Jak dopadá stín koronaviru na českou inflaci?

Ekonomická data dál zůstávají ve stínu koronaviru. Ne proto, že by nebyla důležitá, ale především proto, že přicházejí se zpožděním. Novou „realitu“ tak v podstatě ještě nestihla zachytit.

Týká se to vlastně i české únorové inflace, která se sice znovu vzdálila cílové hodnotě centrální banky, nicméně pravděpodobně rozhodně ne na dlouho.

GRAF: Vývoj české inflace
Za poslední dva roky, v procentech

Zdroj: ČSÚ, tradingeconomics.com

Stále vede bydlení a jídlo

Ale popořadě. Vyšší inflace tentokrát asi nikoho nepřekvapila, stejně jako její důvody. Stále totiž platí, že za inflací musíme hledat především rostoucí náklady na bydlení (ať už jde o nájemné, nebo dražší energie) a rostoucí ceny potravin.

Tyto dvě tradičně nejvýznamnější položky spotřebitelského koše spolu vygenerovaly více než polovinu z aktuální 3,7procentní inflace.

V posledním měsíci jim však začaly zdatně sekundovat i ceny dalšího spotřebního zboží. Konkrétně oblečení a obuvi, které jsou aktuálně meziročně vyšší o 4,3 procenta.

Jestli šlo o dřívější nástup jarní sezony do obchodů, o vliv vyšší poptávky, nebo o předzvěst budoucích zpožděných dodávek z Asie (nebo všechno dohromady), zatím nemusí být zcela jasné. Na druhou stranu je patrné, že s nadcházejícím ochlazením spotřebitelského zájmu se i růst těchto cen brzy zpomalí.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Inflace nad třemi procenty? Není důvod propadat panice

Konec sledování růstu ekonomiky! Klima a inflace jsou dvě nové priority trhů

Čekání na další inflační údery

Podobně můžeme uvažovat do budoucna v souvislosti s elektronikou a dalším zbožím přicházejícím z asijských zemí, u kterého prodejci začínají pomalu hlásit výpadky. To vše jsou nepochybně relevantní faktory, které mají sílu zahýbat s českou inflací.

Avšak zdaleka se nevyrovnají těm, které „udeří“ v nejbližších týdnech. Tím prvním jsou nepochybně vyšší spotřební daně z tabáku a alkoholu, tím druhým – s obdobně silným potenciálem – je levná ropa a z ní vyplývající nižší ceny pohonných hmot.

Dohromady by se totiž mohly tyto dva protichůdné jevy docela dobře negovat, a tak by se inflace mohla vrátit k cílové hodnotě dříve, než ČNB ve své nejnovější prognóze plánovala.

A co na to ČNB?

Současná inflační epizoda by tak mohla brzy skončit a centrální banka by s touto vidinou mohla o to snáze odmáznout poslední (překvapivé) zvýšení sazeb na začátku února.

Příležitost se naskytne už za dva týdny a první hlasy z bankovní rady takový krok buď nevylučují, nebo jsou mu přímo nakloněny.

Bylo by to nakonec pozitivní gesto v době, kdy ostatní centrální banky vymýšlejí, co všechno ještě mohou udělat, aby zmírnily ekonomické dopady šířící se nákazy.