Odešla další legenda automobilového průmyslu. Zemřel muž, jenž přivedl VW na vrchol

Asi málokterý manažer se stal během svého života symbolem celého oboru. O Ferdinandu Piëchovi to v souvislosti s automobilovým průmyslem lze říci bez nejmenších pochyb.

Asi nejlépe to v prohlášení koncernu Volkswagen k Piëchovu úmrtí charakterizoval Hans-Dieter Pötsch, současný předseda dozorčí rady společnosti: „Ferdinand Piëch psal historii automobilu – jako vášnivý manažer, geniální konstruktér a vizionářský podnikatel. Od šedesátých let 20. století se významně podílel na vývoji automobilu, posouval vpřed celý automobilový průmysl, a především Volkswagen, který přeměnil v globální koncern pro mobilitu. Jeho výjimečnou osobnost a životní dílo si budeme vždy s úctou připomínat.“

Pojďme si tedy přiblížit jedinečnou kariéru tohoto dnes již legendárního rakouského manažera.

České dědictví

Ferdinand měl automobily v krvi, a to doslova, neboť jeho dědečkem byl konstruktér Ferdinand Porsche, který pocházel z Vratislavic nad Nisou na severu Čech. Jeho vnuk se narodil 17. dubna 1937 ve Vídni.

Vystudoval strojní inženýrství na prestižní curyšské polytechnice a kariéru zahájil v roce 1963 v automobilce Porsche jako konstruktér, později pracoval v automobilce Audi. Zde se podílel na vývoji okruhových speciálů 906 a 917, z nichž druhý se stal legendou motosportu, když v letech 1970 a 1971 zvítězil ve slavné čtyřiadvacetihodinovce v Le Mans. (Na pozadí fenomenálního úspěchu se ale málo ví, že při přípravě závodního vozu došlo k několikanásobnému překročení rozpočtu, ale co už…)

Po osmi letech přešel do automobilky Audi, která byla od poloviny šedesátých let součástí koncernu Volkswagen. Od roku 1975 byl pak ředitelem technického vývoje, který byl zodpovědný za návrhy vozů Audi 80 a Audi 100.

Pětiválec i TDI v Audi

Krátce mezi přechodem z Porsche do Audi si založil malou inženýrskou firmu, kde vyvinul pětiválcový řadový vznětový motor pro Mercedes-Benz. Tento typ motoru pak zavedl i u Audi. V roce 1977 inicioval vývoj vozu pro mistrovství světa v rallye, jehož výsledkem bylo Audi Quattro s pohonem všech kol a přeplňovaným řadovým pětiválcem.

Během dvaceti let, kdy u Audi působil, dokázal značku přivést na vrcholné pozice producenta prémiových vozů, kde do té doby dominovaly hlavně další německé značky BMW a Mercedes. Zároveň kariérně postupoval vzhůru, takže se stal v roce 1983 viceprezidentem firmy a o pět let později šéfem celé automobilky Audi.

„Od roku 1972 posouval Audi na ještě vyšší technickou úroveň inovacemi, jako byly pohon všech kol quattro nebo motory TDI. Jako předseda představenstva vytvořil z Audi prémiovou značku,“ uvedl k jeho působení Herbert Diess, současný předseda představenstva Volkswagenu.

Díky Piëchovi začaly modely Audi využívat podélně umístěné řadové pětiválce a pohon předních kol. Tyto motory měly oproti konzervativním šestiválcům výhody v kompaktnější stavbě a nižších výrobních nákladech.

Ferdinand Piëch při vystoupení na valné hromadě společnosti Volkswagen. Zdroj: VW

Přechod do VW

Stoupající obliba a odbyt vozů Audi znamenal pro Piëcha další kariérní postup. V roce 1993 přešel do společnosti Volkswagen, kde stanul v čele představenstva. V té době koncern nezažíval zrovna dobré časy, což by i jeden z důvodů obměny vedení. A ukázalo se, že správný.

Automobilku se podařilo stabilizovat, někteří lidé z branže dokonce tvrdí, že ji zcela překopal a nenechal „kámen na kameni“ (často se jednalo i o „manažerské kameny“). Navzdory kritice to ale Volkswagenu pomohlo, nemluvě o tom, že šlo o dobu, kdy se pod křídla VW dostala také česká Škoda Auto. Přiřadila se tak ke značkám VW, Audi a Seat. Později měl prsty v tom, že se součástí rodiny VW staly luxusní značky Bentley, Lamborghini a Bugatti.

Byl průkopníkem, který prosadil, aby se konstrukční díly mohly používat napříč výrobou jednotlivých značek. Stejné díly jako třeba podvozek pro stejné modelové řady totiž znamenaly významnou úsporu nákladů. Podle odhadů jde o v současné době o bezmála dvě třetiny dílů, které značky pod křídly VW sdílí.

V roce 2000 rozšířil koncern svoji produkci o výrobce nákladních vozů Scanie a Piëch se stal jejím šéfem. „Piëch v čele koncernu Volkswagen urychloval jeho internacionalizaci a vedl naše mainstreamové značky k mezinárodní konkurenceschopnosti prostřednictvím důsledné strategie platforem. Do koncernu přivedl také značky Scania a MAN a vytvořil tak základy pro globálně konkurenceschopného dodavatele užitkových vozidel,“ dodal Diess.

O povaze a přístupu k životu i práci svědčí i jeden z Piëchových citátů: „Maxima se dá dosáhnout jen tehdy, když jdete na hranici dosažitelného. A na téhle hraně není vždycky místo pro harmonii.“

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Náhlý odchod Sergia Marchionneho. Svět aut se loučí s velkým šéfem koncernu Fiat Chrysler

Volkswagen Dieselgate stále bolí. Dosud ho spory stály 30 miliard eur

Stranou nezůstal

O dva roky později ve svých 65 letech ukončil svoje působení ve výkonných pozicích a stal se členem dozorčí rady koncernu. Nicméně i z této „poradní pozice“ velmi aktivně zasahoval do běžného chodu firmy.

Asi nejvýraznější je jeho tlak na to, aby do čela VW přivedl Martina Winterkorna namísto tehdejšího šéfa Bernda Pitschriedera. To se nakonec stalo v roce 2006, ale později se Piëch rozkmotřil i se samotným Winterkornem, kterého se pak neúspěšně snažil zbavit. Tento neúspěch vedl v roce 2015 k rezignaci z dozorčí rady, a to nejen jeho, ale i jeho manželky.

Od té doba stál Piëch víceméně stranou dění ve Volkswagenu. I když před dvěma lety, kdy se objevila kauza Dieselgate týkající se manipulace s emisními testy vozů VW, vzbudilo rozruch jeho prohlášení, v němž tvrdil, že vedení o podvádění vědělo několik měsíců předtím, než kauza pronikla na veřejnost.

Velikán autoprůmyslu

Buď jak buď, Ferdinand Piëch se zasloužil o rozmach německého automobilového průmyslu, a nejen jeho.

„Především přinášel do automobilového průmyslu kvalitu a dokonalost až do nejmenšího detailu a tento princip hluboce vtiskl do DNA koncernu Volkswagen,“ prohlásil v reakci na jeho odchod Herber Diess.