Německo má problém s klimatickými závazky. Bez jádra to bude extrémně obtížné

Největší ekonomika Evropské unie má zřejmě problém. Nedokáže totiž splnit své předchozí klimatické sliby o dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Alespoň pokud nezačne kromě budování zelených zdrojů využívat i jaderné elektrárny. Vyplývá to ze studie německé poradenské agentury Consulting4Drive, která vyšla v době, kdy světoví lídři začátkem prosince jednali v Dubaji o snižování emisí na klimatické konferenci (117 států se mimo jiné zavázalo do roku 2030 ztrojnásobit výkon obnovitelných zdrojů, pozn. red.).

Studii si objednala Nadace Friedricha Naumanna, jež má blízko k německé liberální straně FDP. Liberálové jako jediní v současném německém kabinetu poukazují na to, že uspěchané uzavření jaderných bloků bylo chybným politickým rozhodnutím. Německá energetická infrastruktura podle nich není na přechod k obnovitelným energiím dostatečně připravena.

Naopak sociální demokracie SPD Olafa Scholze a němečtí Zelení konec jádra podporují a považují jej za definitivní.

Vyšší poptávka po elektřině pro elektromobily

Modernizace průmyslu i celé německé ekonomiky bude znamenat vyšší poptávku po elektřině, například kvůli stále většímu podílu elektromobilů. A také proto Německo nedokáže tyto nároky pokrýt jen z obnovitelných zdrojů, tedy slunce a větru. Stále je silně závislé na fosilních zdrojích, napsal německý týdeník Wirtschaftswoche s odkazem na výše zmíněnou studii agentury Consulting4Drive.

Podle ní je v současné době největší evropská ekonomika závislá ze 76 procent na zdrojích, které musí dovážet a jsou fosilní. I proto je zatím velmi vzdálena vládním slibům, že německá ekonomika bude klimaticky neutrální.

Studie poukazuje také na zprávu Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Net Zero Report 2050, jež doporučuje, aby se optimální energetický systém jednotlivých států skládal z kombinace větrné, solární a jaderné energie. Navíc je třeba zvýšit podíl používání zeleného vodíku a jeho derivátů.

Německo by mělo také v dlouhodobém horizontu uvažovat o potenciálním využití jaderné fúze pro výrobu elektřiny. Na vývoji této technologie Němci pracují, ale zatím jde spíše stále o fázi vědeckého zkoumání než o reálný potenciální zdroj energie.

Dovoz energií je rizikový

Bez vlastních jaderných zdrojů totiž německému hospodářství hrozí to, že dovoz energií bude natolik drahý, že poškodí ekonomickou sílu země. Zejména konkurenceschopnost německého průmyslu, a navíc bude růst import fosilních zdrojů.

Politické rozhodnutí masově využívat obnovitelné zdroje totiž stále čelí vědeckým i technickým omezením a mělo přijít až v době, kdy budou „úzká hrdla“ využívání obnovitelných zdrojů spolehlivě vyřešena.

VÍCE K TÉMATU:

Ode zdi ke zdi? Z Německa se stává velmoc pro terminály LNG. Sáhne si na ně i Česko

Německo je bez jádra závislé na importu elektřiny. Hlavně dováží tu „zelenou“ ze Skandinávie

Špatná zpráva pro „klima-bijce“: Thunbergová štěpí podporou Palestiny klimatické hnutí

Pro jádro hovoří také to, že by energetický mix měl být co nejpestřejší. Spoléhání na omezený počet energetických zdrojů, zejména to platí pro obnovitelné druhy energií, představuje samozřejmě rizika, protože jejich produkce není v čase stabilní.

Dovoz energií naopak představuje nejistotu ohledně ceny v následujících letech, protože se odvíjí od globální poptávky, která může výrazně kolísat.

Studie byznysu nakloněné strany FDP, jež také zpochybňuje termín ukončení využívání uhlí už v roce 2030, dále konstatovala, že si ekonomické i politické prostředí v Německu začíná pomalu uvědomovat, že ani produkce zeleného vodíku nebude dostatečná k tomu, aby zajistila potřebné množství klimaticky neutrálního plynu.

Finanční nároky na produkci čistého plynu jsou stále velmi vysoké. Navíc nejsou vyřešeny požadavky na jeho skladování a transport. I proto se ukazuje, že éra využívání fosilních paliv bude mnohem delší, než si je německá vláda ochotna přiznat.

Vraťte se k jádru, vyzval šéf meteorologické organizace

Výzvy k využívání jádra i v Německu, jež je mimochodem jedinou zemí z nejsilnějších ekonomik světa, která se dobrovolně vzdala svého jaderného průmyslu, ale nezaznívají pouze z domácí scény. Němcům jejich pošetilost vyčetl i šéf Světové meteorologické organizace (WMO) Petteri Taalas z Finska.

Už před klimatickou konferencí v Dubaji zdůraznil, že uspěchaný německý konec jádra znamená pro tamní ekonomiku vážné problémy. Hlavní dopad „schytává“ německý průmysl, který se stává více závislým na dovozu energií.

„Jaderná energie je vhodnou technologií pro výrobu energie šetrné ke klimatu,“ vzkázal do Berlína ze sídla WMO v Ženevě. Zdůraznil, že by německá vláda měla ještě přehodnotit ukončení výroby elektřiny ze štěpného materiálu. Výpadek výroby energií z jaderných elektráren totiž oddálí ukončení spalování uhlí nebo zemního plynu v německých elektrárnách, protože bude obtížné rychle navyšovat podíl obnovitelných zdrojů.

Rovněž Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), který spadá pod WMO, doporučuje využívání všech nefosilních zdrojů energie, tedy i těch jaderných.

Šéf WMO Taalas dodal, že pokud Německo bude chtít vyrábět více elektřiny kvůli rozvoji elektromobility, musí se zase vrátit k jaderné energii. Pouze se sluncem a větrem si totiž rozhodně nevystačí.