Zklamání za šest miliard eur: protipovodňový Mojžíš chrání Benátky jen částečně

Začátkem října vlna přívalových dešťů potrápila jihovýchod Francie a sever Itálie. Kromě rozvodněných řek, ale silné deště vyvolaly obavy z velké vody v Benátkách. Ty tak poprvé kvůli hrozbě aktivovaly kontroverzní a dlouho budovaný systém desítek mořských bariér známý jako Mojžíš.

Meteorologové avizovali vzedmutí hladiny až o 130 centimetrů, což bylo důvodem pro aktivaci Mojžíše. Během hodiny a sedmnácti minut se 3. října zvedlo všech 78 bran, které vytvořily dostatečně vysokou bariéru před úrovní přílivu z mořské laguny, jejíž hladina se zastavila na 70 centimetrech.

Po vysunutí masivních žlutých zábran bylo historické centrum města ušetřeno výraznějších problémů a agentury informovaly o tom, že nebyl problém suchou nohou přejít přes světoznámé Náměstí svatého Marka.

135 cm ochrany

Úspěšnému testu v praxi však předcházela léta skandálů, navyšování nákladů a nedodržení termínů. Benátky si na protipovodňový systém Mojžíš skládající se ze 78 mobilních
bariér musely počkat.

Silný vítr a déšť vytváří v italském přístavu podmínky, že v některých částech laguny může
hladina moře dosahovat výšky až 140 centimetrů. K záplavám zde dochází několikrát
ročně a za posledních 20 let došlo čtrnáct krát k navýšení hladiny k uvedené rekordní
míře.

Hrozba záplav nyní dostala silného soupeře v podobě Mojžíšových bariér, které mají město chránit před vysokým mořským přílivem.

Ten dokáže zaplavit polovinu města a navíc hlavní nápor z moře zasahoval právě nejvíce turisticky atraktivní část města, jako je Náměstí sv. Marka a jeho okolí.

Loni na podzim Benátky postihly nejhorší záplavy od roku 1966, kdy hladina v ulicích dosáhla místy až 187 centimetrů, zaplaveno bylo 80 procent města, včetně významné památky baziliky svatého Marka. I kvůli tomu vláda urychlila celý projekt, který by měl být definitivně dokončen na podzim příštího roku.

Nafukovací hráze

Myšlenka protipovodňové ochrany Benátek se zrodila už v 60. letech minulého století. Projekt, který byl poprvé navržen v roce 1984, zahrnuje 78 mohutných žlutých bariér, které se zvedají současně a poskytují ochrannou hráz. V době jejího používání však nemohou proplouvat do přístavu lodě.

Bariéry o šířce 20 metrů, výšce od 20 do 30 metrů podle hloubky moře jsou po dobu klidného moře naplněna vodou a leží na dně. V případě nepohody a ohrožení města jsou plněna stlačeným vzduchem, aby se dostala na hladinu.

Bariéry chrání tři vstupy do benátské laguny – Lido, Malamocco a Chioggia. Systém je životností plánován na dobu 50 let. Na druhou stranu od prvních plánů v roce 1984 po první letošní úspěšný test v praxi to trvalo 36 let.

Zrod Mojžíše rozhodně nebyl jednoduchý, od prvního návrhu trvalo 8 let, než byl plán projektu dokončen. A teprve po dalších 11 letech byla v roce 2003 zahájena stavba s očekávaným dokončením v roce 2011. Ani stavební práce však nešly podle plánů a termín dokončení se oddaloval – nejprve na rok 2018 a potom až na 2020.

S časovými komplikacemi projektu stoupaly i finanční náklady. Celková cena Mojžíše vyšplhala z původních necelých 1,6 miliardy eur na více než 6 miliard eur. Nemluvě o tom, že projektu se nevyhnuly ani skandály spojené s korupcí. V roce 2014 bylo zatčeno 35 lidí včetně guvernéra regionu, starosty města a ministra životního prostředí.

POSLECHNĚTE SI NÁŠ NEJNOVĚJŠÍ PODCAST: 

Nepříjemné překvapení

První úspěch Mojžíše rezonoval v italských i světových médiích, kde v sobotu i v neděli ráno reportáže popisovaly oslavné články, jak systém Mojžíš zareagoval a zachránil Benátky před povodní.

Starosta Luigi Brugnaro v prudkém dešti radostně hlásil před televizními kamerami z místa za bariérou: „Je vidět jasný výškový rozdíl vody v laguně a na moři.“

V pondělí 5. října ale vyšly italské noviny s titulky: „Mojžíš funguje, ale Náměstí sv. Marka opět pod vodou.“ „Jestli si někdo myslí, že jsme v Benátkách vyřešili problém, tak je na omylu,“ popisoval například jeden z článků.

Schematické zobrazení zaplavení náměstí sv. Marka při různých úrovních výšky přílivu. Zdroj www.mosevenezia.eu

V čem je problém? Rozdíl 20 centimetrů

Důvod problémů? Špatné projektování spouštění bariéry. Tzv. „Modulo Sperimentale Elektromeccanico“ – česky experimentální elektromechanický modul byl totiž projektován s tím, že se bariéra bude zvedat při předpovědi výše přílivu o 130 centimetrů. Původní plány však uváděly jako kritickou hranici výše přílivu 110 centimetrů.

Přitom rozdíl 20 centimetrů není pro město bezvýznamný. Při navýšení přílivu o 110 centimetrů dojde k zaplavení 11 procent města, při 120 centimetrech již moře zaplaví 50procent Benátek. Při přílivu nad 130 centimetrů se ocitne italské město ze 75 procent pod přílivem moře.

Nemluvě o tom, že již dříve organizace UNESCO projektu vytýkala, že projektovaných 130 centimetrů může být v budoucnu málo. Odkazovala totiž na studie týkající se změn klimatu na Zemi. Oteplování ovzduší a s ním související tání ledovců a zvyšování hladiny moří by mohlo Benátkám přinést problémy i s Mojžíšem.

VIDEO: Předtucha? Velké pivovary oznámily zdražení ještě před nouzovým stavem

Vyhozené miliardy

Součástí mediální kritiky byly i další neduhy projektu. Zmínila například problémy s korozí systému bariér nebo problémy, které může způsobit nestabilita mořského dna.

Problémem projektu podle nich také bude složitá údržba systému pod hladinou moře, jejíž rozpočet se má pohybovat v rozmezí 100 až 200 milionů euro ročně.

Kritici uzavřeli účet s tím, že investice za miliardy eur vzal vítr a většina městské plochy se stejně ocitne pod vodou, jako tomu bylo dříve.

„Musíme si položit otázku, kdo ponese odpovědnost za funkci napůl zrezatělých 78 kvádrů, aby se zvedly k ochraně choulostivých Benátek. I přes vynikající sobotní úspěch musela armáda vypomáhat rádiovým spojením,“ píše jeden z italských serverů Fanpage.it.

Obrázek zaplavení Benátek v říjnu roku 2012. Zdroj: www.mosevenezia.eu

„Minimálně 6 miliard euro odlétlo do nebe a připočtěme k tomu 100 až 200 milionů (nikdo neví kolik) ročně na údržbu. Přitom v severní Evropě vyřešily problém systému zábran za méně než polovinou nákladů a času. To je italský úspěch.“

Britský deník Guardian poukázal i na to, že sami Benátčané mají ze projektu smíšené pocity. Podle deníku navíc systém poškodil již tak křehkou benátskou lagunu.

„Kvůli systému Mojžíš byl mezi poloostrovem Cavallino a benátským Lidem vybudován umělý ostrov, který odděluje dvě řady bran a je na něm umístěna hlavní technická budova pro provoz bariér. Kritici tvrdí, že ostrov změnil lagunu a umožnil mořské vodě vstoupit rychleji.“

Údajně šlo jen o test

Místo oslav a radosti tak převládlo v Benátkách zklamání. Přitom ke startu systému Mojžíš přicestovali z Říma do Benátek politici, ministři a premiér stisknul tlačítko spuštění systému. Všichni si chtěli připsat vítězství nad přírodou.

Média sice zobrazila bariéry ochraňující Benátky a obrázky obletěly celý svět. Nicméně již o dva dny později přišlo zmíněné rozčarování. Trefně situaci popsal italský novinář Giulio Terzi z listu Il Nuovo Corriere: „Není to sice podvod, ale má k tomu blízko.“

Začal se tedy hledat viník průšvihu, který stál přes šest miliard euro odnést. Tím se staly chorvatské loděnice ve Splitu, které pro Italy vyrobily 78 ocelových kvádrů systému Mojžíš.

Loděnice však kritiku odmítly a pro deník 24sata vydaly prohlášení: „Systém Mojžíš funguje. Není však dokončen a 3. října se jednalo o zkušební provoz, který zachránil Benátky před 129 centimetrů vysokým přílivem.“

K tomu splitské loděnice dodaly, že stavidla byla vyrobena podle italské dokumentace. „Nechceme spekulovat o tom, proč příslušné orgány rozhodly systém spustit až při výšce přílivu 110 nebo 130 centimetrů. Důležité je uvést, že se stále jedná o neúplný systém a jeho dokončení se předpokládá koncem roku 2021,“ uvedly loděnice pro chorvatský deník.