Mohlo by vás také zajímat
Ruská válečná ekonomika se zadrhává a Putinovi „padá na hlavu“
Lukáš Kovanda 11. června 2024Okno příležitosti porazit Ukrajinu se Rusku pomalu ale jistě zavírá s tím, jak Ukrajina získává nové dodávky zbraní a munice. K tomu…
Ruská ekonomika po dvou letech sankcí: zatím roste, vyhlídky pro běžné Rusy jsou ale špatné
František Novák 2. února 2024Sankce, které uvalil Západ na Putinovo Rusko, země dosud dokázala velmi dobře obcházet. Zejména přechod na válečnou ekonomiku Kremlu vychází…
Směřuje ekonomika eurozóny do recese?
Michal Stupavský 2. listopadu 2023Některé statistické ukazatele naznačují, že Evropu čekají horší časy. Jedním z nich je index nákupních manažerů, který reflektuje odraz výkonnosti…
- Komentář
Úředníci dostanou přidáno aneb proč by stát neměl roztáčet mzdovou spirálu?
Vláda se shodla na tom, že platy zaměstnanců ve veřejné sféře porostou příští rok o osm procent. Všechny profese sice nedostanou stejně, ale i tak je navýšení spíše důsledkem ne zcela fiskální střídmosti.
Koaliční dohoda hnutí ANO a ČSSD na růstu platů ve veřejné sféře znamená, že půjde o další rok v řadě, kdy státní zaměstnanci v průměru dostanou přidáno pravděpodobně více než soukromý sektor.
I tak zatím nedochází k nijak dramatickému rozevírání nůžek mezi veřejnou a soukromou sférou, tedy k ničemu, co bychom již neznali. V tuto chvíli je mediánová mzda v soukromém sektoru lehce nad 27 tisíci korun, zatímco v soukromém sektoru lehce nad 30 tisíci, tedy přibližně o 13 procent více.
Pokud mzdy v soukromém sektoru porostou podle našich odhadů v příštím roce o šest procent, rozšíří se rozdíl mezi mzdami v soukromé a veřejné sféře zhruba na 15 procent.
Podobně na tom může být i průměrná mzda a průměrný plat. Jak je vidět z následujícího grafu, nejedná se ovšem o nic zcela revolučního – s podobným percentuálním náskokem se platy pohybovaly již mezi roky 2014–2016.
GRAF: Vývoj platů v soukromé a veřejné sféře
Zdroj: ČSOB
Lákadlo pro vysokoškoláky?
Pro vyšší platy ve veřejné sféře navíc existuje řada dobrých důvodů. Tím hlavním je vyšší zastoupení vysokoškoláků, a to především v oblastech, jako je zdravotnictví nebo školství, ale i ve veřejné správě.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Ekonomice se daří. Lidé nejsou, trh práce tak tlačí na další růst mezd
Petr Kubačka (Monster Career CZ): Z pohledu přístupu k práci jsme mladé rozmazlili
Miroslav Bulka (Diametral): Technické obory v Česku prakticky vymřely
Řada úředníků/specialistů by možná potřebovala ještě vyšší platy, tak aby si je stát byl vůbec schopen udržet.
Kvantita vítězí nad kvalitou
Problém je spíše v počtu zaměstnanců. Nelze si pomoci, ale přes veškerou snahu o zeštíhlení veřejného sektoru stát jako by dál nahrazoval kvalitu kvantitou.
Od roku 2014 se počet zaměstnanců ve veřejné sféře zvýšil přibližně o 25 tisíc (na necelých 650 tisíc).
Druhá potíž je načasování rychlého růstu platů. Pohybujeme se na vrcholu hospodářského cyklu, kdy by stát neměl přispívat k roztáčení mzdové spirály. Naopak.
Platy státních zaměstnanců by v takovou chvíli měly růst spíše pomaleji, aby rychlejším růstem mohly ekonomice pomoci v těžších časech…
Jen méně inteligentní člověk věří tomu, co všude píší a hlásí kolik má státní zaměstnanec v průměru. Ale bohužel běžný zaměstnanec na úřadě k této částce nedosahuje a to ani po xx odpracovaných letech. Odměny ty jsou směšné. Pokladní v marketu má více než úředník s letitou praxí. Bohužel to je realita. Jiné platy budou jistě na ministerstev, proto průměr dělá tolik.