Proč bude letošní prosinec pro světovou ekonomiku nezapomenutelný?

Prosinec bývá dobrým měsícem pro riziková aktiva, což inspirovalo vznik termínu Santa Claus Rally, který popisuje pozdní prosincové růsty.

Už to byl třetí nejlepší měsíc pro index S&P 500 (od roku 1950) i NASDAQ Composite (od roku 1971) a druhý nejlepší měsíc pro index Russell 2000 od roku 1979. Také mezinárodní akcie se historicky účastnily Santa Claus Rally. Například průměrný měsíční výnos indexu FTSE 100 za prosinec je 2,55 procenta, průměrný výnos indexu MSCI Emerging Markets je 3,18 procenta, průměrný výnos indexu MSCI EAFE je 2,34 procenta a průměrný výnos
indexu Hang Seng je 1,79 procenta.

V letošním roce však trhy do značné míry ovlivňoval Fed a další centrální banky kvůli jejich historickému zpřísňování měnové politiky, a proto očekávám, že tyto centrální banky budou mít pravděpodobně i v prosinci převažující vliv na akcie. Kromě toho by na akcie mohly vyvíjet tlak směrem dolů snížené revize zisků.

Proto pro tento měsíc očekávám značnou volatilitu, i když vzhledem k historickým trendům je tendence pravděpodobně vzestupná. Předpokládám, že tento prosinec bude pro globální ekonomiku – a trhy – nezapomenutelný, protože se připravujeme na rok 2023.

A proč tedy bude letošní prosinec pro světovou ekonomiku a trhy významným měsícem. Může za to následujících 7 faktorů:

1. Změny v čínské politice covidu

Čína provádí významné a pozitivní změny své politiky ohledně covidu. Minulý týden Čína oznámila novou iniciativu na podporu dalšího očkování starších osob a nedávno také zmírnila požadavky na testování covidu v některých velkých městech.

Investoři tyto zprávy přijali velmi pozitivně, což vedlo k růstu čínských akcií. Objevily se také zprávy, že Čína možná tento týden oznámí nový, méně přísný soubor národních opatření v oblasti covidu, což by mohlo být pro ekonomiku stimulující a mohlo by to čínským akciím poskytnout další silný impuls.

2. Růstový cíl Číny

V polovině prosince se v Číně sejdou vrcholní politici na Central Economic Work Conference (CEWC) – Ústřední konference o hospodářské práci, aby se dohodli na klíčových hospodářských politikách pro nadcházející rok. Všichni budou sledovat růstový cíl stanovený pro rok 2023 – konkrétně na to, zda bude cíl 5 procent nebo vyšší.

Očekávám, že to bude 5 procent nebo více a že budou zavedeny podpůrné fiskální politiky, které Číně pomohou tohoto cíle dosáhnout. Čínská lidová banka navíc nedávno snížila sazbu povinných minimálních rezerv. Já očekávám, že její podpůrná politika bude pokračovat. To by mohlo připravit půdu pro výrazně silnější hospodářský růst v roce 2023.

3. Index Tankan

Tento index nám pomáhá měřit „teplotu“ japonského výrobního sektoru a očekává se, že 14. prosince se ukáže, jak se situace od předchozího čtvrtletí zlepšila. Některé nedávné ekonomické údaje z Japonska však zklamaly, například maloobchodní tržby.

Zklamání z indexu Tankan by mohlo naznačovat méně pozitivní výhled japonské ekonomiky. A zároveň krátkodobě zatížit japonské akcie, a to navzdory podpůrné politice centrální banky.

4. Měření inflace v USA

Inflace je ostře sledována i ve Spojených státech. Sleduji zejména index spotřebitelských cen (CPI) a index cen výrobců (PPI) a předběžná inflační očekávání Michiganské univerzity.

I když se domnívám, že prosincové zvýšení sazeb o 50 bazických bodů je téměř „hotovou věcí,“ existuje malá šance, že by Federální rezervní systém (Fed) mohl místo toho zvýšit sazby o 75 bazických bodů. Nedomnívám se, že by vyšší růst mezd ve zprávě o zaměstnanosti z minulého týdne sám o sobě stačil k vyššímu zvýšení. Pokud však na něj naváže vyšší než očekávaná inflace nebo inflační očekávání, mohlo by to změnit názor Fedu.

Připomeňme, že v červnu Fed sdělil, že zvýší sazby pouze o 50 bazických bodů. Avšak jen několik dní před oznámením sazeb byla inflační očekávání CPI i Michiganské inflační očekávání vyšší, než se předpokládalo, a Fed se přiklonil ke zvýšení o 75 bazických bodů. A tak mají tyto nadcházející údaje malou šanci ovlivnit prosincové rozhodnutí Fedu, i když s největší pravděpodobností jen přispějí k vyšší volatilitě.

5. Zasedání Bank of Canada (BoC)

Kanada je v čele centrálních bank, které omezují tempo zvyšování sazeb, a proto je dobré BoC sledovat. Kanada se také potýká s mnoha stejnými problémy jako americká ekonomika, tedy s napjatým trhem práce a vysokým růstem mezd; kvůli svému cyklu „rychlého a zběsilého“ zvyšování sazeb také riskuje přílišné zpomalení své ekonomiky.

Stejně jako americká výnosová křivka i kanadská výnosová křivka zažila hlubokou inverzi. Původně se očekávalo, že Bank of Canada na svém prosincovém zasedání zvýší sazby o 50 bazických bodů, i když roste pravděpodobnost zvýšení o 25 bazických bodů. Zvýšení o 25 bazických bodů je podle mého názoru pravděpodobnější a zmírnilo by tlak na kanadskou ekonomiku. A také by ukázalo cestu ostatním centrálním bankám k následování při normalizaci velikosti zvyšování sazeb.

6. Federální výbor pro volný trh

Ekonomické projekce amerického FOMC a doprovodná tisková konference jsou naplánovány na 14. prosince. Nakonec se trhy nesoustředí na prosincové zvýšení sazeb – soustředí se na to, jaká bude konečná sazba a kdy Fed stiskne tlačítko „pauza.“ To pomůže odhadnout, jak se bude vyvíjet akciový trh a kdy se může rozvinout hospodářské oživení.

A právě tisková konference FOMC i „bodový graf“ nám o tom dají mnohem lepší představu.

7. Evropská centrální banka (ECB)

Zdá se, že inflace v eurozóně možná dosáhla svého vrcholu. Zvyšuje se tak pravděpodobnost, že ECB na svém zasedání 15. prosince sníží tempo zvyšování úrokových sazeb na 50 bazických bodů.

Prezidentka ECB Christine Lagardeová však na nedávné konferenci nesouhlasila s tím, že inflace dosáhla vrcholu. Zároveň varovala před nebezpečím, že se inflační očekávání neukotví. To naznačuje, že by se mohla při posilování důvěryhodnosti ECB přiklonit k víc jestřábímu postoji.