Očima ekonoma: deset důvodů, proč Češi rekordně prahnou po hypotékách 

Češi doslova šílí po hypotékách. V březnu proto banky v Česku poskytly hypotéky za naprosto rekordních 44,7 miliardy korun (vyplývá to z aktuálních dat Hypoindexu, pozn. red.). To je o skoro 50 procent více, než kolik činil dosavadní rekord. Ten z letošního února, kdy banky „udaly“ hypotéky za 29,9 miliardy korun.

Objem poskytnutých hypoték se tak jen za první čtvrtletí letošního roku vyšplhal na téměř 100 miliard korun.

Existuje deset klíčových důvodů, proč teď Češi tolik prahnou po hypotékách…

1) Bojí se růstu úroků

V únoru se průměrná sazba hypoték dostala na své dno, 1,93 procenta. V březnu už nepatrně vzrostla, na 1,94 procenta. Mnohaleté dno je tedy již za námi.

Hypotéky jsou ale z dlouhodobého hlediska stále levné. Nyní však jejich cena už půjde nahoru, byť pozvolna. Češi se tedy snaží si vzít hypotéku právě nyní, když je nejlevnější. Nechtějí propásnout příležitost.

GRAF: Vývoj průměrné úrokové sazby Hypoindex
Od roku 2014 do března 2021, v procentech

Zdroj: Fincentrum Hypoindex

2) Bojí se růstu inflace 

Jedním z důvodů, proč půjdou úroky hypoték nahoru, je celosvětově se zvyšující strach z výraznější inflace. Státy se totiž kvůli pandemii obrovsky zadlužily a mnozí lidé jsou přesvědčeni, že jedinou možností, jak si vlády mohou od břímě dluhu ulevit, je právě inflační znehodnocení peněz. Peníze uložené v nemovitostech jsou před inflací chráněny lépe než ty na bankovním účtu. V Česku už loni rostla inflace po započtení nemovitostí nejrychleji za dvacet let. Může být hůře.

GRAF: Vývoj inflace v Česku
Za posledních deset let, v procentech

Zdroj: tradingeconomics.com

3) Bojí se ztráty zaměstnání 

S postupující vakcinací a stále zadluženější státní kasou je jasné, že česká vláda nebude – a nemůže – ekonomiku a zaměstnanost na dluh zachraňovat věčně. Programy typu Antivirus letos skončí a je možné, že teprve poté začnou zaměstnavatelé zásadněji propouštět.

V nové, postpandemické době prostě o některá pracovní místa, ale třeba i celá odvětví nebude zájem. Při ztrátě zaměstnání a pravidelného příjmu je mnohem obtížnější hypotéku získat, takže mnozí Češi se snaží si ji vzít právě teď, když práci ještě mají.

4) Bojí se zpřísnění podmínek ČNB 

Kvůli pandemii loni Česká národní banka (ČNB) uvolnila svá doporučení bankám stran toho, za jakých podmínek mají hypotéky poskytovat. Na hypotéku tak nyní dosáhnou lidé, kteří by – třeba vzhledem ke svému příjmu či zadlužení – bez pandemie neměli šanci.

Jenže postupující vakcinace dává tušit, že pandemie dříve či později ustoupí. A ČNB své podmínky opět zpřísní. Navíc už je bude podle všeho zpřísňovat nikoli jen formou doporučení bankám, ale formou zákonného nařízení, k čemuž jí poslanci dali letos na jaře nově pravomoc (kterou ještě stvrdí Senát).

5) „Zlevňují si“ hypotéku přechodem k jiné bance

Už v roce 2019 ČNB přiměla banky k jiné věci: aby výrazně snížily poplatky za předčasné splacení hypotéky. Bankám se to nelíbí a chtějí své vyšší poplatky zpět.

Mezitím ovšem Češi využívají možnosti levného předčasného splacení a levně si hypotéku refinancují. „Zlevňují“ si ji. Tak, že v době obecně nízkých úroků přecházejí k jiné bance, která jim nabídne úrok ještě nižší.

Když mají navíc předčasné splacení u stávající banky „za hubičku“, proč do toho nejít. V únoru dosáhl objem refinancovaných hypoték svého historického rekordu, 7,4 miliardy korun. O rok dříve si Češi refinancovali hypotéky jen za necelé tři miliardy korun. Na rekordu je i podíl refinancovaných hypoték (viz graf níže).

GRAF: Vývoj podílu refinancovaných hypoték na celkově poskytnutých hypotékách
Od roku 2014 do současnosti, v procentech

Zdroj: ČNB

6) Rozpouštějí své rekordní pandemické úspory 

V době pandemie Češi nastřádali zhruba 230 miliard korun. Ty by neuspořili, nebýt pandemie. Kvůli zavřeným obchodům či restauracím či kvůli omezené možnosti cestování se jim na účtech hromadí úspory více než čtyřikrát rychlejším tempem než běžně.

Za rok běžně Češi své úspory navýší o zhruba 5 500 korun na hlavu, během roku pandemie to však bylo o bezmála 27 tisíc korun (viz graf níže). Tyto peníze nyní, když „vidí světlo na konci tunelu“, ochotněji rozpouštějí třeba i v hypotékách.

Už totiž ani nemají tak silný pocit, že by měli tvořit výrazné opatrnostní úspory pro případ, že se pandemie povleče třeba řadu let, jako tomu bylo třeba na podzim 2020, když ještě nebyla na světě vakcína.

GRAF: Vývoj uspořené částky Čechů
Graf za období 2002 až leden 2021 ukazuje, kolik Češi v posledních 12 měsících ušetřili na hlavu, v Kč na jednoho obyvatele.

Zdroj: ČNB, Trinity Bank

7) Těží ze superhrubé mzdy 

Díky zrušení superhrubé mzdy či zvýšení slevy na poplatníka, o nichž politici rozhodli loni koncem roku, má například zaměstnanec s průměrnou mzdou letos o více než 20 tisíc korun čistého větší příjem než loni.

Zrušení superhrubé mzdy se přitom týká třeba i lidí se statisícovými mzdami. Desetitisíce a statisíce, které díky zrušení superhrubé mzdy mají mnozí čeští zaměstnanci k dispozici, dávají zhusta právě do bydlení, do hypoték.

8) Unikají z měst

Během pandemie si Češi uvědomili benefit života mimo město, mimo hlavní zdroje nákazy, v zeleni venkova. Navíc se zintenzivnil přechod na home office. Takže mnozí Češi shledali, že práci vyřídí distančně, právě i z chaty či chalupy.

Unikají do zeleně. Do vlastního. Tedy do chaty či chalupy pořízené třeba právě na hypotéku. Už to nebývá tak obtížné jako dříve, vzít si hypotéku na rekreační objekt. Roste zájem nejen o chaty a chalupy, ale třeba i o chatky v zahrádkářských koloniích. Dlouhodobě rostoucí ceny zeleniny zatraktivňují vlastní pozemky, vlastní záhonky a vlastní zahrádky.

VÍCE K TÉMATU:

Pomohou brownfieldy snížit nedostatek bytů v Praze?

Češi měli loni chuť se zadlužovat, i proto jsou hypotéky na historickém rekordu

Banky nekrvácí, tím pádem je tu další vlna zlevňování hypoték

9) Využívají zrušení daně z nabytí nemovitosti 

Stát loni přispěl k zatraktivnění koupě nemovitostí zrušením daně z jejího nabytí. Vlastně mnohé nemovitosti tak o něco zlevnil, v porovnání se situací, kdy by daň z nabytí zrušena nebyla.

Češi tuší, že kromě inflace může být další cestou, jak se stát bude snažit látat svůj pandemický dluh, opětovné navyšování daní. A možná i znovuzavedení daně z nabytí. Snaží se tak využít „okna příležitosti“.

10) Čelí mizerně úročeným vkladům v bankách

Ruku v ruce s tím, jak centrální banky po celém světě srazily v době pandemie své základní úroky ještě níže, v Česku až skoro k nule, je úročení vkladů v bankách ještě mizernější než před pandemií.

Stejně tak je mizerný i výnos na bezpečných investicích typu těch do státních dluhopisů. Nemovitosti tak při výnosu kolem čtyř procent ročně představují pořád možnost uložení peněz, které nejen zabrání jejich znehodnocení inflací, ale umožní vydělat i něco navíc. No, neber to.