Automobilová revoluce: To není jen green deal, ale i čipová invaze

Každý nový vědecký objev s sebou přináší řadu nových problémů a otázek k řešení. Stejně jako s vynálezem automobilu vyvstala nutnost vybudování čerpacích stanic, asfaltových silnic, garáží a tisíce dalších věcí. Logika věci popsaná v minulém století americkým matematikem a fyzikem Baneshem Hoffmannem platí dodnes, jen těch souvisejících problémů k řešení s rozvojem moderních technologií pouze přibývá.

A to se základní princip auta od jeho zrodu před 150 lety nezměnil. Motorový pohon, převodovka, řízení pomocí volantu i pneumatiky z gumy naplněné vzduchem. Přesto zažívá automobil a jeho vývoj obrovskou revoluci, který jde ruku v ruce s čím dál silnějším tlakem na snižování emisí CO₂ a „zelenou udržitelnost“.

A také na digitální proměnu aut, která jsou přecpaná elektronikou, od ventilku přes vše kolem motoru až po různé digitální vychytávky pro samotné pasažéry. Tento posun jde ruku v ruce s nárůstem funkcí, které autům v poslední době přibývají. Páčky a tlačítka na různé ovládání pomalu přestávají stačit. Nastartovat a rozjet se s automobilem umí skoro každý, nastavit třeba cíl cesty v navigaci už může být pořádný oříšek.

Čipy, čipy a zase jenom čipy

Podíl elektroniky v autech stoupá, čehož je v poslední době důkazem globální nedostatek polovodičových součástek. V důsledku koronavirové pandemie byly narušeny logistické kanály i samotná výroba čipů.

Poptávka po procesorech tak několik posledních měsíců výrazně převyšuje nabídku. Jejich výrobu navíc zkomplikovaly mimo jiné například zimní sněhové bouře v Texasu, kde tamní velcí výrobci čipů museli zcela zastavit nebo omezit produkci.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: 

Čipový hladomor. Dříve suverénní automobilky se poslušně staví do fronty na polovodiče

Elektromobilitu čeká razantní vzestup. Planetu ani životní prostředí však rozhodně nespasí

Nedostatek čipů sužuje víceméně všechny světové automobilky, přičemž problémy má i největší tuzemská automobilka Škoda Auto. Ta kvůli nedostatku čipů do palubní elektroniky na přelomu června a července na dva týdny téměř zastavila výrobu, některé směny rušila automobilka i předtím. A situace se bude zřejmě opakovat ještě před plánovanou letní odstávkou v srpnu, oznámily dnes škodovácké odbory.

Množství čipů v autech navíc neustále roste: podle odhadu IHS a Deloitte stoupl mezi lety 2010 a 2020 podíl elektroniky na hodnotě auta z 18 na 40 procent.

Nedostatek polovodičů se ale jen tak nevyřeší. Například lidé z tchajwanské firmy Taiwan Semiconductor Manufacturing Company se pro stanici CBS nechali slyšet, že nouze bude pokračovat až do začátku roku 2022. Německá automobilka BMW je skeptičtější a očekává, že by nabídka mohla vyrovnat současný poptávkový převis do dvou let.

Nutná součást vozů

Automobilky pohledem technologické vybavenosti své zákazníky do jisté míry rozmazlily. Řidiči se dožadují zejména funkcí, které zvyšují jejich bezpečnost a komfort.

Vozy českých řidičů přitom v důsledku zastaralého vozového parku zas tolik technologickou vybaveností neoplývají.

Jak vyplynulo z průzkumu, který pro Volkswagen provedla  agentura Datank, k nejčastějším patří  parkovací asistent (využívá jej 33 procent řidičů) a bezdrátové propojení vozidla s mobilním telefonem (27 procent).

PŘEČTĚTE SI TAKÉ: 

Moje auto, můj hrad. Češi vysáli z trhu obytné vozy a karavany

Jaká jsou hlavní rizika pro český i evropský autoland?

„Stáří českého vozového parku a současná legislativa zatím neumožňují Čechům využívat všechny technologie moderních aut. Proto si primárně oblíbili takové, které jim prakticky pomáhají při jízdě. Do budoucna nicméně očekáváme další inovace a jsme na ně připraveni. Příkladem může být třeba komunikace auta s dopravní infrastrukturou, což již nyní v Německu umožňuje technologie Car2x v nejnovějších modelech Volkswagen Golf,“ podotýká Patrik Fejtek, ředitel divize Volkswagen osobní vozy.

GRAFIKA: Moderní technologie v autech a čeští řidiči
Souhrn výsledků průzkumu společnosti Datank pro Volkswagen, který proběhl v dubnu 2021.

Zdroj: Datank

Podle téměř tří čtvrtin českých řidičů moderní technologie přispívají k bezpečnosti aut. A po kterých tedy Češi touží? I zde jednoznačně vede parkovací asistent, kterého chce ve svém příštím autě mít 63 procent Čechů, pro polovinu respondentů pak je důležitá vestavěná navigace.

Nezbytná elektronika

Jedno je i přes současný nedostatek elektroniky jisté, že její podíl bude (nejen) v automobilech hrát stále větší roli. Digitální technika je zkrátka pro moderní automobily nezbytná.

Další možnosti rozvoje byly k vidění například i letos v únoru na veletrhu spotřební elektroniky CES v Las Vegas. Již nyní se ukazuje, že dotykový displej je dominantní „nezbytností“ nových konceptů. Například vozy značky Byton zde ukázaly, že displeje budou v autech zabírat stále více místa. S nadsázkou lze tvrdit, že výrobci aut by nejraději proměnili celé čelní sklo na displej.

Je tedy možné, že věta z úvodu o nových problémech v kontextu automobilů se přenese i na displej. Extrémní ovládání palubního systému nabízí u svých elektromobilů americká Tesla. Její Model S má namísto středové konzole obří displej, který svými rozměry překonává leckteré tablety. Ovládá se přes něj úplně všechno, včetně klimatizace nebo zámku dveří.

Ovládání aut se tak postupně přibližuje ovládání smartphonů. A jak podotýkají někteří odborníci, automobil se bude postupně měnit v obří smartphone na kolech, který dokáže vozit lidi.

NAPSALI JSME PRO VÁS: 

Dekarbonizace je poslední šancí Evropy na cestu k prosperitě

Příběh lodi, která v Suezu zastavila globální obchod

Nebezpečná varianta delta přináší nejistotu pro cestovních ruch i podzimní volby

Pravidla zpřísní

Přeměnu automobilismu pak „pohání“ také zpřísňování pravidel a norem ze strany Evropské unie. Ostatně je to jen pár dnů, co šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová představila v rámci přelomového klimatického balíčku „Fit for 55“ plán znamenající v podstatě konec konvenčních aut se spalovacími motory. Ten by měl přijít již v roce 2035.

Cílem navrhovaných opatření je snížit do roku 2030 skleníkové plyny nejméně o 55 procent pod úroveň roku 1990. To má být nezbytným předpokladem pro zajištění toho, že se do roku 2050 do atmosféry nedostanou žádné další plyny poškozující klima.

Komise mimo jiné navrhuje, aby nové vozy od zmíněného data nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého, což zásadně prodraží jejich výrobu. Nahrazující alternativou vozů se spalovacími motory mají být elektromobily nebo auta s pohonem na vodík.

„Jak automobilky změní svou výrobu, je na nich samotných. Výrobci vědí nejlépe, jak vyvíjet nová auta nebo nová paliva,“ zdůraznila von der Leyenová.

Komise každopádně cílí na dosažení evropských cílů v oblasti ochrany klimatu do roku 2030. Plán ale musí nejprve schválit členské státy a Evropský parlament. A jak už uvedla některá média s odvoláním na slova unijních činitelů, kvůli očekávaným námitkám části automobilového průmyslu může proces přijetí trvat klidně i několik let.