Západ zaspal. Soustředil se na Green Deal a ve zbrojení nemá proti Rusku a Číně šanci

Západní země, které svou podporou Ukrajiny a protiruskými sankcemi fakticky vedou s Putinovým Ruskem ekonomickou válku – částečně to platí i pro Čínu, která Rusko výrazně podporuje hospodářsky –, nejsou schopny držet krok ve zbrojení s východními autokratickými režimy.

Po dvou letech největšího pozemního konfliktu po roce 1945 v Evropě se ukazuje, že reálně hrozí situace, že Ukrajina (a s ní ekonomicky, politicky i morálně Západ) válku prohraje. Nemá totiž dostatečné vlastní kapacity, aby mohla vyrábět zbraně a munici, protože její infrastruktura je často bombardována ruskými drony a raketami. Pomoc Západu zatím pokulhává.

Sliby západních politiků o vojenské pomoci jsou do jisté míry pouze planými řečmi. Evropská unie se například zavázala, že do letošního března dodá na Ukrajinu milion kusů dělostřelecké munice. Už nyní je ale jasné, že tento slib nedokáže splnit.

Americký deník Wall Street Journal s odkazem na ukrajinské zpravodajské informace nedávno napsal, že ruský zbrojní průmysl je například schopen každý měsíc vyrobit čtyři hypersonické střely Kinžal. Spojené státy naopak musely po neúspěšném testu hypersonických raket posunout jejich zavedení do výzbroje až na tento rok. A v produkci přesných raket mají velké rezervy.

Rusko Západ ve zbrojení poráží

Ať už si myslíme o ruské ekonomice i jejích schopnostech cokoliv, v otázce zbrojení Západ poráží.

Země na obou březích Atlantiku tvrdě doplácí na dlouhodobou snahu svůj těžký a zbrojní průmysl utlumit, případně dekarbonizovat podle environmentální politiky Green Dealu. Hlavní cíl zelené politiky spočívá v tom, dosáhnout v celém hospodářství uhlíkové neutrality. V Evropě i ve Spojených státech to fakticky vedlo k výrazné deindustrializaci ve srovnání s Ruskem nebo Čínou.

VÍCE K TÉMATU:

Jak silná je izraelská armáda? Má větší rozpočet než Egypt, Libanon a Jordánsko dohromady

Trendy ve zbrojení: Ukrajina ovlivňuje dění na trhu, ale evropské zbrojení začalo už před ruskou agresí

Izraelské firmy vycítily příležitost. Dodávají zbraně evropským armádám

V případě globálních konfliktů západní vyspělé země narážejí na to, že mají ohromné problémy vyrábět a dodávat ve větším množství zbraně. Ať už jde o nové rakety, letadla, ponorky, či další složité zbraňové systémy, varoval americký deník WSJ.

Nemají totiž vybudované odolné a bezpečné dodavatelské řetězce, chybí jim dostatek personálu. Zároveň se potýkají s tím, jak získat prostředky na modernizaci a především na zvýšení produkčních kapacit.

MAPA: Země, které vydávají na zbrojení nejvíce (jako podíl na HDP)
Za rok 2022, v procentech HDP.

Zdroj: SIPRI

Německo v době studené války chrlilo stovky tanků

Podle amerického ekonomického deníku bylo západní Německo na vrcholu studené války schopno vyrobit čtyři stovky tanků ročně, dnes to je maximálně padesát.

Další známkou zaostávání Západu za Ruskem i Čínou jsou statistiky o počtu obranných kapacit. Oba nedemokratické režimy disponují dohromady více než pěti tisíci kusů pozemních protiraketových systémů. USA, Evropa a Japonsko jich mají dohromady 3200.

Rusku tak rakety, kterými zasypává ukrajinské území, zřejmě jen tak nedojdou. Důvodem je i dohoda Kremlu se Severní Koreou, která Rusku poskytla odpalovací zařízení a několik desítek balistických raket. Podle Bílého domu Rusko rovněž usiluje o dodávky balistických raket krátkého doletu z Íránu, ty se však zatím neuskutečnily.

„Není se čemu divit. Když Rusko přešlo na válečnou ekonomiku, Německo si v téže době vypnulo zbytek jaderných elektráren a evropské banky se ve jménu Green Dealu a ESG zdráhají financovat výrobu zbraní, protože je z hlediska emisí i společensky fuj,“ napsal ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Západu tak hrozí, že dopadne jako sovětský blok, kterého uzbrojily na konci osmdesátých let 20. století Spojené státy pod vedením republikánských prezidentů Ronalda Reagana a George Bushe.

Evropští zbrojaři necítí podporu

Na problémy zejména evropských zbrojařů upozornil web Politico už v polovině loňského roku. Popsal rozpory mezi sliby politiků evropských zemí NATO a zbrojařských firem, které mají problémy navyšovat produkci výroby munice i jednotlivých zbraňových systémů.

Podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) příjmy 100 největších světových zbrojních společností v roce 2023 klesly. Tržby těchto firem za rok 2022 činily 597 miliard dolarů (13,3 bilionu korun), což je o 3,5 procenta méně oproti předchozímu roku.

Důvodem jsou kapacitní problémy, zejména u amerických zbrojařů. SIPRI uvádí, že příjmy 42 amerických společností uvedených na seznamu – které se na celkovém prodeji zbraní podílejí 51 procenty – klesly v roce 2022 o 7,9 procenta na 302 miliard dolarů (6,8 bilionu korun).

Řada evropských firem, jako je Saab, Rheinmetall nebo Nexter, postupně navyšuje produkci za použití svých finančních rezerv. Evropští zbrojaři si stěžují, že deklarovaná politická a finanční státní podpora je stále pouhou fikcí. Nemají jistotu, že se navyšování produkce, která samozřejmě znamená značné investice, vyplatí i v následujících letech.

„Trochu riskujeme,“ řekl generální ředitel švédského Saabu Micael Johansson k tomu, že společnost investuje na vlastní náklady do infrastruktury, surovin i personálu. Firma podle něj potřebuje hlavně dlouhodobé kontrakty garantované švédskou vládou.

Místo expedičních misí stovky tanků a letadel

Evropské vlády od pádu železné opony snižovaly výdaje na zbrojení a spoléhaly na to, že už se rozsáhlý a vleklý evropský konflikt nebude opakovat. Zaměřovaly se na budování malých expedičních sborů, které budou bojovat pár let v Iráku, Afghánistánu nebo v Mali.

Nyní se musí přeorientovat na myšlení studené války, kdy je třeba mít stovky tanků a stíhaček a mít ve skladech miliony střel a raket. Aby došlo ke změně i v evropském zbrojním průmyslu, musí evropské státy vydat na změny miliardy eur, varoval bezpečnostní analytik Tom Waldwyn z britského think tanku International Institute for Strategic Studies (IISS).

VÍCE K TÉMATU:

Dopad války na Ukrajině: Evropské armády řeší, jak se zbavit závislosti na fosilních zdrojích

Maverick by žasl: Američané odhalili „tajný“ bombardér. Jasný vzkaz pro Čínu a Rusko

Jak vypadá plán amerických stíhaček F-16 pro Ukrajinu. Potřebuje je vůbec?

Na druhou stranu, jen evropské země vydaly v roce 2022 na zbrojení 345 miliard dolarů, což znamená meziročně růst o 13 procent. A je to také stále násobně více, než utrácí Rusko. Tempo změn je nicméně stále velmi pomalé, zejména pokud jde o navyšování produkce munice vyšších ráží pro tanky nebo dělostřelectvo.

Navíc během prvního roku války na Ukrajině evropští politici spoléhali spíše na nákupy mimo EU, jako je Jižní Korea, Turecko nebo Izrael. A v případě těžké vojenské techniky z nových kontraktů profitují hlavně americké zbrojovky.

Výdaje na zbrojení rostou

Konflikt na Ukrajině se přitom stal impulzem pro navyšování výdajů na zbrojení v celé Evropě. Výdaje zde zaznamenaly nejprudší meziroční nárůst za posledních nejméně 30 let.

Jen v roce 2021 země západní a střední Evropy utratily za zbrojení 345 miliard dolarů (cca 7,5 bilionu korun). Poprvé tak tehdy utratily víc než v roce 1989, kdy skončila studená válka, uvedl již dříve SIPRI.

GRAF: Vývoj výdajů na zbrojení 
Podle regionů v letech 1988 až 2022, v mld. USD.

Zdroj: SIPRI

O více než třetinu své výdaje na zbrojení navýšilo Finsko, o zhruba desetinu také Švédsko a Polsko. Například právě Poláci chtějí utratit za americké tanky Abrams a stíhačky F-35 deset miliard dolarů.

Za výzbroj utrácí i Česko

A zbrojní nákupy uskutečnilo i Česko, které loni utrácelo nejvíce od vzniku České republiky. Vláda schválila mimo jiné zakázku na americké nadzvukové letouny F-35 nebo na bojová vozidla pěchoty CV90. Uzákonily se také výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP, čímž má ČR v příštím roce splnit závazky vůči Severoatlantické alianci.

Česko také začalo jednat s Německem o možnosti připojit se k tendru na nákup bojových tanků Leopard 2A8. Měli bychom nakoupit nejméně 77 tanků řádově za desítky miliard korun. Od společného postupu s Německem si slibuje především výrazné snížení ceny, zkrácení dodávek a zajištění odpovídající logistické podpory.

Vláda loni také schválila obrannou strategii, podle které je hlavním úkolem české obranné politiky v důsledku rostoucí agresivity Ruska příprava na dlouhotrvající obrannou válku vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem vybaveným jadernými zbraněmi. Prioritou je také budování dobře vyzbrojené, vybavené, vycvičené a v boji udržitelné ozbrojené síly, kterou je možné nasadit do operací kolektivní obrany.

V návaznosti na to byla schválena také Koncepce výstavby armády ČR do roku 2035, která představuje vizi rozvoje armády na dalších deset let.