Na koho dopadne brexit? Na britských ostrovech třeba na jádro či City

Odchod Spojeného království z Evropské unie, který si odhlasovalo loni v létě, nemusí být tak výhodný, jak si jeho obyvatelé mohli myslet. Nabízíme několik variant, kdy by mohl mít negativní důsledky.

Pokud se našel někdo, kdo ještě doufal, že brexit nakonec nijak nedopadne a Velká Británie zůstane nadále členem Evropské unie, i tomu už zhasl poslední plamínek naděje.

Britský parlament koncem ledna v prvním čtení podpořil návrh zákona o aktivaci článku 50 lisabonské smlouvy. Tento článek zahájí samotný proces vystoupení z Evropské unie.

Britská ministerská předsedkyně Theresa Mayová už před několika měsíci slíbila, že samotné vyjednávání o podmínkách brexitu začne do konce března tohoto roku, ale vše nasvědčuje tomu, že odstartuje již 9. března na summitu EU v Bruselu.

Problém jménem jádro

ÚČET ZA BREXIT

Aktivace článku 50 lisabonské smlouvy bude mít zásadní dopad na více aspektů, než se na první pohled může zdát. Nejenže bude „něco“ stát, ale odrazí se i v některých sektorech.

Příkladem může být energetika. Velká Británie se snaží o jakousi obrodu své jaderné energie. Řadě jaderných elektráren totiž končí doba životnosti a země pochopila, že spotřebu z obnovitelných zdrojů neutáhne. Budoucnost tedy vidí v jádru.

Postupně do roku 2035 končí životnost 15 reaktorů o celkové kapacitě 8,883 MW, což je více než dvojnásobek součtu výkonu jaderných elektráren Dukovany a Temelín.

To však vzhledem k vystoupení země z Evropské unie může znamenat problém, protože ruku v ruce s tím vystoupí také z Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom). Velká Británie vyrábí jen o něco málo více energie, než spotřebuje, a díky plánům na nové jaderné elektrárny vidí v elektřině výhodný exportní artikl.

Jiné členství v Euratomu nutné

Země tak bude muset nově začít prokazovat, že jaderné technologie, materiály a palivo bude používat pouze pro mírové účely. Vzhledem k veřejné snaze Theresy Mayové obnovit jaderný arzenál to může být pro rozhodující orgány Euratomu poněkud provokativní.

Pokud chce Velká Británie zůstat členem Euratomu, bude si muset vyjednat zvlášť nové dohody nejen s Evropskou unií, ale také se Spojenými státy, Japonskem a Kanadou.

VIDEO: 3D vizualizace výstavby jaderné elektrárny Hinkley Point C

V opačném případě hrozí zastavení obřích projektů, jako jsou třeba elektrárny Hinkley Point či Moorside. Další hrozbou by bylo vyloučení Británie z mezinárodních výzkumných projektů.

Kdo se odstěhuje?

Další otázkou je stěhování evropských ústředí nadnárodních korporací, aby zůstaly v rámci EU. Jednoduše proto, že je to pro ně jednodušší než řešit pozdější administrativní a jiné překážky. Kromě velkých finančních institucí „strašily“ exitem také společnosti jako Vodafone, Samsung, LG či Acer.

V tomto případě je budoucnost poněkud jasnější a pro Londýn nevyznívá příliš pozitivně. Společnosti už skutečně jednají a s procesy přesunu započaly již během minulého roku.

Profitovat tak z toho budou města jako Amsterdam, Frankfurt či Paříž. A mohla by i Praha. Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza již oznámil, že vláda bude usilovat o to, aby z Londýna do Prahy přesunula své sídlo Evropská bankovní agentura (EBA). Ta je v podstatě regulátorem celého evropského bankovnictví, jehož cílem je „vytvořit účinný, transparentní a stabilní jednotný trh s bankovními produkty v EU“.

Pro Londýn by odchod firemních centrál znamenal ztrátu pracovních míst, odliv kapitálu, ale na druhou stranu snížení cen na již předraženém realitním trhu.

Slabá libra pomohla ekonomice

Brexit už se projevil i na finančním trhu, konkrétně na kurzu britské měny, když od výsledků referenda loni v létě výrazně oslabila.

GRAF: Vývoj kurzu libry vůči dolaru
Za poslední tři roky, na grafu je patrné oslabení loni v létě po výsledcích referenda o brexitu.

Zdroj: TradingView.com

Ale mělo to i své pozitivní výsledky. Slabá libra podpořila britskou ekonomiku a především exportéry.

Za rok 2016 vzrostlo HDP dle odhadů meziročně o 2,2 procenta, což odborná veřejnost rozhodně po výsledcích referenda neočekávala.

GRAF: Vývoj britského HDP
Meziroční údaje, za poslední tři roky, v procentech

Zdroj: Tradingeconomics.com

Odhady na letošní rok je vzhledem k situaci poměrně složité vytvářet, avšak většina analytiků se shoduje, že letos se takto vysoký růst neočekává.

Slabá libra měla pozitivní vliv na výkon ekonomiky téměř okamžitě, ale samotný proces vystoupení země z EU započne teprve letos a pak bude jasnější, jakým směrem se celý proces bude ubírat a jaký bude výsledek.

Rozpad „globální Británie“?

Theresa Mayová ve svém lednovém poněkud populistickém proslovu veřejnosti představila vizi svého „tvrdého brexitu“. Sice hlásá návrat „globální Británie“, ale snaží se o to pomocí odtržení od zbytku Evropy.

Nehledě na to, že tyto snahy nakonec můžou skončit v přetvoření na „Malou Velkou Británii“. Skotsko se totiž s brexitem stále nechce smířit a dle představitelů skotského parlamentu to s největší pravděpodobností vypadá na nové referendum o osamostatnění. A mají v tom celkem jasno.

Skotové si brexit neodhlasovali. Imigranti z EU jim pomohli zastavit úbytek populace a jejich ekonomika je závislá na vývozu zboží do EU. Brexitu se tedy bojí jako čert kříže a budou se snažit dělat vše pro to, aby zůstali součástí EU.

V případě úspěchu to může inspirovat také Severní Irsko a Británie by pak zůstala značně osekaná.

EU nerozhodná jako obvykle

Skutečný postoj Evropské unie a její vyjednávací strategie však zatím zůstávají velkou neznámou. Jednotlivé výroky unijních představitelů se značně liší. Někteří hlásají do médií, že se s Británií rozhodně mazat nebudou, jiní jsou umírněnější.

Mayová žádá volný obchod s EU a je pravděpodobné, že jí bude vyhověno. Evropská unie by tím uškodila sama sobě, nebude totiž chtít ztratit ani zrnko písku z (po dlouhé době) optimističtějšího ekonomického růstu a inflace.

Zatím to vypadá, že se žádná katastrofa konat nebude, ale zároveň opět utrpí tvář EU. Vzhledem k volebnímu superroku, který nás čeká, to může být pro unii fatální.

Pokud se k moci dostanou protievropští populisté, kteří jsou si vědomi toho, že si mohou vystupovat z EU dle libosti a žádné černé scénáře se nekonají, může to odstartovat další vlnu exitů.

Představitelé EU tak budou muset vymyslet řešení, aby se vlk nažral, ale koza zůstala celá.