Ondřej Beránek (Bohemia Sekt): Bublinky odrážejí stav ekonomiky a Čechům letos chutnají

Čechům stále nejvíc chutná kondice demi sec, která u značky Bohemia Sekt tvoří téměř 70 procent produkce. „Spotřebitelé jsou u nás stále relativně konzervativní. Očekávali jsme, že se lidé budou postupně více a více přiklánět ke kondici brut a sušším sektům, ale není to tak rychlé,“ přiznává v exkluzivním rozhovoru pro Peak.cz ředitel firmy Ondřej Beránek.

Posun chuťových preferencí je však i tak podle něj patrný, i když ve firmě ho čekali výraznější.

Letošní vinařský rok byl podle šéfa společnosti Bohemia Sekt náročný, na úrodě se totiž výrazně podepsalo počasí a v případě největšího výrobce sektu v Česku škodila jeho vinicím i přemnožená lesní zvěř. „Vysoká zvěř je horší než špačci,“ dodává.

Zároveň však přiznává, že by letos mohl padnout historický rekord z roku 1999, kdy prodali 15,6 milionu láhví šumivých vín a nápojů. Podle Beránka za to může dobrá ekonomická situace v zemi. „Spotřeba sektu je vždy odrazem spotřebitelské nálady a pozitivních očekávání lidí,“ podotýká.

Jaký byl letošní rok pro vinaře?

Je za námi 11 měsíců letošního roku, což svádí k tomu, že už bychom mohli bilancovat. U nás tomu tak ale není. V závěru roku prodáme až třetinu objemu celoroční produkce sektů. Vinařský rok ale byl z pohledu moravských a českých vinic poměrně náročný.

V čem především?

V podstatě v každé etapě roku se dělo něco negativního. Ať už zimní mrazy, které částečně nenávratně poškodily část vinic. Pak další a horší vlna mrazů v druhé polovině dubna, které hodně poznamenaly letošní úrodu. Pak přišlo velmi suché a horké léto, kdy vinicím chyběla vláha, což je bohužel negativní fenomén posledních několika let.
A když konečně začátkem září přišel déšť, tak minimálně pro část vinařů přišel v ne úplně vhodný okamžik začátku sklizně. Zato těm, kteří sklízejí trošku později, déšť velmi pomohl. A nakonec nebyl propad ve sklizni tak dramatický, jak se v srpnu čekalo.

Počasí je tedy vaším největším „nepřítelem“?

Významným škůdcem se nově stává přemnožená lesní zvěř. Ta na našich vinicích napáchala větší škody než zimní a jarní mrazy. Na Bzenecku škodilo přemnožené srnčí, v Pavlově zase mufloni. V příštím roce budeme proto muset investovat do oplocování vinic právě kvůli lesní zvěři, která řádí zhruba poslední tři roky. Pokud nejsou vinice oplocené nebo jinak chráněné, je vysoká zvěř horší než špačci.

Neobáváte se klimatických změn, které nastávají? Už jsem od drobných vinařů slyšel, že do deseti let nebudou pěstovat víno, protože na něj bude v našich podmínkách moc sucho a teplo, ale přejdou k pěstování citrusů…

Klimatické změny a jejich dopady na pěstování vinné révy nás rozhodně znepokojují. Největší problém bych viděl v lokalitě jižní Moravy, je to nejsušší oblast ve střední Evropě, ale na druhou stranu jsou v přípravě projekty na zavlažování. Ty by částečně mohly pomoci řešit problém s vláhou. Mě osobně ale více znepokojují stále častější jarní mrazy.
Bohužel klimatické změny způsobují velké výkyvy, ať už teplotní, nebo srážkové. Extrém střídá extrém. Mrazy, silné deště, extrémní teploty a sucho. Zatímco nějaké řešení proti suchu si dokážu představit, efektivní opatření proti mrazům moc ne.

Nešlechtí se nové druhy révy, které by byly odolnější vůči těmto extrémním výkyvům?

Nejsem botanik, ale myslím si, že to ani není možné.

Historický rekord na dohled

Jaké budou i přes tyto nepříznivé vlivy výsledky? Podle některých odhadů by mohla padnout rekordní hranice počtu prodaných láhví. Je to tak?

Uvidíme, z celkového pohledu by náš nárůst v kategorii tichých nebo šumivých vín musel být nadproporční oproti celému trhu. Navíc budou firmě oproti loňskému roku ve výsledcích chybět lihoviny, jejichž výrobu jsme ukončili v lednu a v prvním čtvrtletí tohoto roku jsme jen doprodali zásoby. Lihoviny tak budou mít letos v prodejích jen velmi malé zastoupení a příští rok už vůbec.
Ale i tak očekáváme dobré výsledky. Podle statistik roste trh sektů už několik let v řadě, mezi roky 2015 a 2016 to bylo kolem šesti procent, rok předtím deset procent, jak ukazují čísla Celní správy ČR podle výběru spotřební daně. Bohužel je máme k dispozici pouze jednou ročně a zpravidla až v průběhu prvního čtvrtletí následujícího roku. Ale podle průběžných dat z maloobchodního auditu od společnosti Nielsen zatím za prvních deset měsíců rosteme v řádu deseti procent (loni si firma připsala osmiprocentní růst prodejů, přičemž utržila 1,8 miliardy korun, pozn. red.).

Rozšiřujete vinice, investujete do výroby, kolik tedy letos prodáte?

To si netroufám odhadnout. Dokonce ani ve svých strategických cílech žádnou hranici prodaného množství nemáme. Zatím historicky nejsilnější byl v prodeji sektů rok 1999, kdy jsme prodali celkem 15,6 milionu láhví sektů a šumivých nápojů. Ale tím, jak naši zákazníci neodhadli úplně přesně předzásobení před oslavami milénia, tak o to, co jsme prodali v roce 1999 navíc, byly pak nižší prodeje v roce 2000. Pokud bychom ty dva roky zprůměrovali, byly to dva naprosto běžné roky.
Na druhou stranu je spotřeba sektu vždy odrazem blahobytu a pozitivních očekávání lidí. Jako každý rok bude záležet na tom, jak budou mít zákazníci chuť před Vánocemi utrácet. Už v roce 2016 jsme se přiblížili historické metě z roku 1999. Je možné, že by tato historická meta mohla padnout letos.

Kolik jste letos zpracovali hroznů?

Letos jsme zpracovali přibližně osm milionů kilogramů hroznů, v roce 2016 to bylo o pět procent méně, kolem 7,6 milionu kilogramů hroznů. Ale třeba v roce 2015 jsme zpracovali 11,5 milionu kilogramů, kdy ale byl opravdu rekordní rok s dobrou úrodou.

Kam budou mířit investice v příštích letech a o jakou výši půjde?

Investice půjdou do dvou oblastí. Zaprvé budeme v příštích letech dále investovat do výsadby nových vinic. Tou druhou oblastí, rozpočtově významnější, jsou technologie a modernizace strojních zařízení.
Do konce roku nebo začátkem toho příštího zahájíme největší investiční akci v historii společnosti, kdy začneme budovat středisko na zpracování hroznů v našem vinařství Víno Mikulov. Investice, která bude rozložena do tří let, se bude pohybovat v řádu 150 až 180 milionů korun. Dokončena by měla být v roce 2019. V první fázi by mělo středisko umět zpracovat osm milionů kilogramů hroznů a umožnit budoucí rozšíření až na 12 milionů kilogramů.
A další investiční akcí bude modernizace linky na stáčení sektů ve Starém Plzenci, kdy bude vyměněno několik nejdůležitějších zařízení ze stáčecí linky.

Budete investici financovat z vlastních zdrojů, či z cizích?

Finance použijeme převážně z vlastních zdrojů, zároveň se ale pokusíme využít některé dotační tituly Ministerstva zemědělství.

Navýší modernizace stáčecí kapacitu?

Ta nás netrápí tolik jako kvasná kapacita. Sekt, než je možné ho stáčet, musí kvasit minimálně šest měsíců v kvasných nádobách. Výrobní kapacitu tak máte na půl roku blokovanou. Letos v říjnu jsme ji zde v Plzenci, kde probíhá veškerá výroba sektů, rozšířili a můžeme dnes vyrábět o 2,5 milionu láhví sektu více než předtím.

V Plzenci, kde probíhá veškerá výroba sektů, můžeme po dokončené letošní investici vyrábět o 2,5 milionu láhví sektu více než předtím.

Když tedy chystáte investice v Mikulově, tak tam se zpracují hrozny a poté se převezou do Plzence na další zpracování?

Ve Starém Plzenci byly hrozny naposledy zpracovávány začátkem devadesátých let. Jinak zpracování probíhá tam, kde se sklízí. Zákonem o spotřební dani je navíc omezena vzdálenost, na jakou se mohou sklizené hrozny ke zpracování převážet. V Mikulově se vyrobí víno a to se přepraví do Plzence. Dnes zpracováváme hrozny na třech místech – ve vinařství Habánské sklepy ve Velkých Bílovicích dokážeme zpracovat až 5,5 milionu kilogramů hroznů. V Dolních Dunajovicích se zpracují asi tři miliony kilogramů hroznů a řádově asi milion kilogramů se zpracuje v Pavlově.
Ale ani tak nám kapacity nestačí, v nepříliš dobrých letech, jako byl ročník 2016 nebo i ten letošní, si zhruba třetinu až čtvrtinu hroznů musíme nechat zpracovat u jiných výrobců, v podstatě u konkurence. To není zdravý stav, proto jsme se rozhodli vybudovat nové středisko v Mikulově s kapacitou osm milionů kilogramů. Celková kapacita by tak měla být snadno rozšiřitelná i pro naše budoucí potřeby.

Chutě se moc nemění

Jsou sekty a šumivá vína stále jen záležitostí konce roku a slavnostních příležitostí, nebo si lidé zvykají pít je běžně?

Trend tu je. Lidé sekt pijí i v průběhu roku k různým příležitostem. Už se o to 15 let snažíme letní kampaní, díky níž se nám už pár let v řadě daří vytvořit takovou letní špičku v prodejích, byť je tedy mnohem slabší než ta vánoční. Ale vnímáme, že poptávka po sektu stoupá i v průběhu jiných svátků, jako jsou třeba Velikonoce nebo svatý Valentýn, kdy se hodně prodávají růžové sekty.
Navíc sekt jako aperitiv nebo welcome drink se stal skoro samozřejmostí. Daří se nám také rozšiřovat počet restaurací, které učíme nabízet rozlévaný sekt po sklenkách. V okamžiku, kdy restaurace místo jen celých láhví začnou nabízet sekt po sklence, prodeje stoupají mnohonásobně.
V neposlední řadě také sektu a šumivým vínům pomohla rostoucí obliba Prosecca jako jednoho z typů šumivých vín. I díky němu se daří přitáhnout lidi k celé kategorii.

Mění se chutě zákazníků? V létě je čím dál patrnější, co je zrovna trendy. Před pár lety ovocná piva, v poslední době cidery nebo Aperol Spritz. Reagujete na tyto trendy nějak v Bohemia Sektu?

Na jednu stranu je tuzemský spotřebitel velmi konzervativní. Ačkoli jsme čekali, že bude rychleji opouštět kategorii demi sec a začne se přiklánět k sušším variantám, jistý posun za posledních 15 let přece jen existuje. Není však tak dramatický, jak jsme předpokládali. Pro českého spotřebitele je klasická černá Bohemka symbolem bublinek. Na druhou stranu vidíme, že i když Češi jsou konzervativní, tak i oni rádi experimentují. V podstatě všechny novinky, které jsme v posledních letech uváděli na trh a které nebyly zrovna v kategorii demi sec, zaznamenaly pozitivní ohlas zákazníků.

Zatím historicky nejsilnější v prodeji sektů byl rok 1999, kdy jsme prodali celkem 15,6 milionu láhví sektů a šumivých nápojů.

Co konkrétně máte na mysli?

Třeba předloňskou novinku Bohemia Sekt La Fleur, vyrobenou z aromatických odrůd, nebo ještě dřívější novinku, jednoodrůdový Bohemia Sekt Chardonnay. O to více jsme zvědaví, jak zafunguje letošní novinka, která cílí na „pokročilejšího“ zákazníka, a to Bohemia Sekt Ryzlink rýnský.
S chutí experimentovat a zkoušet nové věci se pojí i nabídka míchaných nápojů, v nichž tvoří sekt podstatnou složku. Ať už to je zmiňovaný Spritz, nebo koktejl Hugo, což je míchaný drink ze sektu na bázi bezinek a máty. Letos jsme také v naší řadě šumivých nápojů Avanti uvedli už třetí koktejlovou novinku, což je nápoj předpřipravený k servírování Avanti Kir Royal – šumivý nápoj s příchutí černého rybízu.

Čemu vy osobně dáváte přednost?

Asi suchým bílým vínům. Moc nevyhledávám aromatické odrůdy, spíše pinotové nebo klasické moravské odrůdy, jako je Ryzlink vlašský a Veltlínské zelené. Preferuji suché sekty, z řady Bohemia Sekt Prestige buď brut, nebo jednoodrůdový z Chardonnay. Zvláštní vztah mám k sektu Château Radyně. Nejen proto, že je to nejdéle nepřetržitě vyráběný sekt, už od roku 1945, ale taky proto, že právě zde pod Radyní žiju v podstatě od narození.

Jste zvyklí vyrábět speciální limitované edice, třeba tu k oslavám 700. výročí narození Karla IV. Připravujete nějakou edici i ke 100. výročí vzniku Československa?

U Karla IV. jsme uvedli na trh 700 láhví. Víno bylo vyprodané poměrně rychle, takže škoda, že jsme nemohli udělat větší limitovanou edici. Rádi bychom přišli s něčím zajímavým i příští rok k výročí Československa, ale zatím o konceptech teprve diskutujeme.

Rádi bychom přišli s něčím zajímavým příští rok ke stému výročí vzniku Československa.

Největší modernizace bude v prvovýrobě

Víno je velmi starý nápoj. Jak pronikají moderní technologie do tak tradičního odvětví? Kam až bude automatizace a digitalizace zasahovat u výroby vína?

To je hodně široká otázka. Asi bych ji rozdělil na dvě oblasti. První je prvovýroba, tedy pěstování hroznů a péče o vinice jako taková. Druhá část se týká zpracování vína z hroznů a výroby. Tato část vychází z tradičních postupů, které jsou předepsané legislativou a prostor pro inovace je menší.
Někdy před 15 lety se začalo zavádět řízené kvašení hroznů, což obrovsky zvýšilo kvalitu vín. Neustále se objevují i další technologické novinky a vylepšení, například nové přípravky pro výrobu vína. Používají se modernější a čistší stroje, což se také na kvalitě vína projevuje, ale zde není vývoj až tak dramatický.

A jak se tedy bude rozvíjet prvovýroba?

Tam právě vidím velký prostor pro nové přístupy a technologie. V oblasti péče o vinice a pěstování hroznů. Celá česká ekonomika se potýká s nedostatkem pracovních sil ve všech oborech, tím spíš v zemědělství, které už samo o sobě není úplně atraktivní a má kritický nedostatek lidí. Bez nich se ale zatím neobejdeme.
Jsem přesvědčen, že největší modernizace se dočkáme v prvovýrobě, ať už to budou různé bezobslužné stroje, které buď úplně, nebo alespoň částečně nahradí ruční práci. Experimentuje se třeba s vyhodnocením momentálního stavu vinic prostřednictvím dronů, které jsou schopny mapovat barvu listí, poznají, co chybí v půdě za látky, nebo stav hroznů, zda nejsou napadeny nějakou chorobou nebo plísní. To umožní ošetřovat vinice přesně tam, kde je to potřeba, a ne pouze preventivně a plošně.

Budete i vy něco takového využívat?

Do budoucna o tom určitě uvažujeme. Nyní obměňujeme zemědělskou techniku a snažíme se ji pořizovat v souladu se současnými trendy.

Technologie umožňují sbírat spoustu dat. Díky jejich analýze lze zefektivnit výrobu. Jak je na tom Bohemia Sekt?

Zavádění těchto trendů do praxe je poměrně na začátku a nic takového nemáme. Tam, kde pracujeme s daty, jde o aplikace, které monitorují sucho nebo naopak vlhkost půdy.

Problematické nakládání s půdou

V tomto roce začala platit novela vinařského zákona. Podepsala se nějak na fungování sektoru?

Podstatná část zákona, která se týká sudových vín a vinoték, má odloženou účinnost. Začne platit až 1. ledna 2018. Takže na aplikaci této části vinařského zákona se vinotéky intenzivně připravují až teď. Na hodnocení vlivu novely na celý trh s vínem je brzo, nejdříve to půjde v polovině příštího roku. Ale jak potvrzuje Státní zemědělská a potravinářská inspekce, v letošním roce došlo k razantnímu poklesu problematických případů a záchytů pančovaných vín. Zatím to tedy vypadá, že novela svůj cíl alespoň částečně plní.

Je z vašeho pohledu vinařský zákon dotažený, nebo je nutné ještě něco změnit či doplnit?

Obrovský přínos vidíme v povinnosti označování tuzemských vín logotypem na kapsli. Jsme přesvědčení, že tento symbol jasně ulehčil spotřebitelům výběr vína. Nabídka je totiž obrovská a nepřehledná. Díky logotypu spotřebitel hned uvidí, co kupuje. Jsme opravdu moc rádi, že se to podařilo do zákona prosadit.
Na druhou stranu v rámci boje proti černému trhu s vínem zavedla novela celou řadu administrativních opatření a zpřísnění. Ta poctivým podnikatelům přinášejí více administrativy a nákladů, ale chceme věřit, že to bude ku prospěchu věci.

Pro další výsadby vinic a rozvoj vinohradnictví vnímáme jako největší handicap přístup k uceleným výměrám.

Je něco, co v zákoně naopak postrádáte?

Co nám v legislativě chybí, je nakládání se zemědělskou půdou. Doufám, že po ustanovení Poslanecké sněmovny a poté, co začnou fungovat výbory, tedy hlavně ten zemědělský, dojde také na toto téma.
Pro další výsadby vinic a rozvoj vinohradnictví vnímáme jako největší handicap přístup k uceleným výměrám a plochám tak, aby bylo rentabilní a vhodné je vinicemi osadit. V současné době musíte mít doložený vztah s každým jednotlivým majitelem parcelního čísla. Často se stává, že na jedné osázené ploše máme třeba 800 parcelních čísel a parcela o výměře jen několika desítek čtverečních metrů má třeba 16 spoluvlastníků. Často i desítky vlastníků už dokonce nežijí a do této nepřehledné situace vám vletí několik finančních investorů nebo spekulantů. Je pak úplně nemožné dát ucelenou plochu k sadbě dohromady. Chceme proto začít diskutovat o otázce omezené převoditelnosti zemědělské půdy a o předkupním právu hospodáře při prodeji zemědělské půdy.