Pod drobnohledem: Čtyři Trumpovy kroky, které ovlivní ekonomiku USA i globální trhy

Vzhledem k tomu, že Spojené státy už míří k nástupu Donalda Trumpa do jeho druhého období v čele USA, svět sleduje, kdo bude součástí nové administrativy a které sliby z kampaně se naplní.

Pokusili jsme se nakouknout „pod pokličku“ a zaměřit se na plány, které by mohly mít největší dopad na ekonomiku a trhy. Tak trochu jsme je prošli optikou účetních knih: Jeden sloupec pro opatření, která by mohla mít pozitivní dopad, a druhý sloupec pro taková, která by naopak mohla mít negativní dopad.

Je důležité si uvědomit, že skutečný dopad bude záviset na načasování i rozsahu těchto opatření. Zároveň se jedná o složitý a hypotetický výpočet, proto spíše v tomto případě nabízíme jakýsi hrubý odhad.

Potencionální příležitosti k růstu představují deregulace a snížení daní, naopak potencionální překážky pro růst představují cla a restriktivní imigrační politika. Pojďme se na ně podívat blíže.

Deregulace

Podniky mají větší tendenci investovat, pokud je politické prostředí nakloněno deregulaci. Cíl Trumpovy administrativy odstranit 10 regulačních pravidel za každou jednu novou regulaci vytvoří pravděpodobně prostředí hyper deregulace. To by mohlo mít pozitivní vliv na hospodářský růst.

Příkladem může být studie o regulaci a investicích, která zjistila, že přísnější regulace trhů v Evropě ve srovnání s USA v 90. letech 20. století, období rychlých  technologických inovací, vedla k rychlejšímu růstu v USA než v Evropě.

Ze studie rovněž vyplynulo, že regulační reformy – zejména ty, které liberalizují vstup na trhy – spíše podporují investice. Oproti tomu přísnější regulace průmyslu naopak investice spíše odrazují.

Kromě toho by deregulované prostředí mohlo mít psychologický dopad a „vypustit šelmu“ nejen do ekonomiky, ale i na finanční trhy. Důkazem tohoto zvířecího ducha mohou být nedávné pohyby na trzích.

Načasování: Tradiční deregulace – redukce regulačních opatření – tedy jejich zrušení může být provedeno rychle, protože nevyžaduje schválení Kongresem. Zrušení dalších regulací, případně odstranění celých vládních agentur by však vyžadovalo více času. Doporučení nově vytvořeného Odboru pro vládní efektivitu (DOGE) se očekávají až v polovině roku 2026 a poté by k jejich realizaci bylo pravděpodobně zapotřebí schválení Kongresem. Odstranění agentur však není nutné k dosažení větší deregulace – zdá se, že celkové zaměření se spíše bude týkat snížení nákladů a zmenšení velikosti vládní administrativy.

Dopad na trh: Deregulace pravděpodobně podpoří tzv. prostředí „risk on“ pro investování obecně. Těžit by z toho mohly zejména finanční akcie a kryptoměny.

Daňové škrty

Trumpova administrativa se pravděpodobně zaměří na rozšíření zákona o snižování daní a o pracovních místech (Tax Cuts and Jobs Act, TCJA) z Trumpova prvního funkčního období.

To by mělo na ekonomiku zřejmě pozitivní dopad, protož by se tím odvrátila potenciální fiskální brzda růstu. Je důležité říci, že avizované daňové škrty budou mít různý dopad. Důvodem jsou rozdíly v jejich fiskálních multiplikátorech. (pozn. fiskální multiplikátor měří, jaký vliv bude mít změna fiskálního opatření na ekonomický růst).

Rozpočtový úřad Kongresu odhadl multiplikační efekt dvouletého snížení daní pro osoby s nižšími a středními příjmy v rozmezí 0,3 až 1,5. To je podstatně více než odhadovaný multiplikační efekt jednoletého snížení daní pro osoby s vyššími příjmy, kde se multiplikátor odhaduje na 0,1 až 0,6.

Trumpova politika také zahrnuje plány na snížení horní sazby daně ze zisku právnických osob z 21 procent na 15 procent. Tím by se USA staly mezi bohatými zeměmi jednou z jurisdikcí, kde je nejnižší zdanění právnických osob. Myslíme si však, že tento návrh bude obtížněji realizovatelný než zákon o snižování daní.

A to vzhledem k přímému dopadu zákona na rozpočty domácností, které pro Trumpa hlasovaly, a i k již tak vysokému federálnímu deficitu a tlakům na zvyšování výdajů například na obranu. Ale i pouhé prodloužení platnosti zákona o snižování daní by vytvořilo prostředí, v němž klesají daně – a to by stejně jako v případě deregulací mohlo také „vypustit šelmu“ do ekonomiky a na trhy.

Načasování: Prodloužení a rozšíření zákona o snížení daní si vyžádá více času na implementaci, protože vyžaduje schválení Kongresem. Předpokládáme, že nejdříve by zákon mohl vstoupit v platnost 1. ledna 2026.

Dopad na trh: I zde by došlo k podpoře prostředí „risk on“ pro investování.  Benefit by to mohlo přinést realitním investičním fondům (REIT). Pokud bude prodloužen zvláštní 20procentní odpočet daně, akcionáři REIT by si mohli odečíst 20  procent zdanitelného příjmu z dividend.

Cla

Nastupující prezident Trump slíbil zvýšit cla na čínské zboží na 60 procent nebo více a zavést univerzální základní clo ve výši 10 procent na zboží z ostatních zemí.

Scott Bessent, který by měl řídit ministerstvo financí, prohlásil, že cla jsou nejen nástrojem pro zvýšení příjmů a ochranu strategicky důležitých odvětví USA, ale také vyjednávací nástroj pro dosažení zahraničně-politických cílů.

Není jisté, zda jsou cla pouze hrozbou, nebo zda budou skutečně zavedena – a na jak dlouho (což by zase určilo jejich ekonomický dopad). Obecně platí, že protekcionistická opatření mají tendenci spíše snižovat výkon ekonomiky, ale nemusí nutně působit jako dlouhodobá překážka pro akciový trh.

Předpokládáme, že cla by v krátkodobém horizontu působila proinflačně, a pokud by pokračovala dlouhodobě, pravděpodobně by tlumila agregátní poptávku. V prosinci 2018, během obchodní války mezi USA a Čínou, Fed v Béžové knize uvedl, že „růst nákladů vyvolaný cly se rozšířil od výrobců a dodavatelů k maloobchodníkům a restauracím“.

Celní války – nebo dokonce jen výhružky, že budou cla zavedena – mohou vyvolávat politickou nejistotu, která odrazuje investice. To se stalo i v roce 2018, kdy v důsledku obchodní války, americké podnikatelské investice klesaly.

Načasování: Zdá se, že cla směřovaná proti Číně by mohla být zavedena v relativně krátké době (cca 3 měsíce), a to na základě článku 301 obchodního zákona z roku 1974, který umožňuje USA uvalit obchodní sankce na státy, které porušují obchodní dohody s USA nebo se dopouštějí jednání, které je „neospravedlnitelné“ nebo „nepřiměřené“. Dále by se opatření mohlo opírat o článek 232 zákona o rozšíření obchodu z roku 1962, který se týká vlivu dovozu z určitého odvětví na národní bezpečnost Spojených států. Univerzální cla na další dovoz by mohla být rovněž zavedena s odvoláním na článek 301.

Dopad na trh: Cla uplatněná během první Trumpovy vlády vedla v roce 2018 k volatilitě akciových trhů a zápornému výnosu indexu S&P 500, ačkoli v dlouhodobém horizontu neměla výraznější dopad. Negativní dopad se projevil u čínských akcií, které v roce 2018 zaznamenaly dvouciferné ztráty, ale v dlouhodobém horizontu došlo k stabilizaci. Celní války vedly také k přesunu ke kvalitě, a to v celosvětovém měřítku. Americký dolar přitom v průběhu roku 2018 posílil o 4,3 procenta. Postupně se ale ekonomika USA a finanční trhy normalizovaly.

Restriktivní imigrační politika

Imigrační politika nastupující Trumpovy administrativy má dvě klíčové složky: zabezpečení a v podstatě uzavření jižní hranice USA a deportaci osob bez dokladů, které již ve Spojených státech žijí.

Hrozba uzavření hranice se má vyvolat taková opatření ze strany Mexika, která by pomohla ukončit migrační toky a odradit od nelegálních přechodů do USA. Dopad na průmyslová odvětví, která najímají pracovní sílu migrantů, se nakonec může negativně projevit v ekonomických datech USA.

Trump sice prohlásil, že jeho administrativa podnikne kroky k deportaci 15-20 milionů osob bez dokladů z území USA. V nejbližší době se opatření budou týkat hlavně zhruba 1,4 milionu osob, kterým soud nařídil opustit USA, a také dalších 3,7 milionu nevyřízených imigračních případů.

Hromadná deportace by se mohla velmi negativně projevit na hospodářském růstu – a mohly by mít i inflační dopad, vzhledem k tomu, že americký trh práce je již nyní velmi
napjatý. Současná nezaměstnanost činí 4,2 procenta.

Některá odvětví, především v sektoru služeb, už pociťují akutní nedostatek pracovních sil. V případě deportace pracovníků by mohlo dojít k velmi výraznému zvýšení cen v některých odvětvích, například v zemědělství. To by následně mohlo snížit výkon ekonomiky a zvýšit inflaci. V důsledku toho by zřejmě Fed přibrzdil – nebo dokonce zastavil – uvolňování měnové politiky.

Nejhorším scénářem vyplývajícím z masových deportací by byl vznik stagflace. V takovém případě by menší počet pracovních sil nebo pomalejší růst pracovních sil mohl snížit úroveň ekonomické aktivity i potenciální tempo růstu, což by pravděpodobně způsobilo stagnaci ekonomiku nebo dokonce recesi. Zároveň by vzrostla inflace kvůli vyšším mzdovým nákladům.

Méně agresivní deportační opatření nebo přechod na nová imigrační pravidla, která by umožnila legální status dočasných pracovníků, jakmile bude hranice považována za bezpečnou, by však mohla negativní dopady těchto opatření zmírnit.

Načasování: Je pravděpodobné, že Kongres poskytne dodatečné zdroje na podporu plánovaných opatření. Sousední země by v důsledku celních hrozeb pravděpodobně spolupracovaly. Deportace by však mohla trvat mnohem déle a byla by velmi nákladná.

Z praktického hlediska může být také obtížné, ne-li nemožné, shromáždit a deportovat mnoho milionů osob během čtyř let druhé Trumpovy vlády. Možná by to vyžadovalo rozsáhlé, dlouhodobé a nákladné nasazení Národní gardy a armády na území USA – což by pravděpodobně vyžadovalo souhlas guvernérů států i fiskální povolení Kongresu a bylo by předmětem četných soudních sporů. Lze tedy čekat, že rozsáhlá redukce imigrantů se zřejmě neuskuteční, přinejmenším ne v takovém rozsahu, jak slibuje nastupující administrativa.

Dopad na trhy: Uzavření hranic by mohlo mít velmi mírný dopad na trhy kvůli možnému snížení výnosů z dluhopisů a poklesu ziskových marží podniků a malých firem. Pokud by deportace vedly ke růstu inflace a následně k pozastavení (nebo v horším případě k obratu) uvolňování měnové politiky Fedu, pravděpodobně by došlo k poklesům výnosů na akciových trzích. Pokud by deportace negativně ovlivnily růst a vytvořily stagflační prostředí, pravděpodobně by to vedlo k výraznému poklesu akciového trhu.

Politika nevzniká ve vakuu

Závěrem je třeba si uvědomit, že některá opatření Trumpovy administrativy budou pravděpodobně působit jako protiváha k výše zmíněným. Navíc jsme čtyři problémy analyzovali jednotlivě – tzv. „ve vakuu“, ve skutečnosti mohou být provedeny všechny současně, což by mělo samozřejmě ovlivnilo ekonomiku i trhy výrazněji.

Pokud jde o potenciál některých klíčových Trumpových opatření, jsme spíše optimističtí. Dopad na hospodářský růst a trhy by měl být podle nás spíše pozitivní. Nicméně je třeba zůstat obezřetný v kontextu těch opatřením, které by mohly hospodářský růst a trhy ovlivnit negativně…