Mohlo by vás také zajímat
Kyberzákon: Nové povinnosti, rizika, nebo příležitost pro malé a střední firmy?
Robert Novotný 16. dubna 2025Cílem nového zákona o kybernetické bezpečnosti je její posílení v rámci Česka. Návrh počítá s rozšířením okruhu orgánů a osob,…
Miliony eur pro Flowpay; Němci odbrzdili dluhovou brzdu a české banky mohou být za rok 2024 spokojeny aneb souhrn ekonomických událostí 12. týdne 2025
Libor Akrman 22. března 2025Historicky největší akvizice Alphabetu míří do kyberbezpečnosti; Evropa odložila odvetná cla; primát pro letouny Primoco UAV; hudební průmysl roste; Kellnerová…
Za levný benzín v Česku může Rusko
Lukáš Kovanda 21. března 2025V Česku v uplynulém týdnu klesla cena benzinu pod 35 korun za litr, Natural 95 je tak nejlevnější od října…
- KOMENTÁŘ
Už za týden zasedne nová sestava ČNB. Co od ní můžeme čekat?
Příští týden nás čeká „velmi“ důležité zasedání ČNB – se srpnovou prognózou a poprvé v nové sestavě. Klíčové bude nejen samotné rozhodnutí o sazbách, ale i jeho kontext a doprovodná komunikace.
Viceguvernérkou ČNB je od července 2022 Eva Zamrazilová (druhá zprava), novými členy Bankovní rady pak jsou od července Karin Kubelková a Jan Freit (zcela vlevo). Na snímku je s nimi při jmenování na Pražském hradě i nový guvernér ČNB Aleš Michl (vpravo). Zdroj: tiskový odbor prezidenta ČR
Od uplynulé prognózy České národní banky (ČNB) výrazně zesílila inflační rizika. Máme zde vyšší dovážené inflační tlaky, slabší korunu a zejména další růst inflačních očekávání podniků promítající se do jádrové inflace. To vše vyústilo v další akceleraci inflace a zvýšení inflačního výhledu.
Inflace se v červnu pohybovala více než dva procentní body nad prognózou a bude v nejbližších měsících dál sílit (v létě a na podzim se bude pohybovat nad 20 procenty).
GRAF: Vývoj inflace v Česku
Za poslední tři roky, v procentech
Zdroj: tradingeconomics.com
Při střednědobých inflačních očekáváních podniků okolo sedmi procent jsou tak dnešní reálné úrokové sazby stále poblíž nuly.
Jak moc bude nová rada opatrná?
Bankovní rada Jiřího Rusnoka by v dnešní situaci pravděpodobně dostala na stůl silně jestřábí prognózu a hlasovala by o dalším výrazném zvýšení úrokových sazeb (minimálně o 75 bps).
Obměněná bankovní rada Aleše Michla se zatím profiluje vzhledem k sazbám velmi opatrně. A to včetně nových členů, které jsme původně považovali za možné jestřábí hlasy (např. Eva Zamrazilová).
Proto za nejpravděpodobnější považujeme na srpnovém zasedání stabilitu sazeb. Ta navíc bude pravděpodobně podpořená novou verzí „alternativního“ scénáře prognózy, který za určitých předpokladů (výjimky v částech inflace, natažení horizontu měnové politiky, předpoklad stabilních inflační očekávání) může implikovat stabilitu sazeb.
Alternativní scénář
Některé předpoklady takového přístupu však mohou být pro trhy těžko stravitelné (zejména předpoklad ukotvených inflačních očekávání).
Proto se obáváme, že komunikace směrem k trhům nemusí být v případě stabilních sazeb dostatečně kredibilní. Koruna se tak může dostat v průběhu léta lehce pod opětovný tlak.
Hodně bude záležet nejen na tiskové konferenci Aleše Michla po zasedání, ale zejména na setkání Jana Fraita s analytiky nad novou prognózou den po zasedání (5. 8.).
Vedle kredibilního vysvětlení nové prognózy (změna oproti minulé a vazba rozhodnutí na prognózu) bude kladen velký důraz i na závazek dál korunu bránit proti nadměrným ztrátám.
V základním scénáři proto předpokládáme, že pokud ČNB ponechá sazby beze změny v srpnu, bude ji tlak na koruně a další kumulace proinflačních rizik tak jako tak nakonec tlačit do zvýšení sazeb v září, kdy předpokládáme růst sazeb o 50 bps.