Německý průmysl chce jít příkladem při snižování emisí oxidu uhličitého

Náš klimatický cíl je nesplnitelný, museli si přiznat Němci. Nová vláda velké koalice konstatovala, že původní cíl na zlepšení klimatu z roku 2007, díky němuž by emise oxidu uhličitého (CO₂) měly do roku 2020 klesnout o 40 procent oproti stavu z roku 1990, není reálný.

A i když se v nové koaliční smlouvě snaží svou „zelenou“ reputaci napravit, moc se jí to nedaří, napsal německý deník Handelsblatt. Novým záměrem německého kabinetu je snížení emisí o 55 procent do roku 2030. Nicméně jde o celkové číslo.

Podrobnější plány na snižování emisí skleníkových plynů mají být zveřejněny až začátkem roku 2019. Do roku 2030 plánuje Berlín navýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na energetickém mixu na 65 procent z dnešních zhruba 27 procent.

Slátanina bez ambicí

Nepříliš horlivosti v zelené politice čtvrté vlády Angely Merkelové kritizuje iniciativa Stiftung 2° (anglicky Foundation 2°, pozn. red.), která sdružuje německé firmy, jež se chtějí zapojit do boje proti klimatickým změnám.

Jejím hlavním cílem je prosazovat cíl pařížské klimatické dohody, že teplota Země nevzroste o dva stupně Celsia oproti předindustriální éře. Iniciativa také chce usilovat o navýšení teploty maximálně do 1,5 stupně.

Ředitelka iniciativy Sabine Nallingerová tvrdí, že klimatická politika nové vlády je „slátanina“, které chybí ambice a odvaha.

Ambiciózní firmy

Německé koncerny naproti tomu provádějí ambicióznější politiku než berlínská vláda.

Například výrobce sportovní obuvi a oblečení Adidas snížil emise skleníkových plynů o 21 procent během posledních pěti let. Další velká firma, výrobce pracích prášků Henkel oznámil, že sníží uhlíkovou stopu do roku 2030 dokonce o 75 procent.

VÍCE K TÉMATU:

Klimatická hrozba ukrytá pod povrchem: supervulkány. Jeden rizikový je blízko

Pomůže nám pochopení chování včelího roje vyřešit klimatické změny?

Dobroty v ohrožení: klimatické změny se podepisují na vínu, kávě i čaji

Softwarový gigant SAP pak uvedl, že chce své podnikání přiblížit k hranici uhlíkové neutrality a snížit emise do roku 2050 o 85 procent.

GRAF: Uhlíkové ambice vybraných německých firem
Jde o cíle firem, které jsou zařazeny do německého akciového indexu DAX. Celý žebříček firem najdete ZDE.

Zdroj: Handelsblatt, závazky vychází z iniciativy Greenhouse Gas Protocol

Interní závazky firem by měly být doplněny o systém odměn a sankcí, myslí si odborníci na ochranu klimatu.

Zástupci třiceti německých firem, které jsou zastoupeny v akciovém indexu DAX, přitom souhlasí s tím, že by do systému povolenek s emisemi měly být zapojeny všechny sektory ekonomiky, nejenom energetický a těžký průmysl.

S povolenkami se obchoduje na burzách v Londýně a Lipsku a jejich cena v poslední době přesáhla deset eur za tunu emisí oxidu uhličitého.

GRAF: Vývoj ceny emisních povolenek
Jde o ceny pro období 2013 až 2020, v eurech za tunu emisí CO₂.

Zdroj: European Energy Exchange

Komplikovaný systém

Firmy si stěžují, že současný systém určování ceny emisních povolenek je příliš komplikovaný.

Skládá se z různých daní, odvodů a dotací. Nyní vlády povolenky prodávají firmám v aukcích, Česká republika výnosy používá například pro program Nová zelená úsporám.

Podle koncernů by ale měl být systém nahrazen jednodušší alternativou, která by byla dostatečně transparentní.

„Současný systém je moc složitý, trestá inovace a vysílá firmám špatné signály,“ nebere si servítky Andreas Kuhlmann, šéf německé energetické agentury DENA, která podporuje využívání energie z obnovitelných zdrojů.

Zástupci koncernu Volkswagen uvedli, že zjednodušený systém oceňování emisních povolenek by fungoval lépe pro dosažení cílů v oblasti klimatické politiky.

Tržní prostředí by podle nich mělo pozitivně ocenit nízkouhlíkové aktivity. S tímto názorem se ztotožňují i další německé firmy, jako je Lufthansa, pojišťovny Munich Re a Allianz nebo softwarová firma SAP.

Globální povolenky

Už před dvěma lety se strojírenská společnost Siemens připojila k iniciativě Světové banky Carbon Pricing Leadership Coalition, která lobbuje za celosvětové nastavení cen emisních povolenek.

Cena má odrážet skutečné náklady, které souvisí s produkcí emisí skleníkových plynů. Měla by být tak vysoká, aby motivovala firmy přejít na nové nízkouhlíkové technologie.

Ne u všech ale tento záměr vyvolává souhlas. Jedním z kritiků je chemický a farmaceutický gigant Bayer, který naopak varuje před tím, aby změny v systému povolenek neohrozily konkurenceschopnost evropských firem.

Evropská komise navrhla, že by nově výnosy z povolenek v rozpočtovém období 2021 až 2027 mohly částečně kompenzovat snížení příjmů v rozpočtu EU po odchodu Velké Británie. Důsledkem brexitu by mohl být výpadek v unijních příjmech okolo 12 miliard eur ročně.

Část výnosů z prodeje povolenek by tak mohla směřovat přímo do společného rozpočtu.