Strádající Česká pošta: jak je na tom státní podnik, který byl v ohrožení běžného provozu

Řada lidí si společnost Česká pošta spojí s nepříjemnou zkušeností se zasíláním či přijímáním zásilek. Nejčastěji jde pochopitelně o nedodání či ztrátu zásilky, mnohokrát se však také jednalo o problematické služby, neprofesionální přístup zaměstnanců či v neposlední řadě vyšší ceny než u konkurence.

Každá společnost má bezesporu své neduhy, v případě státního podniku Česká pošta o nich však slýcháme až příliš často. A i když se společnost snaží reagovat a posouvat své služby do 21. století, tak (ostatně jako vždy) negativní zkušenosti v lidech zůstávají.

Podnik zároveň patří mezi největší zaměstnavatele v Česku, když pro něj aktuálně pracuje přes třicet tisíc lidí na skoro 3 200 pobočkách.

Monopol? Už dávno ne

Ačkoliv Česká pošta přišla o svůj poslední monopol (na dodávání drobných zásilek do 50 gramů) již v roce 2013, v segmentu listovních a drobných zásilek se zatím příliš silná konkurence neobjevila.

Když však přijde na doručování balíků, je již z čeho vybírat. Dalšími hráči trhu jsou například již zaběhlé společnosti jako PPL, DPD, GLS či GEIS.

Nedávno na trh s doručováním balíků vstoupila také společnost Zásilkovna. Ta dosud nabízela pouze možnost vyzvednout si zásilku na předem daném místě, nově budou mít zákazníci možnost poslat přes Zásilkovnu cokoliv komukoliv.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Snadno nabyl, snadno pozbyl. Premiér Babiš dal další vyhazov z vlády

Energetiku čeká zásadní proměna. Bude podobná revolučnímu nástupu internetu

Čas jsou peníze

Sám mám jako zákazník zkušenosti s celou řadou těchto společností, a to jak z pohledu běžného občana, tak z pohledu firemních zásilek. A pokud mám na výběr, vždy raději zvolím jiného dopravce než Českou poštu.

Důvodů je několik. Ty hlavní jsou samozřejmě úspora času a peněz. Pokud například srovnám Poštu právě se Zásilkovnou, je odeslání zásilky přes novou službu mnohem jednodušší, tím pádem rychlejší a také levnější. A to často i více než o polovinu.

Pošta má samozřejmě zatím jasnou převahu ve velikosti pobočkové sítě či v množství nabízených služeb, postupně jí ale dochází dech. Ostatně neefektivita státních zásahů do hospodářství či přímo v tomto případě do státních podniků je jednou ze základních věcí, co se na ekonomických školách učí.

Výsledky nelžou

I když se Česká pošta snaží na konkurenci a moderní trendy reagovat, každoročně se horšící hospodářské výsledky rozhodně nijak oslňující nejsou. Při pohledu na finanční výkazy státního podniku, je tento trend více než zřejmý.

K dispozici jsou v současnosti zatím výkazy do roku 2017, za loňský rok je zatím pošta nezveřejnila. Vzhledem k tomu je poměrně zbytečné zabíhat dále do minulosti než do roku 2015.

Od roku 2015 je zřejmý každoroční pokles tržeb, s tím spojený pokles provozního výsledku a ve výsledku také čistého zisku. Zatímco tak v roce 2015 Česká pošta vydělala více než 230 milionů korun, v roce 2017 to již bylo méně než 100 milionů. Ziskovost majetku pošty tak i přes pokles bilanční sumy klesla za rok 2017 na méně než 0,5 %, ziskovost vlastních zdrojů na méně než 1 %.

TABULKA: Vývoj výsledků hospodaření České pošty
Za roky 2015 až 2017, v mil. Kč

Zdroj: Comsense, Česká pošta

Nicméně z pohledu struktury majetku na tom pošta byla poměrně dobře. Velkou část jejího majetku tvořily nemovitosti a vlastní zdroje dosahovaly zhruba stejné výše jako závazky.

Navíc neměla pošta prakticky žádné úvěry ani podobné dluhy. Na konci roku 2017 měla dokonce ještě téměř 5,3 miliardy korun v hotovosti či na účtech, z čehož jí patřilo více než 1,5 miliardy korun.

TABULKA: Vývoj finančních ukazatelů České pošty
Za roky 2015 až 2017, v mil. Kč

Zdroj: Comsense, Česká pošta

Z pohledu finanční situace na tom tedy byla Česká pošta na konci 2017 ještě poměrně solidně, trend vývoje hospodaření však do budoucna naznačoval problémy.

A skutečně, v současnosti již pošta čelí finančním problémům. Kvůli hrozbě, že již v květnu nebude mít dostatek prostředků na běžný provoz, se musela obrátit na stát, aby jí pomohl – konkrétně Ministerstvo financí (a ne Ministerstvo vnitra, pod nějž pošta spadá, pozn. red.).

Státní pomoc nutná

Nejdříve se spekulovalo o tom, že by stát mohl poskytnout poště pomoc v podobě „kontokorentu“, který by vyřešil krátkodobé peněžní výpadky. Následně však ministryně financí Alena Schillerová oznámila, že „půjčí“ poště 800 milionů korun, což však musí schválit poslanci.

V podstatě se jedná o podobnou částku, kterou stát společnosti dluží za služby, které si u ní v minulosti objednal. Kvůli zákonnému omezení však stát peníze vyplatit nemůže.

Definitivní záchranu provozu pošty by měla v nejbližších dnech posvětit právě sněmovna, kde jde předloha o zaplacení 800 milionů do závěrečného schvalování.

Jak se bude poště dále dařit a zda se jí podaří udržet krok s narůstající konkurencí, ukáže až budoucnost. Na druhou stranu Česká pošta už je tak nějak součástí našich životů, že si lze jen těžko představit, že by zde nebyla. Pokud však má přežít, jednoznačně se musí transformovat na moderní společnost, která se opírá digitální služby.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr