Problémový Katar. Fotbalové mistrovství světa čelí nezájmu sponzorů a kritice

Rok 2022 nabízí hned dva globální sportovní svátky. Již za pár týdnů odstartuje únorová zimní olympiáda v Pekingu, která je v poslední době terčem kritiky a diplomatického bojkotu řady zemí Západu.

Druhou sportovní událostí roku 2022 bezesporu bude konání mistrovství světa ve fotbale v Kataru, jež budí také řadu otazníků kvůli dodržování lidských práv. Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA), která šampionát v Kataru pořádá, čelí kritice nejen z řad ochránců lidských práv. Umístění se částečně nelíbí ani sponzorům, kteří nechtějí být spojováni s podporou nedemokratických režimů.

Nezisková organizace Amnesty International dokonce vyzvala hlavní sponzory šampionátu, jako je Adidas, Coca-Cola nebo Hyundai, aby využili svého vlivu a donutili katarského emíra k reformám země. FIFA má nicméně problém naplnit veškerá místa pro sponzorské pozice.

Realita versus boj proti rasismu a homofobii

Některé velké značky nechtějí být spojovány s absolutní monarchií, kde jsou porušována lidská práva a platí tu například zákony trestající homosexualitu.

Ještě na konci loňského roku byla volná dvě místa pro hlavní sponzory. Samotná FIFA si vytkla cíl, že chce za vysílací práva a peníze od sponzorů získat za MS téměř pět miliard dolarů. Přitom tvrdí, že fotbal má mít prioritu boje proti rasismu a homofobii.

Kritizován je zejména ekonomický model „vykořisťování“ zahraničních pracovníků, kterých je v monarchii většina. Z téměř tří milionů obyvatel země má katarské občanství jen 300 tisíc lidí.

Minal Modhaová z britské mediální agentury Ampere Analysis, jež se zaměřuje na marketing ve sportu, prohlásila, že společensky odpovědný marketing je stále důležitější pro globální firmy. I proto podle ní některé značky mohou mít s pořadatelstvím mistrovství světa v arabské zemi problém.

Dalším faktorem je i to, že se sportovní událost koná nezvykle až na přelomu listopadu a prosince – kvůli nesnesitelným letním vedrům –, což také může firmy odrazovat, protože už se zaměřují na předvánoční kampaně. A nelze zapomínat na komplikace v podobě probíhající pandemie covidu (aktuálně varianty omikron).

Byznys je v případě utrácení velkých částek peněz, které na podobná sponzorství jdou, nadále opatrný. Této situace do jisté míry využívá Čína k posílení svého vlivu. Mezi sponzory je celá řada čínských firem, které se chtějí zviditelnit. Například společnost Mengniu, výrobce mléčných výrobků, nebo realitní konglomerát Wanda Group.

Byznys má tlačit na emíra

Peter Frankental, programový ředitel pro ekonomické záležitosti Amnesty UK, zdůraznil, že Katar stále špatně zachází se zahraničními dělníky, kteří budují fotbalovou  infrastrukturu. Bez nich by přitom nebylo možné mistrovství světa vůbec uspořádat.

I proto mají současní sponzoři FIFA využít této možnosti k mezinárodnímu tlaku, aby se poměry v zemi změnily.

Mluvčí německého výrobce sportovních potřeb Adidas se brání tím, že firma bere otázku lidských práv vážně. Posledních sedm let se podle jeho slov firma snaží dodržování lidských práv v blízkovýchodní zemi zlepšit. Například i tím, že „gastarbeitři“ budou mít zaručenou minimální mzdu.

„Sport považujeme za platformu pro férovost a vzájemný respekt. Plně podporujeme veškeré úsilí, aby se fotbal stal prostorem, kde jsou všichni jednotlivci plně přijímáni a schopni být sami sebou, aby se tento sport stal hrou pro každého,“ uvedla firma z bavorského Herzogenaurachu.

Modhaová nicméně tvrdí, že se poměry v katarské monarchii, kterou řídí jednačtyřicetiletý katarský emír Tamím bin Hamad Ál Thání (je také faktickým vlastníkem fotbalového klubu Paris Saint-Germain, pozn. red.), poslední roky nemění. Homofobní zákony v zemi stále platí a nezlepšily se ani pracovní podmínky zahraničních dělníků.

Přidělení šampionátu v roce 2010 nevedlo k tomu, že by Katar začal s reformami. „I když mohou být sponzoři nervózní, budou doufat, že fotbal přehluší sociální problémy, které by mohly zastínit mistrovství světa,“ řekla analytička.

Beckham za čtyři miliardy

Ne všichni z fotbalové branže si dělají starosti o dodržování demokratických standardů Západu.

Fotbalista David Beckham bude hlavní tváří nadcházejícího šampionátu. Uzavřel s katarskou monarchií smlouvu na deset let za 150 milionů liber (4,4 miliardy korun), aby podporoval cestovní ruch a kulturu této malé země bohaté na ložiska ropy a zemního plynu.

To se nelíbí britskému bojovníkovi za práva komunity LGBT Peteru Tatchellovi, který tvrdí, že to může poškodit obchodní značku Beckham jako takovou.

Další bývalý populární anglický fotbalista Gary Lineker, jenž dělá sportovního komentátora pro BBC, slíbil, že bude informovat pravdivě o všem, co se bude v Kataru během šampionátu dít.

Sám odmítl, že by propagoval zemi, jako to za enormní sumu peněz udělal Beckham. Za homosexuální pohlavní styk hrozí v Kataru vězení ve výši pěti let. Americké ministerstvo zahraničí kritizuje také omezování svobody projevu, zneužívání nucené práce a silnou diskriminaci žen.

Zadržení novináři

Na konci listopadu loňského roku vyvolalo kritiku zadržení dvou norských novinářů veřejnoprávní stanice NRK, kteří natáčeli reportáž o pracovních podmínkách zahraničních dělníků, kteří staví fotbalové stadiony. Řada z nich se bála hovořit na kameru o podmínkách, ve kterých příprava na šampionát probíhá.

Norové byli těsně před odletem z Dauhá zatčeni a zadrženi na 36 hodin. Podle katarské vlády jim chybělo povolení natáčet. Generální ředitel televize Thor Gjermund Eriksen postup katarských úřadů vnímá jako porušení svobody tisku a projevu.

Celou záležitost by chtěl řešit i na úrovni FIFA, protože se jedná o nezávislé informace o jedné z největších sportovních akcí na světě. Eriksen dokonce obvinil vedení FIFA ze zbabělosti, protože zadržení norských novinářů neodsoudilo.

Žurnalisté si stěžují na to, že jim katarské úřady zabavily paměťová média a po navrácení byly veškeré záznamy i fotografie vymazány. „Je to čistá sabotáž žurnalistiky,“ prohlásil šéf norské asociace novinářů Arne Jensen. Podle něj hrozí, že jakýkoliv zahraniční novinář může být v Kataru zadržen, pokud bude informovat o reálných podmínkách přípravy šampionátu.

Odhaduje se, že během výstavby stadionů mohlo zemřít až patnáct tisíc zahraničních dělníků z chudých zemí, jako je Indie, Bangladéš, Pákistán, Nepál a Srí Lanka, nebo z afrických zemí.

Po fotbale olympiáda

Země je kritizována za to, že se snaží konáním prestižních sportovních akcí zlepšit svou pověst takzvaným sportswashingem, stejně jako to dělá Čína.

Existuje i možnost, že se Katar bude v následujících letech ucházet o kandidaturu na uspořádání letních olympijských her. Země, jejíž příjmy generuje její ropné bohatství, si to může dovolit. Jen na letošní fotbalový šampionát neváhala investovat do vybudování dopravní infrastruktury a stadionů 300 miliard dolarů.

Na druhé straně se objevují také návrhy na bojkot akce, jako je tomu v případě Pekingu. Trenér norské fotbalové reprezentace Ståle Solbakken, jež se na mistrovství  nekvalifikovala, už vyzval fanoušky i politiky, aby „svátek fotbalu“ bojkotovali.

Podle reportáže deníku Guardian z loňského listopadu je běžné vykořisťování zaměstnanců v luxusních pětihvězdičkových hotelích. Místa, která doporučuje FIFA, mají sloužit nejen fotbalistům, ale i fanouškům z celého světa.

Běžná hodinová sazba pro pomocný hotelový personál je okolo jedné libry (30 korun) za hodinu. Personál pracuje často celé měsíce bez jediného dna volna, ubytovaný je v přeplněných pracovních táborech. Některým jejich zaměstnavatelé dokonce zabavili pasy, aby nemohli odjet nebo změnit zaměstnavatele.

„Někdy se ptám sám sebe, proč jsem tady. Šampionát je velká věc a všichni se na ni těšíme, ale způsob, jakým nás odměňují… Už jsem z toho unavený,“ citoval list jednoho z pracovníků. „Dostali jsme se do pasti, z níž není úniku,“ dodal další.

FIFA nicméně tvrdí, že pravidelně kontroluje dodržování pracovních podmínek pro zahraniční dělníky a situace se v posledních měsících zlepšuje.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr