Studie: Čechům by změny klimatu měly přinést pozitivní ekonomický dopad

Jen málo témat se v dnešní době těší větší pozornosti než změna klimatu. Jak vyplynulo z nedávného průzkumu, o tuto problematiku se zajímá každý druhý Čech (53 procent).

Podle 86 procent respondentů, kteří se zúčastnili průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) provedeného začátkem srpna, dochází v posledních sto letech na Zemi ke klimatickým změnám.

Průzkum uvádí, že zájem o téma projevuje 53 procent lidí, z toho sedm procent velmi. Na 89 procent lidí míní, že ke změně přispívá lidská činnost, 64 procent je o tom zcela přesvědčeno.

Na 54 procent dotázaných uvedlo, že dopad změny klimatu bude špatný, 30 procent soudí, že to bude půl napůl. O pozitivním vlivu je přesvědčeno jen pět procent lidí.

Změna klimatu je téma, které stále častěji rezonuje i v českých firmách. Podle průzkumu mezi finančními řediteli, který provedla společnost Deloitte letos v červnu, si řada firem změnu klimatu nejen uvědomuje, ale také aktivně podniká kroky eliminující negativní vliv podnikání na životní prostředí.

„Více než polovina českých firem oslovených v letošním šetření uvádí, že se snaží zvýšit efektivitu využití energií,“ uvedl Marek Kouřil, partner v oddělení poradenských služeb Deloitte.

Těžit bude většina odvětví

Jiná, čerstvě publikovaná analýza společnosti Deloitte naznačuje, že bychom z této změny měli v Česku těžit. „Vztáhneme-li efekt klimatických změn pouze na hospodářství, bude mít zvýšení průměrné roční teploty na českou ekonomiku převážně pozitivní dopad,“ uvádí autoři analýzy Ekonomie změny klimatu.

Jedním z klíčových zjištění je, že z ekonomického pohledu je optimální teplota 15,1 °C. Země s chladnějším podnebím se mohou těšit, že postupné oteplování sníží náklady spojené se zimním ročním obdobím a zlepší výsledky v zemědělství, případně dalších odvětvích.

GRAF: Vývoj průměrné teploty ve světě a v Česku
Od roku 1900 do současnosti, ve stupních Celsia (°C)

Zdroj: Deloitte, NOAA, ČHMÚ

Mezinárodní panel pro změnu klimatu (ICCP; organizace založená při OSN v roce 1988, pozn. red.) již dříve vypracoval čtyři nejčastěji uvažované scénáře vývoje klimatických podmínek.

Těmto jednotlivým tzv. reprezentativním scénářům RCP (representative concentration pathways) odpovídají reprezentativní vývoje emisí a atmosférických koncentrací pro skleníkové plyny, aerosoly, chemicky aktivní plyny a také pokrytí a využití území.

GRAF: Projekce průměrné roční teploty v Česku pro jednotlivé RCP scénáře
Od roku 1990 pro dalších sto let, ve stupních Celsia (°C)

Zdroj: World Bank

Svět bude lepší

Na celosvětové úrovni by ekonomické dopady ve všech scénářích měly být v průměru také pozitivní. Hospodářské dopady se ale při detailnějším pohledu na různé regiony podle podnebných pásů výrazně liší.

Podle analýzy Deloitte budou mít nejvíce potíží africké a arabské země. Zejména Mali, Mauritánie, Niger, Katar, Kuvajt, Spojené arabské emiráty, Burkina Faso, Súdán, Bahrajn a Čad.

„Z rostoucích teplot by měly naopak nejvíce těžit Rusko, Kanada, Mongolsko, Finsko, Kyrgyzstán, Norsko, Tádžikistán, Švédsko, Island a Severní Korea,“ upřesňuje spoluautor studie a ekonom Deloitte Václav Franče.

GRAFIKA: Pozorovaná změna průměrné roční teploty ve světě
Od roku 1901 do roku 2019, ve stupních Celsia (°C)

Zdroj: Climate Research Unit, University of East Anglia

Deloitte na základě zmíněných čtyř scénářů nastiňuje jak možný globální ekonomický vývoj, tak ekonomický vývoj v Česku, a to včetně vývoje v jednotlivých odvětvích. V případě české ekonomiky by ve všech těchto scénářích měly převážit kladné ekonomické dopady.

„Probíhající změna klimatu má dalekosáhlé nepříznivé dopady na přírodní systémy i lidskou společnost. V ekonomické rovině se změna klimatu týká primárně zemědělské produkce. Nicméně vliv je a bude patrný v celé řadě dalších odvětví, například v dopravě, energetice, turistickém ruchu nebo stavebnictví,“ uvádí spoluautor studie a hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Čtyři scénáře, růst vždy

V nejmírnějším scénáři vývoje koncentrace skleníkových plynů v atmosféře (nízké emise: RCP 2,6) by v roce 2050 měl být HDP na osobu v Česku o 0,26 procenta vyšší, než by býval při současných klimatických podmínkách.

V případě „nejteplejšího“ scénáře (vysoké emise: RCP 8,5) by HDP v Česku na osobu v roce 2055 měl být vyšší o 0,44 procenta.

O dalších 50 let později, na konci století, by se pak u nejmírnějšího scénáře výsledek příliš nezměnil, ve všech ostatních scénářích již ovšem dopad roste. U tohoto „nejhoršího“ scénáře by dopad byl oproti současným podmínkám větší o 1,1 procenta.

Na první pohled se to může zdát málo. Kumulovaný dopad od roku 2020 do konce století by ovšem činil 8,6 procenta v nejmírnějším scénáři a až 25 procent ve scénáři nejrychlejšího oteplování.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Unikátní projekt zmapoval rostliny, které vydrží klimatické změny

Unikátní animace NASA: Hladiny oceánů a moří kvůli oteplování stoupají. Co by se ale dělo, kdyby vysychaly?

Zlé uhlí. Mladí aktivisté v Německu znovu ožívají a bouří se proti pomalému odklonu

Problémy mohou čekat jen zemědělci

Podíváme-li se na jednotlivá odvětví, pouze zemědělství by ve scénáři RCP 8,5 v Česku čelilo negativním dopadům.

Současná průměrná teplota v Česku se již významně přiblížila ekonomicky ideální teplotě pro toto odvětví. S dalším oteplováním by již tedy mohly přestat převažovat přínosy vyšších teplot nad negativními dopady. Zemědělství je totiž jediné odvětví, kde jsou v modelu statisticky signifikantní teploty i srážky.

V případě průmyslu analýza identifikovala optimální teplotu výše než v zemědělství. Průmyslové firmy v Česku by tedy měly těžit především z výhod spojených s oteplováním klimatu.

„Namístě je otázka, zda můžeme očekávat pouze kladné dopady klimatických změn. Odpověď zní: nikoli. Příkladem může být energetika,“ dodává Marek a popisuje tento fakt na vztahu mezi průměrnou měsíční teplotou a spotřebou elektřiny. Při vyšší průměrné teplotě totiž měsíční spotřeba bude podle modelů klesat.

GRAF: Vývoj měsíční spotřeby elektřiny v kontextu změny průměrné teploty v Česku

Zdroj: ČHMÚ, ERÚ, odhad Deloitte

Nic není zadarmo

Studie Deloitte se zaměřila i na výhody a nevýhody různých přístupů k omezení emise skleníkových plynů do ovzduší. „Ekonomický zákon, že ‚nic není zadarmo‘, platí i pro omezení změn klimatu,“ uvádí autoři analýzy.

Pokrok vývoje technologií obnovitelných zdrojů energie a elektromobility výrazně snižuje náklady a činí je dostupnými i v rámci české ekonomiky. Analýza Deloitte ukazuje, že v podmínkách Česka by obnovitelné zdroje (OZE) měly být tržně konkurenceschopné do roku 2030.

„Nabízí se otázka, v jaké míře by byl omezen růst české ekonomiky, pokud by EU přijala ještě ambicióznější cíle než dnes (redukce o 50 procent, resp. 55 procent do roku 2030 v porovnání s rokem 1990), což je plán, o němž se hovoří,“ kladou si autoři v závěru studie otázku.

Nástroje, jak dosáhnout omezení emisí skleníkových plynů a přesměrování investic do čistých technologií, jsou dostupné, ale některé je obtížné politicky prosadit, protože dočasně povedou k nárůstu cen energií (do doby, než bude k dispozici levná energie z obnovitelných zdrojů).