Odliv miliard z Londýna po brexitu vyvolává pochyby, jaká je budoucnost finančního centra

Definitivní odchod Spojeného království z Evropské unie dostává pod tlak Londýn a jeho finanční sektor. Stále není jasné, jak se City of London se svými finančními institucemi v dlouhodobém horizontu změní a jak velké budou škody pro britskou ekonomiku.

Londýnské City je přitom po newyorské Wall Street druhým největším finančním centrem světa. Už první obchodní den, v pondělí 4. ledna, ale přišli londýnští obchodníci o obchody v objemu šesti miliard eur.

Zejména transakce s akciemi velkých evropských firem – Santander, Deutsche Bank nebo Total – se přesunuly na burzy na kontinentě. Do Madridu, Frankfurtu, Paříže.

Klidná situace

Ještě před koncem roku panovaly poměrně velké obavy. „Je to jako velký třesk a je to jedna z věcí, kterou trh dosud opravdu nepoznal,“ prohlásil šéf obchodní platformy s akciemi Aquis Exchange Alasdair Haynes. „Doslova se všechno přesune v konkrétní den a my se musíme modlit k Bohu, aby nenastala na trhu nějaká mimořádná událost, která by vytvořila vysoké objemy,“ dodal.

Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Británií, sjednaná před koncem roku, stanovila pravidla pro odvětví, jako je rybolov a zemědělství, nepokrývala ale britský finanční sektor, který je mnohem větší. To znamená, že automatický přístup na finanční trhy EU 31. prosince skončil.

Někteří britští obchodníci ale po prvním pracovním týdnu bez napojení na Brusel tvrdí, že se situace postupně uklidňuje. Rich Ricci, jenž je šéfem investiční banky Panmure Gordon, prohlásil, že londýnské finanční centrum čeká dlouhá cesta, než škody způsobené brexitem překoná.

City of London v číslech

Zdroj: cityoflondon.gov.uk

Londýn by to měl brát i jako příležitost a mít připravenou vlastní strategii, pokud se s Bruselem v dalších měsících na poskytování finančních služeb neshodne.

Regulujeme stejně jako Brusel

Dohoda mezi Spojeným královstvím a EU, ke které došlo loni na Štědrý den, nepokrývá právě finanční služby.

Část transakcí se zjevně trvale přesune na kontinent, jak velký podíl to bude, ale ukážou až následující týdny nebo měsíce. Londýn se samozřejmě snaží Brusel přesvědčit, že regulatorní standardy pro finanční služby jsou stejné jako ve zbytku EU a není nutné je přesouvat na evropskou pevninu.

Do konce března má vzniknout memorandum, jež by mělo situaci ve finančním sektoru mezi Británií a Unií vyjasnit. Nyní je situace taková, že investoři do akcií evropských firem, které jsou původně nominovány v eurech, se přesouvají tam, kde je větší likvidita.

Brokerské firmy jim proto radí, aby své investice přesouvali z liber k eurům, právě kvůli likviditě. A tedy aby zamířili na evropskou půdu, upozornila agentura Bloomberg.

Kde je největší likvidita

V první obchodní den roku 2021 tak Londýn ztratil 45 procent objemu obchodů s akciemi, které byly obchodovány na konci minulého roku. Celkem šlo o zmíněných 6,3 miliardy eur.

Dlouhodobě to může vést k tomu, že se investoři z USA i Japonska přesunou z Londýna tam, kde bude exekuce obchodů rychlejší, a tedy za lepší cenu – do evropských měst.

Od 1. ledna musí také britské finanční firmy spoléhat na regulaci jednotlivých evropských zemí, podotkl web Deutsche Welle. Nemají totiž zajištěn přístup na celý trh EU.

Británie musí prokázat, že jeho regulace finančních služeb je stejně robustní jako v případě Bruselu. Proto se čeká na březnovou dohodu a řada institucí v Londýně zatím vyčkává.

Někteří odborníci ale tuší, že Bruselu bude trvat o několik měsíců déle, než potvrdí plný přístup britských finančních firem na evropský trh.

Londýn je konkurenceschopný

Finanční sektor je přitom pro britskou ekonomiku zásadní. Na HDP se podílí 7,2 procenta a na daních přináší britské pokladně 11 procent příjmů. Zaměstnává přes jeden milion lidí.

Proto londýnské City bojuje o to, aby zůstalo pro mezinárodní firmy stále přitažlivým místem pro jejich podnikání. Nyní je jedničkou pro obchody s měnami, přes Londýn se obchoduje 30 procent těchto transakcí.

Navíc v žebříčku konkurenceschopnosti finančních center je Londýn s velkým náskokem před Frankfurtem nebo Paříží. Regulace podnikání tu je menší.

V žebříčku se dotahuje na New York, vyplývá z aktuálního indexu globálních finančních Global Financial Centres Index. Londýn je tak na druhém místě, Frankfurt až na 16. místě, Paříž ještě o dvě příčky níže.

Že dohoda s Bruselem neobsahuje finanční branži, kritizovala expremiérka Theresa Mayová. Boris Johnson tím podle ní zásadně ohrožuje britskou ekonomiku.

Už od referenda o brexitu v roce 2016 se nicméně řeší, jak to postihne finanční sektor v City.

VÍCE K TÉMATU:

Na koho dopadne brexit? Na britských ostrovech třeba na jádro či City

Bezmocný Londýn. Ekonomická síla britské metropole brexitem utrpí

Pomalý přesun jinam

Některé banky si otevřely nové pobočky ve Frankfurtu nad Mohanem, kde má sídlo i Evropská centrální banka. Populární je také Amsterdam nebo Dublin, kde se platí nízké daně.

Za čtyři roky ubylo v Británii 7 500 pracovních míst ve finančním sektoru. Velké americké banky Morgan Stanley, JPMorgan a Goldman Sachs už z ostrovů do Německa převedly
aktiva v hodnotě 350 miliard eur.

U německého bankovního a finančního regulátora BaFin se registrovalo 60 mezinárodních bank, které mají pobočku v Londýně. Frankfurt byl dosud centrem komerčního bankovnictví, ale odchod Londýna z evropských struktur mu dává příležitost posílit v sektoru investičního bankovnictví.

Že se peníze přesouvají z Londýna směrem na východ, potvrdila i Evropská centrální banka (ECB). Do eurozóny se mají přesunout aktiva v celkové výši 1,3 bilionu eur. V sektoru obchodování s měnami, akciemi i dalšími finančními deriváty má Londýn stále před ostatními evropskými konkurenty náskok.

Situace by se ale mohla změnit, pokud se pozice londýnského City v rámci Evropské unie do několika měsíců nevyjasní. Británie zatím umožňuje firmám z EU zůstat v Londýně a doufá, že si požádají o trvalé povolení na britském trhu zůstat. Samotné firmy nechtějí nic uspěchat. Přesouvání kapitálu totiž také něco stojí a zbytečně tříští jejich pozici na trhu.

Jak snížit závislost na Londýně

Nicméně irská komisařka pro finanční stabilitu a služby Mairead McGuinnessová varovala, že britský finanční sektor už nebude mít po definitivním odchodu z EU stejně silnou pozici jako v dobách plného členství v unii.

Brusel by měl vybudovat vlastní silný kapitálový trh a snížit závislost na londýnské City. Důvěra investorů v londýnské finanční centrum ale zůstává silná.

Správní organizace The City of London Corporation uvedla, že v listopadu dostala o sedm procent více žádostí od developerů a investorů než o rok dříve. „Tyto údaje ukazují, že City zůstává i přes pandemii nadále atraktivním a světově vyhledávaným místem pro investory,“ zdůraznil Alastair Moss z plánovacího výboru radnice.

Střelili jsme se do nohy

S tím ale zásadně nesouhlasí předseda finanční poradenské firmy Z/Yen Michael Mainelli. „Před čtyřmi lety se národ rozhodl se střelit do vlastní nohy a zjistit, zda bude moci závodit,“ odmítá z principu myšlenku brexitu.

Za tu dobu mu nikdo nedokázal vysvětlit jedinou výhodu, kterou si království tímto krokem vynutilo. Tím, že firmy přesouvají ve větší míře kapitál přes Lamanšský průliv na kontinent, může časem následovat i značná část personálu, obává se Howard Davies z investiční firmy NatWest Group, jež se dříve jmenovala The Royal Bank of Scotland Group a britská vláda v ní drží většinu.

Nicméně i bankéři v EU, sdružení do Asociace pro finanční trhy v Evropě (AFME), mají zájem na tom, aby spolupráce s londýnským City fungovala co nejlépe. Finanční instituce z Londýna by měly mít rovnocenné postavení i na evropském trhu.

„Je důležité, aby EU i Spojené království přijaly rozhodnutí o rovnocennosti,“ řekl ještě před koncem roku generální ředitel asociace Adam Farkas.

Finančníci živí Británii lépe než rybáři

Britským rybářům se paradoxně věnovala mnohem větší pozornost než bankéřům. Ti však do rozpočtu na ostrovech jen v roce 2019 zaplatili na daních 75,5 miliardy liber.

„Nic proti rybářům, jím hodně ryb, přesto je ale finanční sektor větší částí ekonomiky než odvětví rybolovu,“ varoval už v říjnu Davies.

Rybolov se na britském HDP podílí maximálně pěti desetinami procenta, byl ale zásadním sporným bodem při vyjednávání Londýna a Bruselu o pobrexitové dohodě.

V dlouhodobé perspektivě část investorů Londýnu věří. I v minulosti se dokázal novým podmínkám přizpůsobit. Tvrdí to Ali Jamal, který založil fond Azura, spravující aktiva v hodnotě tří miliard dolarů.

„Žádné město v Evropě nemůže Londýnu konkurovat ve třech faktorech: v jazyce, právním systému a infrastruktuře,“ zdůraznil.

A jak také řekl šéf obchodní platformy s akciemi Aquis Exchange Alasdair Haynes: „Není to začátek konce Londýna, ale pro Británii je to velká škoda a velký vlastní gól.“

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr