Perfektní černá labuť: finanční svět bojuje s důsledky koronaviru

Ekonomické dopady koronaviru na světovou ekonomiku budou možná horší, než si ještě před pár týdny mnozí mysleli. Již druhý týden po sobě zažívají burzy po celém světě černé pondělí. Zatímco akciový propad minulý týden burzy relativně vstřebaly, u toho současného to tak hladké nebude.

Podobně jako o sedm dní dříve bylo zastaveno obchodování na Wall Street, když Dow Jones a další indexy zahájily bezmála desetiprocentním propadem. Ten se po spuštění obchodování ještě prohloubil.

GRAF: Vývoj amerických indexů Dow Jones a S&P 500
Za posledních 30 dní, v bodech

Dow Jones	S&P 500

Zdroj: tradingeconomics.com

Nicméně ohnisko řádění koronaviru je nyní v Evropě. Nejrychleji během víkendu přibývali nakažení ve Španělsku, které podobně jako Itálie vstoupilo do úplné karantény, Francie k tomu má velice blízko a Německo zavřelo své hranice s Francií Švýcarskem a Rakouskem.

A k tomu samozřejmě přišlo o víkendu také úplné vyhlášení karantény v Česku.

Růst nečekejme

Světová banka předpokládá, že pokračující šíření nového typu koronaviru by mohlo snížit hodnotu hrubého domácího produktu (HDP) celého světa asi o pět procent.

Pro srovnání: u pandemie, kterou Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila v červnu 2009 kvůli takzvané prasečí chřipce (viru A(H1N1), pozn. red.) a která si vyžádala 18,5 tisíce obětí, to bylo podle Světové banky půl procenta.

Podle propočtů agentury Bloomberg by nový koronavirus mohl světovou ekonomiku přijít až na 2,7 bilionu dolarů (přes 60 bilionů Kč). To je například ekvivalent HDP Británie. Ve svém nejhorším scénáři ekonomové počítali s recesí ve Spojených státech, v eurozóně i v Japonsku a s rekordně nízkým růstem v Číně.

Ve svém nejhorším scénáři analytici Bloombergu počítají s globální pandemií. V takovém případě by se globální hospodářský růst zastavil. Pokles by se vedle japonské ekonomiky a ekonomiky eurozóny nevyhnul ani ekonomice USA, což by mohlo změnit výsledek tamních prezidentských voleb.

Čínská ekonomika by v takovém případě letos přidala jen 3,5 procenta, a vzrostla by tak nejpomalejším tempem od roku 1980, kdy tehdejší čínský prezident Teng Siao-pching teprve uváděl do chodu zásadní ekonomické reformy.

VÍCE K TÉMATU:

Jak dopadá stín koronaviru na českou inflaci?

Globální ropný trh nad propastí: kromě koronaviru na něj dopadne i cenová válka Saúdů

Algoritmy vs. bacily. Jak umělá inteligence pomáhá v boji proti koronaviru?

Sazby padají a miliardy se dávají do pohybu

Ve snaze uklidnit trhy plánují státy i instituce záchranné balíčky. Americká centrální banka (Fed) o víkendu nečekaně, již podruhé během dvou týdnů, snížila základní úrokovou sazbu o celý procentní bod do pásma nula až 0,25 procenta.

Zároveň Fed pumpuje na trh další finance, když zahájil masivní program kvantitativního uvolňování v objemu nejméně 700 miliard dolarů.

Evropská centrální banka oznámila ochranná opatření již minulý týden, na rozdíl od Fedu ale ponechala úrokové sazby beze změny. V rámci stimulačních opatření nabídne komerčním bankám další levné půjčky při úrokové sazbě až minus 0,75 procenta, rozšíří nákupy dluhopisů a zmírní pravidla poskytování úvěrů.

Dodatečné prostředky chystají i Japonci, kteří mají připraveno přes 430 bilionů jenů (cca 98 miliard korun). Australané povzbudí ekonomiku částkou 17,6 miliardy australských dolarů (zhruba 261 miliard Kč). A fond investic připravuje i Evropská komise, z něhož by hlavně na podporu menším podnikům mělo plynout zhruba 37 miliard eur.

Koordinace světa

„Likviditu amerického dolaru ve světě skrze swapové obchody má posílit globálně koordinovaná akce se zapojením centrálních bank Kanady, Velké Británie, Japonska, Evropské centrální banky, švýcarské centrální banky,“ uvedl server Patria Online.

Koordinovaná reakce předních světových bank připomíná kroky učiněné před více než deseti lety kvůli globální finanční krizi.

Centrální banky nutí k reakci propady akciových a dluhopisových trhů. Nervozita investorů je na trhu patrná, protože řešení epidemie způsobené novým koronavirem nejsou jasná.

GRAF: Vývoj indexu strachu VIX
Za posledních 25 let, v bodech

Zdroj: tradingeconomics.com

Koronavirus je pro finanční trhy perfektní černá labuť. Nejistota a neznámo jsou totiž pro trhy to nejhorší, vysvětlují analytici současné nevídané propady akcií a jejich rozkolísanost v uplynulých týdnech.

Zabere medicína?

Na situaci zareagovala na mimořádném měnovém jednání i Česká národní banka (ČNB). Základní úroková sazba, kterou je dvoutýdenní repo sazba, klesá o 50 bazických bodů na 1,75 procenta. Současně ČNB rozhodla o snížení lombardní sazby na 2,75 procenta a diskontní sazby na 0,75 procenta. Změna sazeb je účinná od úterý 17. března 2020.

Své ano pro pokles již dříve v médiích vyjádřili členové bankovní rady Oldřich Dědek a ještě o něco hlasitěji Aleš Michl. „Je potřeba snížit úrokové sazby. Zlevnit peníze. Co nejdříve. Neřeším, jestli, ale jak moc. Pomůže to řadě firem a zlevní to provoz celé ekonomiky. Nebude to však stačit…,“ uvedl Michl na Twitteru.

Česká národní banka zároveň uvedla, že je připravena k dalšímu změkčení měnových podmínek, pokud to bude třeba. Vyzvala také banky, aby se vzhledem k nejistotě ohledně dalšího ekonomického vývoje s okamžitou platností zdržely jakékoli výplaty dividend či jiných kroků, které by mohly ohrozit odolnost bank.

Zasažené sektory

Jisté je, že výrazné ztráty si připíší některé sektory (a pakliže nebude koronavirová epidemie polevovat, zásah přijde na všechny).

Velká nejistota, jak dlouhý a hluboký bude zářez v postižených odvětvích, panuje nyní hlavně v dopravě, cestovním ruchu a také automobilovém průmyslu. První dva jsou vlastně propojené, neboť s omezením dopravy lze čekat i propad pohybu turistů.

Aerolinky provozující osobní leteckou dopravu by kvůli epidemii mohly podle Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) přijít až o 113 miliard dolarů (přes 2,5 bilionu Kč). Tak rozsáhlému propadu tržeb naposledy odvětví podle IATA čelilo za globální finanční krize v roce 2009.

Kvůli propadu aerolinek utrpí i cestovní ruch. Podle Světové rady pro cestování a turistiku (WTTC) by se tento obor mohl zmenšit o čtvrtinu. Navíc kvůli pandemii koronaviru by mohlo v cestovním ruchu zaniknout až o 50 milionů pracovních míst.

Automobilky již nyní prognózují propady prodejů, které zasáhnou hlavně největší trh světa, Čínu. Za únor zde došlo k propadu prodejů o 79 procent. Většina čínských továren předních světových automobilek byla v lednu a únoru zavřena. A i když se tamní linky již rozjíždějí, je dost možné, že se zastaví ty evropské a možná i ty americké.

Ropa a komodity míří s cenami dolů

Propad cen ropy je důsledkem nejen koronaviru, ale hlavně nedohody aliance OPEC+, především Saúdské Arábie a Ruska, na snížení těžby ropy. Saúdové již oznámili, že tedy raději dodají na trh více ropy, čímž si navýší tržní podíl. I za cenu toho, že cena černého zlata klesne.

Ropa se aktuálně obchoduje kolem 30 dolarů za barel, když trh neuklidnila ani série opatření, mimo jiné třeba výše zmíněného Fedu, k nimž sáhly přední centrální banky světa. „Cenová odezva je logická vzhledem k tomu, že nižší úrokové sazby a nové nákupy dluhopisů neudělají nic, aby změnily současnou slabou poptávku po ropě,“ citovala agentura Reuters analytika Carstena Fritsche z finančního ústavu Commerzbank.

Podle regionálního ředitele společnosti 4Fin Tomáše Hudečka je pokles ceny z 60 na 35 dolarů za barel ropy během jediného měsíce největším šokem od války v Perském zálivu v roce 1991.

Jak podotýká hlavní ekonom Patria.cz Jan Bureš, trhy v tuto chvíli zajímá jediná věc: jak rychle karanténní opatření zaberou a začnou klesat denní přírůstky nových případů.

„Svým způsobem je svět ve slepé uličce, či spíše ve slepém tunelu. Zoufale hledá cestu ven, ale příslovečné světýlko, za nímž by se vydal, zatím ani nevidí,“ dodává Lukáš Kovanda.