Zlé uhlí. Mladí aktivisté v Německu znovu ožívají a bouří se proti pomalému odklonu

Začátkem prázdnin odsouhlasil německý parlament legislativu ústupu od používání uhlí v německé energetice.

Poslední uhelný zdroj může nicméně skončit až za 18 let, tedy v roce 2038. To se nelíbí ekologickým aktivistům z organizace Fridays for Future (FFF). Hlasování poslanců opět „nastartovalo“ jejich protesty, které na jaře kvůli karanténě ustaly.

Jedním z měst, kde byli mladí klimatičtí nespokojenci pořádně slyšet i vidět, byl bavorský Augsburg. Před místní radnicí kempovali déle než týden.

Vybudovali tu dokonce klimatické stanové městečko, kterým chtěli upozornit na to, že německá vláda není dostatečně akční ve snižování produkce skleníkových plynů. Požadují také větší aktivitu od dalších německých měst.

Pozitivní nálada

Několik desítek mladých demonstrantů také rozmlouvalo s ostatními chodci a obyvateli Augsburgu, někteří jim na oplátku přinesli kávu nebo jídlo.

„Většinou jsme registrovali pozitivní reakce,“ řekla místní mluvčí FFF Sarah Bauerová, které je šestnáct let. Podle ní je potřeba, aby byl jejich názor ve společnosti dostatečně slyšet.

Proti nově odsouhlasené legislativě protestovali lidé i ve větších městech, jako je Hamburk nebo Kolín na Rýnem, nikde nevydrželi v protestech tak dlouho jako v Augsburgu.

Aktivisté nicméně uznávají, že jim pandemie udělala čáru přes rozpočet, nebylo o nich tolik slyšet jako loni a společnost nyní řeší spíše nové případy a ohniska covidu-19. „Musíme být kvůli koronaviru opatrnější, ale věříme také vědě,“ dodala Bauerová.

Podle ní nejsou plány vlády Angely Merkelové ve shodě se závazky Pařížské konference a snižování emisí je podle ní pomalé. Ve městech by mělo rychleji přibývat lidí, kteří jezdí na kole. Zároveň mají místní samosprávy výrazněji omezovat vjezd aut do měst.

VÍCE K TÉMATU:

Německá schizofrenie: zelenou energetiku ano, potřebnou infrastrukturu ne

Drahý konec uhlí v Německu. Firmy chtějí přes miliardu eur za každý odpojený gigawatt

Jak řešit klimatickou nouzi: méně dětí, méně masa, zrušit HDP

Vzhůru do ulic

Klimatická aktivistka Leonie Hägeová, jak se sama označuje na Twitteru, z nedalekého Řezna zdůraznila, že krize ukázala možnosti rychlé reakce na kroky politiků. Je ovšem potřeba vystoupit z digitální bubliny a opět dostat mladé lidi do ulic.

„I když kvůli omezením není možné pořádat masové protesty jako před covidem, musíme být kreativní a vytvářet soustavný tlak na společnost,“ míní Karim Abu-Omar z německé odnože klimatického hnutí Extinction Rebellion. „Musíme ukázat, že tu stále jsme.“

Na řadu mají přijít workshopy o ochraně klimatu a setkání s odborníky. Mladí lidé chtějí také vyhodnotit klimatický nouzový stav, který vyhlásili před rokem.

Jiný přístup ukazuje organizace Greenpeace. Marina Gühlkeová z mnichovské pobočky nevyzývá nespokojence, aby vyráželi na klimatické demonstrace. Preferuje bezkontaktní letákovou akci a komunikaci pomocí QR kódů, případně internetové petice.

Nicméně i tak německý Greenpeace kritikou vůči odklonu nešetří. Šéf tamní pobočky Martin Kaiser označil krok (schválené zákony, pozn. red.) koalice konzervativců a sociálních demokratů za historickou chybu.

„Uhelná kancléřka“ Angela Merkelová podle něj tímto „škodlivým zákonem“ ztrácí právě na počátku německého předsednictví EU, mezi jehož priority má patřit ochrana klimatu, svou důvěryhodnost.

Přes regionální politiku

Abu-Omar z Erlagenu ale nevylučuje ani cestu formou politiky přes místní radnice. I když to nebylo původně záměrem hnutí, v době omezení shromažďování to může být varianta, jak zvyšovat tlak na změnu politiky.

Také v Augsburgu aktivisté vyzkoušeli možnost dostat se do městské rady a aktivně ovlivňovat rozhodnutí radnice. Když se ale chtěli lidé z FFF účastnit jednání politiků přímo v budově radnice, byli vyvedeni policií.

Thunbergová a Black Lives Matter

Zakladatelka hnutí FFF Greta Thunbergová je po vynucené pauze častěji slyšet, i když se nekonají velké klimatické summity, na kterých obviňovala současné politické lídry z nečinnosti.

V červnu podpořila hnutí Black Lives Matter, které ve Spojených státech požaduje rovné zacházení pro Afroameričany a další menšiny.

Podle sedmnáctileté Švédky, jež s demonstracemi začala v 15 letech, se společnost dostala do bodu, kdy už nelze ignorovat nespravedlnost, ke které dochází. Lidé si stále více uvědomují, že mohou svým hlasem změnit současný svět. I proto americké protesty podporuje.

Pandemie, jež se rozšířila z Číny, navíc ukázala, že je potřeba více naslouchat vědcům a jejich názorům. To by mělo podle ní platit i v případě ochrany klimatu. „Hlavním poselstvím, co jako klimatičtí aktivisté děláme, je následující: Poslouchejte vědu, poslouchejte odborníky. Koronakrize změnila roli vědy ve společnosti,“ řekla.

Nicméně i nyní je kritická k současnému politickému a ekonomickému řádu. „Klimatickou a ekologickou krizi nelze v současném systému vyřešit. To není můj názor, to je prostě fakt,“ zdůraznila dívka, která inspirovala mladou generaci k současné vlně klimatického aktivismu.