Mohlo by vás také zajímat
Na příchod umělé inteligence se musíme nejdřív připravit, varují Europol, Musk i odborníci
Libor Akrman 30. března 2023Jde o riziko pro společnost, vyzývají společným dopisem k pozastavení dalšího vývoje umělé inteligence tisíce technologických odborníků. Podle Goldman Sachs…
V nabídkách práce firmy stále nejsou transparentní. Čím to je?
Komerční sdělení 30. listopadu 2022Uchazeči o práci často v inzerátech nevyčtou, kolik za práci společnost nabízí. Očekávají jí pak nejpozději při prvním pohovoru, ale…
Česká ekonomika padá do stagflace
Jakub Veverka 28. listopadu 2022Centrální banky nejen napříč Evropou již pochopily, že inflace není způsobena jen narušenými dodavatelskými řetězci, ale především velmi uvolněnou měnovou…
- Komentář
Úředníci dostanou přidáno aneb proč by stát neměl roztáčet mzdovou spirálu?
Vláda se shodla na tom, že platy zaměstnanců ve veřejné sféře porostou příští rok o osm procent. Všechny profese sice nedostanou stejně, ale i tak je navýšení spíše důsledkem ne zcela fiskální střídmosti.
Koaliční dohoda hnutí ANO a ČSSD na růstu platů ve veřejné sféře znamená, že půjde o další rok v řadě, kdy státní zaměstnanci v průměru dostanou přidáno pravděpodobně více než soukromý sektor.
I tak zatím nedochází k nijak dramatickému rozevírání nůžek mezi veřejnou a soukromou sférou, tedy k ničemu, co bychom již neznali. V tuto chvíli je mediánová mzda v soukromém sektoru lehce nad 27 tisíci korun, zatímco v soukromém sektoru lehce nad 30 tisíci, tedy přibližně o 13 procent více.
Pokud mzdy v soukromém sektoru porostou podle našich odhadů v příštím roce o šest procent, rozšíří se rozdíl mezi mzdami v soukromé a veřejné sféře zhruba na 15 procent.
Podobně na tom může být i průměrná mzda a průměrný plat. Jak je vidět z následujícího grafu, nejedná se ovšem o nic zcela revolučního – s podobným percentuálním náskokem se platy pohybovaly již mezi roky 2014–2016.
GRAF: Vývoj platů v soukromé a veřejné sféře
Zdroj: ČSOB
Lákadlo pro vysokoškoláky?
Pro vyšší platy ve veřejné sféře navíc existuje řada dobrých důvodů. Tím hlavním je vyšší zastoupení vysokoškoláků, a to především v oblastech, jako je zdravotnictví nebo školství, ale i ve veřejné správě.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Ekonomice se daří. Lidé nejsou, trh práce tak tlačí na další růst mezd
Petr Kubačka (Monster Career CZ): Z pohledu přístupu k práci jsme mladé rozmazlili
Miroslav Bulka (Diametral): Technické obory v Česku prakticky vymřely
Řada úředníků/specialistů by možná potřebovala ještě vyšší platy, tak aby si je stát byl vůbec schopen udržet.
Kvantita vítězí nad kvalitou
Problém je spíše v počtu zaměstnanců. Nelze si pomoci, ale přes veškerou snahu o zeštíhlení veřejného sektoru stát jako by dál nahrazoval kvalitu kvantitou.
Od roku 2014 se počet zaměstnanců ve veřejné sféře zvýšil přibližně o 25 tisíc (na necelých 650 tisíc).
Druhá potíž je načasování rychlého růstu platů. Pohybujeme se na vrcholu hospodářského cyklu, kdy by stát neměl přispívat k roztáčení mzdové spirály. Naopak.
Platy státních zaměstnanců by v takovou chvíli měly růst spíše pomaleji, aby rychlejším růstem mohly ekonomice pomoci v těžších časech…
Jen méně inteligentní člověk věří tomu, co všude píší a hlásí kolik má státní zaměstnanec v průměru. Ale bohužel běžný zaměstnanec na úřadě k této částce nedosahuje a to ani po xx odpracovaných letech. Odměny ty jsou směšné. Pokladní v marketu má více než úředník s letitou praxí. Bohužel to je realita. Jiné platy budou jistě na ministerstev, proto průměr dělá tolik.