Německý automobilový průmysl má podle analýzy britského listu Financial Times vážné problémy s přechodem na elektromobilitu.
Jedním z problémů je podle Andrease Volfa, šéfa subdodavatelské společnosti Vitesco Technologies, skutečnost, že německý automotive a jeho investoři dlouhou dobu nevěřili přechodu na elektromobilitu. Náskok tak získali jiní hráči, většinou z Asie.
Problém pro subdodavatele
V tuto chvíli má řada německých subdodavatelů vážný problém, protože musí narychlo vyvíjet nové produktové řady pro elektromobilitu. Současně jim rychle padají marže na produktech pro klasické spalovací motory (mířící do útlumu).
Výsledek není vůbec veselý – počet subdodavatelských firem první úrovně v Německu za poslední tři roky razantně poklesl. Z necelých 700 tisíc skoro o 85 tisíc (tedy o více než 10 %).
A to se nutně podepsalo také na zaměstnanosti, která u subdodavatelů poklesla o více než 30 tisíc a v celém autoprůmyslu v Německu o více než 60 tisíc pracovníků (6 % celkového počtu zaměstnanců).
GRAF: Vývoj počtu zaměstnanců v německém autoprůmyslu
Za posledních 20 let, v tis. pracovníků.

Zdroj: KBC/Eurostat; DESTATIS
Jaká je situace v Česku, které je logicky na řadu německých řetězců přímo napojené?
Česko zatím jede naplno
Na první pohled je situace v Česku až překvapivě dobrá. Automotive nepatří k brzdám české ekonomiky, ale naopak k funkčním částem našeho průmyslu.
Produkce je při porovnání s rokem 2017 (kdy v Německu začala klesat) o necelých 20 % vyšší. V Německu je přitom oproti roku 2017 naopak skoro o 20 % nižší.
GRAF: Srovnání vývoje produkce v automotive ve vybraných zemích
Od roku 2016 do současnosti, v bodech (index 2019 = 100).

Zdroj: KBC/Eurostat
Je to do značné míry také důsledek problémů německého autoprůmyslu již v předcovidové éře, v důsledku aféry Dieselgate. I v postcovidové době je však „comeback“ českého automobilového průmyslu o poznání impozantnější a relativně slušné nové objednávky ukazují zatím na dobrý rok 2024.
Navíc pohled na počet zaměstnanců ukazuje, že český automotive (jak finální producenti, tak subdodavatelé) redukoval v pandemii počet pracovníků zhruba stejně výrazně jako sousední Německo (pravděpodobně zejména agenturní zaměstnance).
To ukazuje, že produktivita (a pravděpodobně i jednotkové pracovní náklady) se v českém autoprůmyslu relativně vůči německému značně vylepšila.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Nečekané riziko pro globální trhy: útoky v Rudém moři zdražují dodavatelské tepny
Západ zaspal. Soustředil se na Green Deal a ve zbrojení nemá proti Rusku a Číně šanci
Čína určuje vývoj a produkci elektrobusů ve světě. Západu „ujel vlak“ i v tomto sektoru
Krátkozraká radost
Problém je, že tato radost se může ukázat jako velmi krátkozraká. Český autoprůmysl totiž v posledních dvou letech ožívá zejména díky automobilům se spalovacím motorem.
A jejich útlum v následující dekádě je prakticky hotovou věcí. I čeští producenti/subdodavatelé tak musí bojovat o své místo na slunci v nových výrobních řetězcích.
V tomto boji jsou s Německem na globálním hřišti na jedné lodi. Analýza Financial Times je tak varováním i pro nás.