Bude „lepší Německo“ ještě lepší? Rakouská ekonomika je na dobré vlně

Je z toho cítit lehké opovržení, když německá média píší o současném Rakousku jako o „lepším Německu“. Nejde tady o postoj k imigraci nebo Evropské unii, „lepší“ je alpská republika při pohledu na makroekonomické výsledky.

Vítězství lidovců v parlamentních volbách by mohlo tamní hospodářství posílit ještě víc.

Politické mládí vpřed

Mladík s uhlazeným účesem dokázal nadchnout Rakušany. Sebastian Kurz, který byl dosud ministrem zahraničí a lidovou stranu ÖVP vede teprve pár měsíců, se stal vítězem parlamentních voleb.

Novým rakouským premiérem bude teprve 31letý Sebastian Kurz. Foto: Straitstimes.com, AFP

Nyní ho čeká trochu těžší úkol, bude sestavovat vládu. Sám zatím říká, že všechny možnosti jsou otevřené. Jako nejpravděpodobnější se ale nyní jeví koalice konzervativců se svobodnými FPÖ.

S touto stranou totiž nemá společnou jen protiimigrační politiku, ale spojuje je i podobný pohled na hospodářství. Pro rakouskou ekonomiku, která po dlouhé stagnaci letos razantně roste, by to mohlo znamenat další boom.

GRAF: Vývoj rakouské ekonomiky (HDP)
Za posledních deset let, v procentech

Zdroj: Tradingeconomics.com

Německá média proto spekulují, zda je z Rakouska opravdové „lepší Německo“.

Rakouský HDP letos roste rychleji, než se očekávalo, a pro rok 2017 se předpokládá meziroční růst nejméně o 2,6 procenta – někteří ekonomové věří, že se překoná i tříprocentní hranice.

Proti tomu německá ekonomika doufá v meziroční plus o „pouhých“ 1,9 procenta. Ještě loni přitom mohlo Německo školit svého menšího „příbuzného“.

Navíc rakouské hospodářství, které je jinak, stejně jako to německé, závislé na exportu, nyní táhne nahoru zejména silná domácí poptávka. „Poprvé od roku 2013 dosáhne Rakousko lepšího růstu než průměr eurozóny a nechá za sebou Německo,“ psal nedávno tamní deník Kurier.

Indikátor konjunktury, který zpracovává Bank Austria, se v září zvýšil na hodnotu 3,8 a je tak nejvýše za posledních deset let.

Daří se i na trhu práce, míra nezaměstnanosti v Rakousku se dostala na 5,6 procenta. HDP na osobu vychází u našich jižních sousedů na 37 100 eur a je tak o čtyři procenta vyšší než v Německu.

Reformy nutné

Na první pohled vychází Rakousko letos jako úspěšnější z této dvojice zemí. Kritici ale připomínají, že zemi chybí potřebné strukturální reformy, které by zajistily dobré šance pro dlouhodobý a udržitelný růst.

Je otázka, jak to nová vláda změní. Jisté je ale to, že dvě nejsilnější strany mají podobný postoj k ekonomice.

PARLAMENTNÍ VOLBY ČEKAJÍ TENTO TÝDEN I ČESKO:

Pár dní do voleb. Přes nejistý výsledek je rozpočtové uvolnění jisté

Podepisují se metody ruské informační války i na české volební kampani?

Seberou vládní strany odvahu na klíčové reformy eurozóny? Jak může přispět Česko?

Jak Kurzovi lidovci, tak i krajně pravicoví svobodní získali dohromady podporu od zhruba 60 procent rakouských voličů především díky sázce na protiimigrační kartu. Spojuje je ale také například záměr omezit nárok na sociální dávky a výrazně snížit daně.

Lidovci slibují snižování daňové zátěže hlavně pro zaměstnance s nižšími a středně vysokými příjmy. Svobodní chtějí zmenšit celkovou daňovou zátěž o 12 miliard eur. Jak by se takový výpadek ve státních příjmech dorovnal, není jasné – obě strany totiž odmítají
nárůst zadlužení.

„Takové snížení daní by znamenalo pro rakouskou ekonomiku další impuls,“ věří ekonomové v Commerzbank. Ostatně i současný hospodářský růst je podle hlavního ekonoma UniCredit Austria Stefana Bruckbauera výsledkem poslední daňové reformy a snížení daní v minulém roce.

Tehdy se daňové zatížení lidí s průměrným příjmem snížilo o 2,5 procentního bodu a dosahuje 47,1 procenta.

Proti tomu v Německu je daňové zatížení na 49,4 procenta a je tak druhé nejvyšší v OECD. Jak uvádí zpravodajský web Tagesschau, případná pravicová koalice by navíc mohla přinést větší možnosti pro deregulaci ekonomiky a také privatizaci, než by tomu bylo u eventuální velké koalice se socialisty (tedy pokračování dosavadního vládního modelu).

GRAF: Srovnání daňového zatížení ve vybraných státech Evropy
Jde o podíl zaplacených daní průměrného zaměstnance vůči celkovým pracovním nákladům zaměstnavatele, za rok 2016, v procentech.

Zdroj: OECD

Odpor vůči imigraci a „ost-bonus“

Například analytik Erste Fritz Mostboeck nevidí díky lepšímu privatizačnímu potenciálu případnou koalici lidovců se svobodnými nijak černě. Rakousko se výsledkem parlamentních voleb opět více přiblížilo zemím Visegrádu, s nimiž jej spojuje odpor k imigraci.

Nejde ale jen o politiku. Rakousku a tamním firmám se nyní vyplácí zaměření na střed a východ Evropy. Jak doplňuje pro Tagesschau Mostboeck, růst hospodářství v tomto regionu znamená nyní pro Rakousko „ost-bonus“.

Je tak možné, že s novou vládou v čele Rakouska, která nejspíš najde více společných témat s východoevropskými zeměmi než se západními sousedy, se dále posílí i vzájemné hospodářské vazby.