Paneláky se vrací do módy. V Německu se už zase staví o sto šest

Není to tak dlouho, co byly na odpis. Panelákům většina lidí moc šancí na dlouhou budoucnost nedávala. I samotné průmyslové metody stavby unifikovaného bydlení byly dlouho pro smích. V Německu se teď ale zase dostávají do módy.

Rychlá a levná výstavba je totiž přesně to, co nejsilnější evropská ekonomika nutně potřebuje. Situace na tamním trhu nemovitostí je už několik let tristní. Bytů a domů je málo a jejich ceny vytrvale rostou.

I kvůli imigraci je navíc potřeba bytů ještě větší, než se odhadovalo před pár lety. „Celkem nám dnes chybí až 1,2 milionu bytů,“ řekl pro deník Handelsblatt Frank Wojtalewicz z Deutsche Invest Immobilien.

Stavět víc a levněji

Tisíce paneláků přestaví i Moskva

Panelákový problém začala řešit také moskevská radnice. Ta se rozhodla pro demolici osmi tisíc paneláků postavených za vlády Nikity Chruščova v padesátých letech minulého století. O domov by mělo přijít 1,6 milionu lidí, tedy cca 13 % Moskvanů, kteří budou přesídleni do nově postavených domů. Chruščovka je typ pětipatrových panelových domů, budovaných v SSSR v dobách začátku vlády Nikity Chruščova, standardní byt měl plochu 40–45 m2. Zdroj: Wikipedia.com V tzv. chruščovkách a podobném typu bydlení žije 80 % obyvatel zemí bývalého Sovětského svazu.

Podle údajů spolkového ministerstva stavebnictví je potřeba, aby každým rokem vzniklo na 350 tisíc nových bytů. Loni se jich přitom dokončilo jen 270 tisíc, navíc většina z nich nebyla dostupná široké veřejnosti.

„Od roku 2000 se zvýšily stavební náklady o 40 procent, především kvůli přísnějším požadavkům,“ upozorňuje deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Jenže jak stavět víc a levněji?

Odpověď nejspíš nabízí sériová výstavba, které jsou česká i východoněmecká města plná. Přichází čas novodobých paneláků. „Kdo chce stavět byty ve velkém počtu, krátké době a dobré kvalitě, ten se bez sériového stavebnictví neobejde,“ cituje FAZ viceprezidenta Spolku německého stavebnictví Marcuse Beckera.

Místo nákladných unikátních bytových domů se ale podle něj musí stavaři nyní soustředit spíš na silné prototypy, jež budou schopni stavět v celém Německu.

Na to sází i spolková ministryně stavebnictví Barbara Hendricksová, která nedávno vytvořila pracovní skupinu, jež se má zabývat tím, jak může průmyslové stavebnictví zajistit rychle dostupné bydlení. Není to přitom tak dávno, co se unifikovaná výstavba považovala za neúspěšný socialistický experiment.

Návrat paneláků jistý

V Německu nejde jen o oživení téhle debaty na ministerstvech a ve spolcích, na návratu „paneláků“ už začínají pracovat první developeři.

Mezi nimi je Vonovia (dříve Deutsche Annington Immobilien), největší hráč na trhu bydlení v Německu, který vlastní 360 tisíc bytů a je tak nejsilnějším pronajímatelem v zemi.

GRAF: Města s nejvyšším nájemným v Německu
Jde o údaje za 4. čtvrtletí 2016, ceny jsou v eurech za metr čtvereční.

Zdroj: Statista.com

Ve Vonovii spustili velký investiční program, který má pohnout se sériovou výrobou bytů kupředu. „Běžně stojí jeden metr čtvereční novostavby okolo 2 500 eur bez pozemku,“ uvedl Rolf Buch, předseda představenstva Vonovie. Ta nedávno dostavěla první sériově vyráběný dům, jehož náklady dokázala stlačit na 1 800 eur za metr čtvereční.

Podle Bucha to umožní nastavit podstatně levnější nájmy, k nimž by se s tradičním stavebnictvím nedalo přiblížit.

Modulové domy jako z lega

Sám se ale brání tomu, že by se jednalo o návrat ke klasickým panelovým domům. Z továrny se na místo stavby převážejí moduly jednotlivých místností, které jsou již vybavené základním zařízením.

Například v modulu koupelny jsou již zabudované obklady, dlažba, vana i umyvadlo.

Modulární výstavba spočívá ve stavění bytových domů pomocí celých modulů, které jsou zčásti již vybaveny, např. v modulu koupelny jsou umyvadla a vany. Zdroj: Vonovia.de

Na stavbě se moduly už jen sestaví správně k sobě. „Je to trochu jako stavění lega,“ komentuje to Buch pro deník Süddeutsche Zeitung. Kromě nové výstavby se prý dají takové moduly přidávat i na stávající střechy již stojících panelových domů a díky tomu jednoduše a rychle vytvářet nové obytné prostory.

Pokles tržního nájemného nejistý

Protože výstavbu domů a bytů si v Německu upravují jednotlivé spolkové země samostatně, zatím nehrozí, že by ho najednou zaplavily stejné domy. V každé zemi totiž platí trochu jiná pravidla, a co někde je možné postavit, to jinde úřady zatrhnou.

Přestože mají novodobé paneláky zelenou, ozývají se i kritické hlasy, hlavně na adresu developerů.

GRAF: Vývoj indexu pronájmu v Německu
Index sleduje vývoj tržního nájemného, počítaný na základě údajů o průměrné výši nájmů, rok 2010 = 100.

Zdroj: Statista.com

Kritici namítají, že ani průmyslová výroba, která umožní stavebníkům snížit náklady, nemusí znamenat, že bude bydlení v Německu dostupnější než nyní.

Vysoké jsou totiž i ceny samotných pozemků. Pokud je jejich majitelé, často města a obce, nenabídnou za nižší ceny, nic se nezmění. Navíc není jisté, že se levnější stavební náklady promítnou i do konečných cen na trhu. Nakonec to může vést jen k ještě většímu zisku developerů a investorů.

Paneláky nepřitahují jen chudší vrstvy

Než se podaří vystavět statisíce nových bytů, budou nejspíš dál zažívat renesanci i staré paneláky v bývalém východním Německu. Mnoho z nich se sice pár let po revoluci zdemolovalo, většina ale stále stojí.

Ještě před nedávnem z nich lidé odcházeli a hledali k bydlení něco lepšího, nyní se však na stará sídliště zase vrací život. Nejde přitom o žádnou nostalgii, ale obyčejný pragmatismus. Právě v panelových domech jsou totiž nájmy pořád o poznání nižší.

Například v německé metropoli je vidět i při letmé procházce rozlehlými sídlišti bývalého východního Berlína, že tady nežijí jen staříci a sociálně slabí. Do panelových domů se stále častěji stěhují i studenti, umělci a mladé rodiny s dětmi – tedy všichni, kdo potřebují dostupné bydlení.