Německá schizofrenie: zelenou energetiku ano, potřebnou infrastrukturu ne

Přes 50 miliard eur Němci zaplatí příští čtyři roky za čistší ovzduší. Je to jen pár dní, co německá vláda schválila balíček opatření proti změně klimatu a na snížení emisí oxidu uhličitého (CO₂).

Ve výsledku mají emise skleníkových plynů klesnout do roku 2030 o 55 procent oproti roku 1990. Mnozí odborníci v Německu seznam několika desítek opatření považují za nedostatečný a málo odvážný. „Klimatický balíček je dokumentem politického zoufalství,“ komentoval ho už dříve Postupimský institut pro výzkum dopadů klimatu.

Spolková republika původně plánovala, že do roku 2020 sníží emise CO₂ ve srovnání s rokem 1990 o 40 procent. Už je ale jasné, že se jí to nepodaří. Emise půjdou dolů zhruba o 32 procent.

Také další výzkumný institut, Handelsblatt Research Institut, zveřejnil analýzu Jörga Lichtera. V ní tvrdí, že vláda kancléřky Angely Merkelové nemá dostatek odvahy říct řadovým Němcům skutečnou pravdu. Tedy že splnění klimatických cílů bude prakticky znamenat konec využívání fosilních paliv jak v domácnostech, tak v průmyslu.

Jinak nebude možné splnit cíl stanovený na rok 2050 – snížení emisí o 95 procent, jak se vláda zavázala.

Německá rozpolcenost

Němci se přitom nacházejí ve schizofrenní situaci. Na jedné straně podporují politiku Energiewende, tedy odklon od jádra a uhlí jako zdrojů energie. A počítají s masivní výstavbou obnovitelných zdrojů – zejména větrné a solární energie.

V kontrastu s tím je ale postoj obyvatel, kteří projevují značný odpor proti tomu, aby se v blízkosti jejich bydlišť stavěly pozemní větrné turbíny, případně nové podzemní trasy elektrického vedení (tzv. NIMBY efekt – z anglického „not in my backyard“, pozn. red.).

Agentura pro výzkum veřejného mínění Forsa uvedla, že většina oslovených respondentů je pro politiku Energiewende a 50 procent z nich považuje termín 2038 pro ukončení provozu uhelných elektráren za příliš pozdní.

Na druhou stranu opatření, která jsou nezbytná pro přechod na obnovitelné zdroje, Němci odmítají. Jen 24 procent lidí by přijalo výstavbu větrných turbín v blízkosti svého bydliště bez omezení. Dalších 43 procent respondentů by provoz rušil a 27 procent oslovených by proti výstavbě protestovalo.

Stejně negativně jsou Němci naladěni proti výstavbě infrastruktury – tedy hlavně elektrického vedení. Pouze 30 procent by výstavbu přijalo bez výhrad, 43 procent dotázaných by to obtěžovalo, 19 procent by proti stavbě rozvodné sítě protestovalo.

GRAF: Vývoj objemu emisí skleníkových plynů v Německu
Od roku 1850 do roku 2050, pro období 2019–2050 jde o výhled s plánovanou redukcí emisí, v mil. tun ekvivalentu CO₂.

Zdroj: www.cleanenergywire.org

Třicet tisíc turbín do roku 2030? Nereálné

Lichter tvrdí, že masivní snižování emisí uhlíku znamená, že každým rokem musí být postaveny mimo moře větrné turbíny o instalovaném výkonu 4,5 gigawattu (GW). Jedině tak je možné zvýšit do roku 2030 podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu na 65 procent.

V reálu by se ale během deseti let počet turbín (při průměrném výkonu 3 MW na turbínu) musel na území Německa zvýšit z třiceti tisíc na dvojnásobek. To ale Lichter nepovažuje za realistické.

Výstavba nových větrných zdrojů se kvůli protestům občanů téměř zastavila. V letošním prvním pololetí bylo v Německu postaveno jen 86 nových pozemních větrných turbín o instalovaném výkonu 287 MW. To je nejméně od roku 2000.

Ještě v roce 2017 přitom Němci postavili větrné zdroje o celkovém výkonu přes 5 300 MW, o rok později již to nebyla ani polovina – 2 402 MW – a letošek bude ještě bídnější.

Kromě nedostatku vhodných pozemků za to mohou i právní spory s občany, stěžují si zástupci větrné energetiky v Německu. V zemi v současnosti existuje přes tisíc občanských iniciativ, které protestují proti stavbě obřích větrných turbín, jež jsou vyšší než 200 metrů.

Cena nemovitostí u turbín klesá

Není divu. V blízkosti větrných parků totiž cena rezidenčních nemovitostí klesne o sedm procent do vzdálenosti jednoho kilometru od elektrárny. Je to kvůli hluku a stínu z obřích turbín, vypočítal Leibnizův institut pro ekonomický výzkum v Essenu.

Do dvou kilometrů pokles cen dělá šest procent. Teprve vzdálenost osm až devět kilometrů od větrného parku se na cenách nemovitostí neprojeví.

Iniciativy proti výstavbě větrných zdrojů argumentují i tím, že provozovatelé větrných elektráren mají z výstavby ekonomický prospěch, okolní obyvatelé ale nikoliv. „Není jasné, kde se má postavit dalších 30 tisíc větrníků,“ konstatuje hlavní analytik Handelsblatt Research Institutu.

VÍCE K TÉMATU:

Nezavrhli hned jádro: Švédsku se daří energetická revoluce lépe než Německu

Německo neplní cíle energetické reformy. Nedaří se mu dostatečně zvýšit úspory energie

Německá firma Bilfinger má zachránit francouzský reaktor, který se staví už dvanáct let

Kritická situace na severu Německa

Na kritickou situaci upozorňují i politici spolkových zemí na severu Německa, protože v těchto regionech vázne také výstavba větrných turbín na moři.

Do roku 2030 by měl být jejich výkon trojnásobný. Zvýšit by se měl ze 7 GW na 20 GW. Jak ale varují lokální ministři energetiky, do té doby musí být postavena i odpovídající infrastruktura, jež bude schopna vyrobenou elektřinu distribuovat na jih Německa.

V roce 2050 by mělo Německo produkovat téměř čtrnáctkrát méně oxidů uhlíku, než je tomu nyní. V roce 2018 to bylo 866 milionů tun ekvivalentu CO₂, v roce 2050 by to mělo být už jen 63 milionů tun. Celkem by obnovitelné zdroje měly mít výkon 377 GW, to znamená čtyřnásobně více oproti roku 2018.

GRAF: Kolik energie vyrobily jednotlivé zdroje energetického mixu v Německu  
Za rok 2018, v terrawatthodinách (TWh)

Zdroj: Clear Energy Wired

Bez celonárodního konsenzu ale Německo klimatické cíle pro rok 2030 nesplní, varoval Lichter. Přitom „jednoduchý“ návrh německých Zelených, aby se na dálnicích omezila maximální rychlost na 120 až 130 kilometrů v hodině kvůli snížení emisí, vyvolává v Německu protichůdné reakce.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr