Za všechno mohou velké korporace: očekává se střet ekonomů v Jackson Hole

Teorie „zlých“ korporací, kterou mimo jiné posledním výzkumem podpořil i Mezinárodní měnový fond, láká především svojí jednoduchostí. Na celou řadu bolavých míst dnešní (nejen) americké ekonomiky se nabízí jeden jednoduchý recept – aktivnější antimonopolní politika.

Ale právě tato jednoduchost řadu ekonomů dráždí a z antimonopolní politiky se tak stává nečekaně živé téma, které nakonec bude i jedním z hlavních bodů víkendového setkání centrálních bankéřů v Jackson Hole.

V pasti akcionářů

Velké korporace rozhodně nejsou svaté, je ale otázka, zda příčiny stojící za nízkými investicemi, produktivitou a mzdami nejsou přece jen složitější. Za nárůstem koncentrace v řadě sektorů mohou stát jiné faktory než slabá antimonopolní politika – svoji roli může hrát například rostoucí význam nehmotných aktiv (duševní vlastnictví jako patenty, výrobní postupy, značky, autorská práva).

Vedle toho slabé investice a nízké mzdy mohou být důsledkem jiných faktorů než jenom slabé soutěže, třeba samotného způsobu řízení velkých korporací a kvartálního reportování výsledků akcionářům, které drží velké podniky v pasti krátkodobých plánů a nutí je namísto strategických investic primárně držet náklady na uzdě.

DALŠÍ KOMENTÁŘE AUTORA: 

Zranitelnost turecké ekonomiky přetrvává, byť se trhy načas zklidnily

Poslaly USA Turecko nad ekonomickou propast? Erdoğan věří v boží pomoc

Zpochybňována bývá nakonec i snaha dokázat, že od osmdesátých let poklesla v USA konkurence a marže velkých podniků šly nahoru. Studie ekonomů z Princetonu a University College London sice ukazují, že přirážky účtované podniky nad rámec výrobních nákladů vzrostly z 18 na 67 procent, ovšem závěry by byly o poznání méně průkazné, pokud by se rozšířila kategorie náklady, například o položku marketing a další.

Sečteno, podtrženo, velké korporace si bezesporu zaslouží pozornost ekonomů, těžko na ně ale půjde jednoduše svést všechny problémy dnešní americké ekonomiky.