Nezavrhli hned jádro: Švédsku se daří energetická revoluce lépe než Německu

Švédsko může sloužit v některých aspektech energetické reformy jako příklad Německu, které vsadilo budoucnost na obnovitelné zdroje s tím, že se vzdá uhlí i jádra prakticky zároveň.

Švédsko se letos stalo partnerem průmyslového veletrhu v Hannoveru, který se konal na začátku dubna a je zaměřený na průmyslové inovace. I v energetice Švédsko ukázalo, jak si představuje severskou obdobu německé energetické reformy, které se říká energiewende. V praxi to znamená odklon od jádra a fosilních zdrojů.

Ve Švédsku se na reformě podílejí také německé strojírenské koncerny Bosch a Siemens,
samozřejmě i švédská značka ABB. Severská země má však na cestě od fosilních zdrojů k obnovitelným výhodu v tom, že již nyní velkou část energetického mixu pokrývá z hydroelektráren.

GRAF: Srovnání energetických mixů Švédska a Německa
Za rok 2018, vyrobená elektřina podle zdroje v procentech.

Časopis Wirtschaftswoche nedávno uvedl, že ve Švédsku je hnacím motorem energetického přechodu na obnovitelné zdroje řada malých začínajících firem. Nicméně mají podporu velkých energetických koncernů, jako je například státní Vattenfall.

GRAF: Vývoj podílu obnovitelných zdrojů ve Švédsku a Německu
Od roku 2004 do roku 2017, jde o procentuální podíl na celkové hrubé spotřebě energie, v procentech.

Zdroj: Eurostat

Švédsko již v roce 2012 překonalo svůj závazek pro rok 2020 používat energie z obnovitelných zdrojů z 49 procent, do roku 2040 plánuje využívat obnovitelné zdroje energií ze sta procent.

Německo je na tom s plněním cílů v této oblasti podstatně hůř. Je na úrovni 15 procent  a cíl zvýšit tento podíl na 18 procent v roce 2020 se nepodaří splnit.

GRAF: Obnovitelné zdroje ve vybraných zemích EU
Za rok 2016, jde o procentuální podíl na celkové hrubé spotřebě energie, v procentech.

Zdroj: Eurostat

Byrokratické překážky

Na přílišné byrokratické překážky zejména v oblasti rozvoje větrné energetiky si stěžují zástupci tohoto sektoru v rámci německé strojírenské asociace VDMA. Podle nich rychlejšímu rozvoji větrných parků brání „vyvážený pohled na ochranu přírody.“

„Letos musí být vytvořen akční plán rozvoje větrné energie,“ žádá šéf skupiny Power Systems v asociaci Matthias Zelinger. Kromě výstavby větrných parků mají německé úřady ve zvýšené míře podporovat i solární elektrárny a zařízení na využívání biomasy.

Ve Švédsku naopak roste instalovaný výkon větrných parků v řádu vyšších jednotek procent ročně, tvrdí Michał Woźniak, šéf agentury Germany Trade and Invest (GTAI) pro Švédsko, Norsko a Dánsko.

Mezi roky 2017 až 2021 má vzrůst produkce větrné energie asi o třetinu, uvedlo švédské sdružení Svensk Vindenergi.

Německá stopa ve Švédsku

Na švédské zelené energetické revoluci vydělávají i německé firmy. Například společnost E.ON převzala v loňském roce firmu Solar Supply Sweden, jež má přes dva tisíce zaměstnanců.

A stejný koncern plánuje se švýcarskou investiční společností Credit Suisse Energy Infrastructure Partners postavit jeden z největších offshore větrných parků v Evropě v oblasti středního Švédska. Závod by měl mít výkon 475 megawattů s více než stovkou turbín.

Firma Bosch zase chce švédským domácnostem nabízet tepelná čerpadla pro vytápění domů. Ve Švédsku má už více než 90 procent nově postavených budov tepelné čerpadlo. A v polovině stávajících rodinných domů tepelná čerpadla slouží k vytápění a ohřevu vody.

Mimochodem – i v tomto ohledu Německo za severní zemí zaostává, vytápění a ohřev vody přitom produkují v největší ekonomice EU 40 procent emisí CO₂.

VÍCE K TÉMATU:

Drahý konec uhlí v Německu. Firmy chtějí přes miliardu eur za každý odpojený gigawatt

Energetiku čeká zásadní proměna. Bude podobná revolučnímu nástupu internetu

Německo neplní cíle energetické reformy. Nedaří se mu dostatečně zvýšit úspory energie

Rozumné odpojování reaktorů

Švédsko také racionálněji přistupuje k uzavírání jaderných elektráren, a to i přes kritiku některých zelených organizací. Ve Švédsku se jádro podílí na výrobě elektřiny téměř ze dvou pětin.

„Nové jaderné elektrárny nejsou v současné době plánovány, ale některé ze stávajících mají životnost až do roku 2045,“ vysvětlil Woźniak. O tom, zda se budou používat i po roce 2040, se ve Švédsku ještě povede diskuze.

V Německu naopak v reakci na havárii v japonské Fukušimě vláda Angely Merkelové rozhodla o odstoupení od jádra do konce roku 2022. V té době se jednalo o 17 jaderných bloků, nyní je v provozu ještě sedm reaktorů.

Německé i švédské jaderné obavy

Právě blížící se odpojení posledních reaktorů ke konci roku 2022 zneklidňuje část politiků a zástupců průmyslu zejména na jihu Německa, v Bavorsku a Bádensku-Württembersku.

Obávají se, že nebudou mít dostatečné vlastní kapacity, a přenosová soustava ještě nebude připravena přenášet elektřinu z obnovitelných zdrojů na severu země.

Ale i ve Švédsku se řeší, jak jádro nahradit po roce 2040. Jelikož výrobu elektřiny z vodních zdrojů nepůjde navýšit, je potřeba spoléhat ve větší míře na větrné parky, vysvětlil Woźniak. A ty lze rozšiřovat zejména na severu Švédska, kde i více fouká.

Severské království však může narazit na podobný problém s modernizací přenosové soustavy jako Německo. Většina průmyslu a velkých měst se totiž nachází na jihu země, zatímco uvažované nové zdroje by měly vznikat na opačném konci Švédska.

Ozývají se rovněž hlasy, že by se země neměla jádra úplně vzdávat ani po roce 2040. Unáhlený konec jaderné energetiky by mohl vést k zvýšení cen elektřiny, jako je tomu v Německu, varoval například předseda opoziční Umírněné strany Ulf Kristersson.