Unikátní projekt zmapoval rostliny, které vydrží klimatické změny

Projekt vznikl v roce 2017, protože už tehdy bylo zřejmé, že klimatické změny se dějí a že silně zasáhnou i naše regiony. Do projektu jsou zapojeny regiony Dolní Rakousko, jižní Čechy a jižní Morava, přičemž zejména na jižní Moravě se dopady sucha ukazují jako mimořádně vážné. „Ve střední Evropě stojí regiony a obce před podobnými problémy. Tato přeshraniční spolupráce je projevem vzájemnosti směrem ke společnému zvládnutí klimatických změn,“ uvedl při zahájení projektu poslanec Národní rady Rakouska Georg Strasser.

Díky projektu, který trvá do letošního října, se podařilo vytvořit odbornou studii mapující druhy rostlin, které se dokážou nejsnadněji adaptovat na klimatické změny. Právě tyto rostliny by měly začít ve městech tvořit například aleje nebo živé ploty, které v létě pomohou s ochlazováním veřejného prostoru a zároveň budou odolávat dlouhým obdobím sucha i vysokým teplotám. Takovou rostlinou je například známý javor babyka, který byl vysazen i v rámci zahajovací konference celého projektu.

Katalog rostlin bude sloužit zejména jako pomůcka projektantům, orgánům místních samospráv, státní správy a veřejnosti při zakládání zeleně. V Česku jsme v minulosti byli již několikrát svědky sázení nevhodných druhů rostlin, které v důsledku sucha rychle uhynuly. Toho bychom se do budoucna díky výsledkům projektu Klimagrün měli vyvarovat.

Dalším důležitým výstupem projektu je příručka s názvem Klimatický strom. Více než třicetistránkový text přehledně pomocí článků a infografik shrnuje význam stromů v krajině. O schopnosti stromů produkovat kyslík, a naopak pohlcovat oxid uhličitý většina lidí ví. V posledních letech se však čím dál častěji ukazuje jejich zásadní schopnost stínit a ochlazovat krajinu. Zejména města, která v minulosti vykácela vzrostlé stromy, mají nyní v letních vedrech velký problém snížit teplotu ve veřejném prostoru na přijatelnou úroveň.

Jako stejně zásadní hodnotí příručka také schopnost stromů zadržovat vodu a zastavovat vítr, což jsou dva důležité faktory bránící půdní erozi. Vzrostlý strom je kupříkladu schopen zadržet až 70 tisíc litrů vody za rok. Tato voda by jinak odtekla do řek či rybníků a pravděpodobně by s sebou vzala i část úrodné půdy. Podobné je to s větrem, který pokud se nemá o co zastavit, odnáší z krajiny úrodnou půdu.

Mimo to se konaly také desítky seminářů, v jejichž rámci došlo k modelové výsadbě zhruba tisícovky ovocných stromů ve školních i obecních sadech. Dalších zhruba 1 500 stromů bylo zasazeno v zelených pásech podél cest a v mezích v zemědělské krajině. Tyto stromy už dnes přispívají ke zlepšení mikroklimatu uvnitř obcí i mimo zastavěné území.

Na projektu Klimagrün se podílela řada partnerů z české i rakouské strany, stejně jako na ostatních projektech programu Interreg Rakousko – Česká republika. Za českou stranu šlo primárně o Jihomoravský a Jihočeský kraj, Krajské sdružení Národní sítě Místních akčních skupin ČR Jihomoravského kraje, Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Horňácko, Krajské sdružení Národní sítě Místních akčních skupin ČR Jihočeského kraje a zapsaný spolek Přírodní zahrada. Za rakouskou stranu šlo o asociaci Natur im Garten, okresní zemědělský úřad Dolního Rakouska, odbor rozvoje krajiny, ochrany půdy a krajinářství a spolkovou zemi Dolní Rakousko.