S pracovitostí nejdál dojdeš. Platí to i pro Poslaneckou sněmovnu?

Volby do Poslanecké sněmovny máme téměř za rohem. A řada zákonodárců bude svůj post obhajovat, aby mohli znovu zasednout do poslaneckých lavic. Jedním z kritérií, která by mohla voliče v říjnových volbách ovlivnit, je aktivita daného politika.

Není to ale jediné hledisko, jež by mělo o voličských preferencích rozhodovat. Jak uvedl před minulými volbami server Kohovolit.eu: „Sledování kvantity nemusí vždy vypovídat o kvalitě práce. Některá hlasování nejsou věcně důležitá a zákonodárce při nich může chybět z velmi dobrého důvodu.“ I proto je třeba následující data brát částečně s rezervou.

Pojďme se podívat, jak pilná byla naše „dvoustovka“, kterou jsme si v roce 2013 zvolili.

Valenta hlasovacím králem

Na grafu číslo jedna můžeme vidět deset poslanců, kteří hlasovali nejvíc. Absolutní prvenství patří panu Jiřímu Valentovi z KSČM. Ten z celkového počtu 8 310 hlasování byl pouze 26krát omluven a 40krát nepřihlášen, což mu dává více než 99procentní účast na hlasování.

Za zmínku stojí, že poslanci Barbora Jelonková (ČSSD) a Zdeněk Syblík (ČSSD) sice nezasedali v Poslanecké sněmovně hned od roku 2013, a tudíž neměli možnost být na všech zasedáních (Jelonková zasedá od 1. 7. 2017 a Syblík od 28. 8. 2014), ale i přes kratší dobu dosáhli na velmi vysokou procentuální účast, přesahující 95 procent.

Jen pro srovnání, průměrná procentuální účast na hlasováních činila 76,32 procenta.

GRAF: Králové hlasování ve sněmovně
V grafu je deset poslanců, kteří měli nejvyšší účast na hlasování, bez ohledu na délku jejich poslaneckého mandátu, v procentech.

Pozn.:
* Poslanec Zdeněk Syblík zasedá ve sněmovně od 28. 8. 2014.
** Poslankyně Barbora Jelonková zasedá ve sněmovně od 1. 7. 2017.

Zdroj: PS ČR

Máme-li „krále hlasování“, je dobré se podívat i na druhý konec žebříčku jmen, která mají naopak nejmenší docházku.

Paradoxní na tom je, že jde vesměs o známá jména politických matadorů. Částečnou omluvou může být fakt, že jde o členy vlády, ale i tak jsou to varovná čísla.

Můžeme pouze doufat, že pokud se někteří z nich objeví i po nových volbách na těchto důležitých pracovních místech, svůj přístup k této zodpovědnosti zlepší. Kdyby zmiňovaní zákonodárci nebyli ve sněmovně, ale ve škole, moc by si prázdniny kvůli reparátům neužili.

GRAF: Žebříček sněmovních „záškoláků“
V grafu je deset poslanců, kteří měli nejnižší účast na hlasování, bez ohledu na délku jejich poslaneckého mandátu, v procentech.

Zdroj: PS ČR

Ve stranách prohrává TOP 09

Ale ať se nezaměřujeme jen na jednotlivé poslankyně a poslance. Jak na tom jsou členové politických stran dohromady? Připomeňme jen, že do sněmovny se v roce 2013 dostalo sedm stran: ČSSD, ANO, KSČM, TOP 09, ODS, Úsvit a KDU-ČSL.

Následující graf tedy srovnává všechny politické strany, jejichž zástupci se objevovali v Poslanecké sněmovně za poslední čtyři roky.

KSČM rozhodně svému největšímu tahounovi panu Valentovi nedělá ostudu a s průměrnou docházkou na hlasování 84,94 procenta obsadila první místo, kdy o 7,44 procenta překonala druhou v pořadí ČSSD.

Černý puntík si můžeme zapsat u TOP 09, jejíž členové se průměrnou účastí „složili“ jen na 70,24 procenta.

GRAF: Průměrná účast stran na hlasování
Udává průměrnou účast poslanců jednotlivých stran, v procentech.

Pozn.: Do ČSSD nebyl zahrnut předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček.

Zdroj: PS ČR

Střední generace táhne

Zajímavé bylo také porovnat docházku poslanců podle jejich věku. Rozřadili jsme proto poslance do věkových skupin po deseti letech a porovnávali je s celkovým průměrem všech poslanců dohromady.

Z této analýzy nám vychází závěr, že nejlépe si vedli zástupci střední generace. Nejhůře dopadla nejstarší věková kategorie 71–80 let. Pouze o kousek lépe na tom byla nejmladší skupina 31–40 let.

Možná i tento faktor proto stojí za to zahrnout do případného rozhodování, koho letos do sněmovny pošlete.

Každopádně ze statistik dosluhujících poslanců vyplývá, že optimální věk poslance je okolo 40–70 let, kdy už tito lidé něco o životě vědí a mají chuť něco ovlivnit.

Mladí zřejmě mají jiné starosti než rozhodovat o řízení republiky a starší už možná nemají takový osobní zájem, případně je trápí různé zdravotní potíže, které jim brání v účasti na zasedání sněmovny.

Na druhou stranu je třeba říci, že všechny věkové skupiny měly více než 70procentní účast a od průměru byly vzdáleny jen o pět procent.

GRAF: Co takhle věk? Hraje roli?

Zdroj: PS ČR

Čím dál od Prahy, tím víc ve sněmovně

Jak si potom vedli zástupci jednotlivých krajů České republiky?

Vyzdvihnout bychom měli zejména poslankyně a poslance ze Zlínského kraje, kteří se větší vzdálenosti nebojí (byť v mnoha případech využívají nárok na bydlení v metropoli).

Naopak nejhůře jsou na tom poslanci z Prahy, kterým Poslanecká sněmovna zřejmě nestojí za pár dalších kroků, když jdou ráno pro rohlíky. Na rozdíl od dělení podle věku zde byl rozdíl mezi pilnými Zlíňany a lenivými Pražany téměř 13procentní.

GRAF: Porovnání průměrné docházky podle krajů
Jde o průměrnou docházku jednotlivých zákonodárců z daného kraje, v procentech.

Zdroj: PS ČR

A to by z pohledu statistik na činnost končících poslanců stačilo. Tomu, kdo už ví, koho bude volit, tenhle článek možná v rozhodnutí pouze utvrdil.

Těm z vás, kteří stále váháte, možná pomůže v rozhodovacím procesu. Pokud stále nemáte jasno a chcete do sněmovny dostat někoho pracovitého, doporučujeme stránky Poslanecké sněmovny, kde se můžete dočíst spoustu dalších zajímavých informací.

Každopádně volte správně (nebo alespoň se správným přesvědčením).