechod na tržní ekonomiku bolestivý hlavně pro obyvatele a firmy bývalého východoněmeckého režimu Ericha Honeckera, celkem se dá říci, že se sjednocení Německa povedlo.

Zejména si polepšilo Bavorsko, zdůraznil web bavorské televize BR24. Protože mezi lety 1949 až 1989 trpělo vybudováním železné opony, takže hranice na východě s Československem a na severu s Německou demokratickou republikou byla fakticky neprostupná. Kromě pohybu lidí tak byly omezeny i služby a pohyb zboží.

Bavorská populační exploze

Po pádu Berlínské zdi odstartovalo rychlé opětovné navazování obchodních vztahů. Navíc se do Bavorska po roce 1989 přestěhovalo na milion „dederonů“.

Později se opačným směrem vydalo asi půl milionu Němců, když se začalo lépe dařit i v bývalých východních zemích, které po druhé světové válce obsadila Rudá armáda.

Populace v Bavorsku vzrostla od roku 1990 do roku 2019 z 11,4 milionu na 13,1 milionu obyvatel. Je to dáno ale i zahraniční migrací, více než pětina lidí, kteří v současnosti žijí v této spolkové zemi, nemají německé rodiče nebo prarodiče.

Do toho se počítají i lidé, kteří přišli do Německa v 50. a 60. letech za prací. Kromě „gastarbeiterů“ z Turecka či Řecka to byli v případě Bavorska zejména pracovníci z Itálie.

Růst bavorského HDP

V období 1989 až 2019 se inflačně očištěný hrubý domácí produkt Bavorska zvýšil o 65 procent.

Ze západních zemí je na tom Bavorsko nejlépe, v průměru se za 30 let HDP v západních zemích zvýšilo o 46 procent, vypočítala Asociace pro bavorskou ekonomiku (VBW).

Každý obyvatel této spolkové země tak vytvoří v průměru produkt ve výši 48 300 eur, což je nejvíce ze všech šestnácti spolkových států v Německu. Celoněmecký průměr je 41 400 eur, pro země bývalého západního Německa pak 43 400 eur, vysvětlil výkonný ředitel VBW Bertram Brossardt.

Pro zemi piva a klobás je výhodou i to, že se bývalé regiony NDR – Sasko a Durynsko – , které s Bavorskem sousedí, dobře vyrovnávají s nezaměstnaností, která tam byla po roce 1990 při restrukturalizaci ekonomiky značná.

V roce 2019 byla míra nezaměstnanosti v Sasku na úrovni 5,3 procenta, v Durynsku 5,5 procenta, což znamená ve srovnání s ostatními zeměmi „klidný střed“ tabulky.

GRAF: Míra nezaměstnanosti v Německu podle spolkových zemí
Stav v září 2020, v procentech

Zdroj: statista.com/Bundesagentur für Arbeit

Pád komunismu pomohl

 „Vzhledem k síle systému sociálně-tržního hospodářství se podařilo vybudovat nové spolkové země. Také Bavorsko masivně profitovalo z pádu zdi a z otevření hranic,“ připustil Brossardt.

Na tom se částečně podíleli i turisté ze sousedního Československa, později z Česka. Pro mnohé z nich znamenala první zkušenost se Západem právě návštěva obchodů či obchodních center v bavorských městech po listopadu 1989.

Navíc stále více Čechů pracuje v Mnichově, pohraničí ale nejen tam. Od roku 2011, kdy se uvolnila pravidla pro pohyb pracovních sil z nových zemí EU, jejich počet stoupl na trojnásobek, zhruba na 25 tisíc. Není divu, když neboť právě bavorská metropole patří k nejbohatším a nejrychleji se rozvíjejícím městům v Německu.

Není ale samozřejmostí, že bude tento novodobý hospodářský zázrak pokračovat i v dalších letech. Blahobyt Svobodného státu Bavorsko, jak zní jeho oficiální název, je totiž závislé na exportu zboží s vysokou přidanou hodnotou, zejména automobilů a strojů.  A to může být v době koronaviru a omezování globální ekonomiky problém i v následujících letech.

VÍCE K TÉMATU:

Důkaz dobrých investic? V Německu roste počet rentiérů, je jich už přes 600 tisíc

Čeká německou ekonomiku na podzim „studená sprcha“?

Jak Němci a Češi plánují rozpočtové deficity, aneb když dva dělají totéž…

Zlé uhlí. Mladí aktivisté v Německu znovu ožívají a bouří se proti pomalému odklonu

Konec bavorského jádra

Dopad na bavorský průmysl může mít i omezování produkce skleníkových plynů, jak o tom hovoří Evropská komise.

A podle části bavorského průmyslu i politiků by problémy s konkurenceschopností mohlo způsobit o odpojení posledních reaktorů v zemi do konce roku 2022, jež může vést ke zdražení energií. Ze šesti bloků, které jsou ještě v provozu, jsou dva na území Bavorska.

Za dalších 30 let by mělo být Německo i celá EU klimaticky neutrální. To bude vyžadovat velkou reformu celého hospodářství, nejen energetiky. Že bude Bavorsko stále baštou blahobytu nemůže nyní nikdo zaručit, míní web BR24.

Merkelová z východu

V německých médiích k nedávnému výročí 30. výročí sjednocení Německa rezonovalo stále téma toho, že je Německo mentálně rozděleno na východ a západ.

Vyjádřila se k tomu i kancléřka Angela Merkelová, která mj. zdůraznila, že sama pochází z NDR (přesněji řečeno vyrůstala a vystudovala ve východním Německu). „Nikdy bych si před pádem Berlínské zdi nedokázala představit, že se stanu kancléřkou více než osmdesátimilionového státu,“ prohlásila.

Sjednocení Německa se podle ní podařilo, i když pro lidi na východě to byla mnohem větší změna než pro ty, kteří se narodili a žili ve Spolkové republice Německo. Zdůraznila, že je pro ni osobně důležité, aby se všichni Němci – až už jsou z Meklenburska nebo Porýní – cítili v zemi svobodně a dobře. Pro další prosperitu země je podle ní klíčová společenská soudržnost.

TABULKA: Srovnání SRN a NDR v roce 1989 před pádem Berlínské zdi

Pozn.: údaj pro rok 1984

Zdroj: de.statista.com

Co východ naučil západ

Uznávaný ekonom Marcel Fratscher, jenž je ředitelem berlínského institutu pro ekonomický výzkum DIW, ve svém příspěvku pro týdeník Die Zeit poukázal i na aspekty pocházející z východního Německa, jež německou společnost pozitivně ovlivnily.

Zejména se jedná o emancipaci žen a význam rodiny v německé společnosti. Tím, že téměř čtyři miliony východních Němců, tedy čtvrtina populace, přesídlily po roce 1989 do západních částí země, výrazně ovlivnily celou společnost.

Fratscher tvrdí, že východoněmecký model péče o rodinu – jenž se praktikoval v celém východoevropském bloku – , že matka začne brzy pracovat a oba manželé více spolupracují při výchově dětí, se značně rozšířil i v povědomí západních Němců a částečně tento model přijali.

V 90. letech bylo na východě Německa zaměstnáno 70 procent matek s nejmladším dítětem do jedenácti let, na západě to byla méně než polovina. Po 30 letech se tento nepoměr vyrovnal. V současnosti matky dětí využívají po celém Německu hlavně možnost práce na zkrácený úvazek.