Důkaz dobrých investic? V Německu roste počet rentiérů, je jich už přes 600 tisíc

V Německých médiích se pravidelně objevují články o tom, jak nízké, případně nulové úrokové sazby bank poškozují drobné střadatele nebo penzijní fondy. Jeden z nich se nedávno objevil na portálu německého listu Handelsblatt.

Podle různých odhadů přicházejí střadatelé ročně kvůli rozdílu mezi úrokovými sazbami a inflací o 30 až 54 miliard eur (759 miliard až 1,4 bilionu korun).

Podle studie německé banky DZ Bank mělo mezi roky 2000 až 2019 dojít ke ztrátě 650 miliard eur (16,4 bilionu korun) kvůli nízkým úrokovým sazbám.

O to překvapivější je fakt, že stoupá počet lidí, kteří mohou žít pouze z kapitálových výnosů, napsal týdeník Wirtschaftswoche.

GRAF: Srovnání základní úrokové sazby centrálních bank vybraných zemí
K lednu 2020, v procentech.

Zdroj: investing.com

Počty rentiérů rostou

Počet rentiérů se v nejsilnější evropské ekonomice podle statistického úřadu zvyšuje. Od roku 2000 se jejich počet téměř zdvojnásobil. Před 20 lety jich bylo 372 tisíc, v roce 2018 pak už 630 tisíc osob.

Oficiální statistiky tam zařazují i lidi, kteří žijí z pronájmu nemovitostí, dalšího majetku nebo úroků. Pokud tedy počítáme, že v Německu žije 83 milionů obyvatel, pak každý 132. Němec je rentiér.

Nejvíce jich žije na jihu Německa, v Bavorsku a Bádensku-Württembersku a průmyslovém Severním Porýní-Vestfálsku. Naopak na východě Německa je počet bohatých lidí zanedbatelný.

GRAF: Srovnání počtu rentiérů v Německu ve vybraných regionech
V letech 2000 a 2018, v tis.lidí.

Zdroj: Německý statistický úřad

Ze statistik také vyplývá, že čím jsou lidé starší, tím počet těch, kteří mohu žít pouze z úspor nebo jiné formy kapitálu, stoupá. U mužů nad 65 let tento nárůst činí dvě procenta ročně.

Vysvětlení pro to, proč počet rentiérů v Německu roste i přes skutečnost, že úrokové sazby běžných nebo spořicích účtů jsou tak nízké, případně nulové, je v tom, že bohatší lidé většinou investují tam, kde mají záruku výnosů.

Běžné účty používají jen pro každodenní finanční transakce, nedrží na nich své úspory. To znamená, že investují do cenných papírů, investičních fondů, dluhopisů (například amerických).

A samozřejmě také do nemovitostí, jejichž cena stabilně roste.

Čím bohatší, tím více vlastní bydlení

Právě vlastnictví nemovitostí v Německu velmi silně rozděluje společnost. Nejchudší lidé a nižší střední třída na vlastnictví bytu nebo domu většinou nedosáhnou. V Německu je majitelem bytu nebo domu 47 procent Němců, jak vyplývá z loňské analýzy bankovního svazu Sparda-Banken.

Podle údajů Eurostatu za rok 2017 žije ve vlastním 51 procent německého obyvatelstva, což je nejméně ze zemí EU. Čím vyšší mají domácnosti příjem, tím více roste podíl lidí, kteří bydlí ve vlastním. Německé domácnosti s příjmem přesahujícím 6 tisíc eur (151 tisíc korun) už vlastní byt ze 70 procent.

Loňská zpráva Global Wealth Report banky Credit Suisse uvedla, že 60 procent německých aktiv drží tamní obyvatelé právě v nemovitostech.

Nejbohatší procento Němců pak drží 30 procent veškerého bohatství země, jehož hodnota dosahuje 15 bilionů dolarů. Německo je tak po Spojených státech, Číně a Japonsku čtvrtou nejbohatší zemí světa. Naopak 41 procent Němců má majetek menší než 10 tisíc dolarů (227 tisíc korun).

GRAF: Srovnání počtu dolarových milionářů ve vybraných zemích
V letech 2010 a 2019, v mil. lidí.

Zdroj: Global Wealth Report 2019

Lidé, kteří nevlastní nemovitosti, nemohou mít prospěch z nízkých úrokových měr při splácení hypotéky nebo při financování dalších nemovitostí, připomněl německý týdeník.

Což je situace, jež začíná být také v české společnosti stále více negativně vnímána.