Ekonomice se daří. Lidé nejsou, trh práce tak tlačí na další růst mezd

Tuzemským firmám stále více chybějí zaměstnanci a červencové mírné zvýšení nezaměstnanosti v tomto směru nepřinese žádnou změnu.

Nárůst počtu nezaměstnaných na začátku prázdnin je v podstatě vždy jen krátkodobá záležitost spojená mimo jiné s příchodem absolventů na trh práce, kteří si poté, co se rozkoukají, rychle práci najdou.

GRAF: Vývoj míry nezaměstnanosti v Česku
Za posledních pět let, v procentech

Zdroj: Tradingeconomics.com

Proto by titulky o zvýšené nezaměstnanosti neměly vlastně nikoho vzrušovat. Obrovský převis volných pracovních míst na trhu práce totiž přetrvá až do příští recese, takže několik málo tisíc nezaměstnaných navíc s ním vlastně ani nic udělat nemůže.

Třetina firem nemá kde brát

Jak ukazují průběžné statistiky, volných pracovních míst nadále přibývá a jejich počet už překonal 300 tisíc. Při už tak rekordní zaměstnanosti a minimální nezaměstnanosti firmy nemají kde brát a nedostatek zaměstnanců se pro ně stal největší překážkou pro další rozvoj.

V průmyslu se tento problém dotýká podle průzkumů statistického úřadu 37 procent firem, ve stavebnictví 29 procent.

Poptávají se přitom stále ty samé profese, jen počty nabízených míst se stabilně zvyšují.

Největší zájem je dlouhodobě o montážní dělníky, kteří si nyní mohou vybírat z více než 40 tisíc volných míst, zatímco ještě před rokem bylo těchto volných pozic jen zhruba 12 tisíc.

Mzdová raketa

Chybějící zaměstnanci na jedné straně a rostoucí zakázky na straně druhé nutí firmy občas odmítat objednávky, ale mnohem výrazněji zvyšovat mzdy.

Rok 2018 se z tohoto pohledu nejspíše stane rokem, kdy mzdy porostou nejrychleji za posledních 18 let, a to jak nominální, tak reálné.

VÍCE K TÉMATU:

Přehřátý trh práce: firmy nemají kde brát lidi. I Škoda Auto přidá 20 procent

Trh práce už české ekonomice nepomůže, pohonem musí být investice

Riziko stárnutí a technologií. Průmyslovým státům hrozí po roce 2020 dekáda extrémů

Sama centrální banka, která si přehřívajícího se trhu práce velmi pečlivě všímá, ve své prognóze počítá s nominálním zvýšením mezd o 8,6 procenta, respektive s reálnými 6,4 procenta.

A to jsou už čísla, která se nemohou časem nepromítnout do vývoje inflace – ať už té poptávkové, nebo především té tzv. nákladové.

ČNB nic nespasí

Proto data z trhu práce sehrávají vedle inflace a kurzu koruny důležitou roli při rozhodování bankovní rady o zvýšení úrokových sazeb a další zpřísňování měnové politiky tak přímo podporují.

A co zbývá firmám potýkajícím se s nedostatkem lidí? Mohou spoléhat na pracovní migranty, tlačit na produktivitu, nabízet kratší úvazky, oslovovat seniory…

Nicméně především musejí ve vlastním zájmu investovat, protože tak velký nedostatek lidí, jaký česká ekonomika v posledních letech zažívá, žádné uvedené opatření – kromě investic – nevyřeší.