Stamiliardový byznys, který vzkvétá: zelené dluhopisy

Skoro jako telenovela. I tak by se dalo přirovnat jednání o pařížské klimatické dohodě ve sněmovně. To se dostalo na program českých poslanců již popáté, když předtím bylo čtyřikrát přerušeno. Zatímco pro vládní strany je ratifikace dohody prioritou, výhrady mají někteří poslanci opozičních KSČM a ODS.

Česko dohodu dosud neratifikovalo, nicméně nyní po prvním kole ji poslanci přijali a posunuli k dalšímu jednání do výborů.

Na rozdíl od Česka, kde má tedy dohoda ještě šanci na přijetí, ji před pár týdny „odpískal“ americký prezident Donald Trump. Hlavním cílem dohody je udržet růst teploty na zeměkouli o méně než dva stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou.

Podle Trumpa klimatická smlouva poškozuje americkou ekonomiku a ohrožuje americká pracovní místa. I proto chce šéf Bílého domu naopak podpořit zvýšení těžby ropy či uhlí.

TÉMATU SE VĚNOVAL I KOMENTÁŘ NA PEAK.cz: Američané na klima zvysoka… Máme se vzrušovat?

USA jsou přitom druhým největším znečišťovatelem ovzduší na světě. V roce 2015 se podílely 16 procenty na celoplanetární emisi skleníkových plynů. Je to polovina plynů, které produkují všechny ostatní země světa s výjimkou členských zemí Evropské unie, Číny, Japonska, Indie a Ruska.

GRAF: Největší znečišťovatelé světa
V následující tabulce je uvedeno deset zemí, které během let 2013–2015 produkovaly nejvíce CO₂.

Zdroj: www.globalcarbonatlas.org

Proti Trumpovu rozhodnutí se postavily některé americké státy i města, které chtějí závazky pařížské dohody dodržet.

„Jablečné zelené“ dluhopisy

A nesouhlasí s ním i některé soukromé společnosti. Krátce po oznámení o odstoupení vyjádřil své zklamání z tohoto rozhodnutí šéf nejhodnotnější společnosti světa Apple Tim Cook, který řekl, že společnost Apple bude nadále pokračovat v boji proti klimatickým změnám.

V návaznosti na to výrobce iPhonů emitoval tzv. zelené dluhopisy (green bonds) v celkové hodnotě jedné miliardy dolarů. Jde již o druhou emisi těchto dluhopisů od společnosti Apple. Zhruba před rokem emitovala green bondy v celkové hodnotě 1,5 miliardy dolarů, což byla největší emise green bondů z amerického soukromého sektoru v historii.

Letošní zelené dluhopisy Apple jsou splatné 10. ledna 2027 a nesou pevný tříprocentní úrokový výnos. Předchozí bondy z roku 2016 nesou výnos 2,85 procenta a jsou splatné o čtyři roky dříve.

Jen za loňský rok Apple vynaložil 442 milionů dolarů z první emise do 16 různých projektů, od obnovitelných zdrojů energie po recyklaci. Podle některých údajů až 96 procent energie, kterou Apple využívá ve svých továrnách, obchodech či kancelářích, pochází z obnovitelných zdrojů.

Recyklované iPhony

Jeden z podporovaných projektů byl například robotický systém Liam, který rozebírá staré iPhony a recykluje z nich cenné materiály. Apple tím reagoval na kritiku, že jeho výrobky jsou sice velmi designové a tenké, ale kvůli tomu se špatně rozebírají.

Tim Cook a spol. také vyvíjejí tlak na své dodavatele a další společnosti, aby více zapojovali obnovitelné zdroje energie a snižovali ekologické zatížení.

Letos v dubnu Apple dokonce oznámil, že má v plánu vyrábět iPhony (svůj hlavní produkt, kterého se jen loni prodalo více než 215 milionů kusů) výhradně z recyklovaných materiálů.

Trendové zelené dluhopisy

Green bondy se v posledních letech stávají trendem a rostoucí zájem investorů potvrzuje, že ho považují za výnosný artikl.

V roce 2013 bylo emitováno 11 miliard dolarů zelených dluhopisů, o dva roky později to už bylo skoro čtyřikrát tolik a loni dokonce 81 miliard. Letos by mohly být tyto investice více než dvojnásobné.

Podle odhadů studie banky HSBC a iniciativy Climate Bonds Initiative (CBI) však objem „zelených“ a „klimatických“ dluhopisů loni dosáhl 694 miliard dolarů. Studie totiž uvádí, že zelené dluhopisy jsou v podstatě podmnožinou této částky.

Kromě soukromých emitentů, jako je Apple, SolarCity Elona Muska, Hyundai nebo Unilever, emitují green bondy velké banky jako například Bank of America, Bank of China či instituce jako Světová banka (World Bank) a Evropská investiční banka (EIB).

Bondy emitují také státní či municipální organizace a města. Prvním evropským státem, který emitoval zelené bondy, bylo v prosinci roku 2016 Polsko s emisí o objemu 750 milionů eur. V lednu 2017 jej následovala Francie s emisí 7,5 miliardy eur. V současnosti je na trhu zhruba 200 miliard dolarů v zelených bondech.

První zelená burza

Loni na konci září dokonce byla v Lucemburku otevřena první „zelená“ burza na světě, jako součást tamní burzy cenných papírů. Cílem Luxembourg Green Exchange (LGX) je zastřešení obchodování se „zelenými“ dluhopisy a dalšími environmentálně založenými finančními instrumenty, a to v rámci jednoho místa a jednotných pravidel.

Jedním z důvodů vzniku burzy je i fakt, že s rostoucím objemem peněz, které do green bondů proudí, „narůstá obava, zda nejsou dluhopisy zelené jen naoko,“ prohlásil šéf burzy Robert Scharfe pro agenturu Bloomberg.

Hlavní specifikum green bondů spočívá v jejich účelu. Tyto cenné papíry jsou emitovány k financování a podpoře projektů zaměřených na ekologii, obnovitelné zdroje energie či prostě zlepšení životního prostředí.

Typicky jde o výstavbu větrných či solárních elektráren, výrobu ekologických biopaliv, recyklační projekty či zalesňování krajiny. Tyto dluhopisy jsou navíc od státu podpořeny osvobozením od daně. To je výhodné jak pro emitenta, tak pro investora.

Další výhodou těchto dluhopisů je zlepšení reputace emitenta, který tímto způsobem může oslovit stále se zvyšující počet investorů hledajících způsoby zlepšení budoucnosti Země.

BOJ ZA ZÁCHRANU KLIMATU JE TÉMATEM I PRO BILLA GATESE – VÍCE ZDE

Dalším příkladem investorských aktivit je uskupení Institutional Investors Group on Climate Change sdružující přes 120 členů. Mezi nimi jsou největší evropské penzijní fondy či správci portfolií. Dohromady tato skupina spravuje aktiva v hodnotě více než 13 bilionů eur.

Investice do záchrany životního prostředí, klimatu a „čisté“ investice zkrátka táhnou.

UŽ JSTE SI HO OBJEDNALI? – Přihlaste se k odběru newsletteru –   NEVÁHEJTE!!!