Nastává doba hliníková? Díky „dokonalé“ recyklaci má tento kov budoucnost nejen v Humpolci

Před 85 lety bylo v USA představeno vůbec první pivo v plechovce na světě. I když tehdy, v roce 1935, byla tzv. Kruegerova pivní plechovka výrazně těžší a odlišná od té dnešní, brzy tento způsob uchovávání nápojů začali využívat další výrobci.

Již na konci prvního roku jejich výroby dosáhl prodej nápojových plechovek počtu 200 milionů kusů.

Historie až u Napoleona

Samotná historie plechovek se začala psát ještě o dvě století dříve. V 18. století, kdy vojenská tažení trvala celé měsíce nebo i roky, Napoleon Bonaparte a jeho vojáci trpěli hladem.

Nebylo to ani tak nedostatkem jídla, ale tím, že se jim po nějaké době začalo kazit z důvodu mizerné trvanlivosti. Napoleon tedy vypsal cenu za nalezení způsobu uchovávání potravin – což nakonec vedlo k první plechovce na uchování jídla v roce 1810.

Nutno podotknout, že samotný hliník jako chemický prvek byl objeven jen o necelých 60 let dříve, v roce 1782, byť jen jako hypotetický prvek. Izolovat hliník se poprvé podařilo dánskému chemikovi Hansi Christianovi Oerstedovi v roce 1825. Přitom jde o třetí nejvíce zastoupený prvek v zemské kůře. Zajímavostí je, že zhruba 75 procent veškerého hliníku získaného z vytěženého bauxitu je stále v oběhu.

Od čtyřicátých let 20. století plechovku začali využívat k uchovávání nápojů výrobci a od šedesátých let se tento obal stal neodmyslitelnou součástí našich životů. Hliníkové plechovky jsou něco tak běžného, že se nad nimi téměř nikdo nepozastaví. Prodávají se v nich limonády, pivo, energetické nápoje a na některých trzích dokonce voda. Dnes se na celém světě prodá více než 280 miliard nápojů v plechovkách za rok.

Ekologické tažení

S tím, jak ve světě roste snaha chovat se ekologicky, což je do jisté míry způsobeno i záplavami plastu, dostává se hliník a jeho použití více do hry. Kdysi exotické hliníkové obaly tak v posledních letech dostávají přednost před plastovými a skleněnými lahvemi.

V hliníku lze kromě nápojů koupit i hotová jídla nebo dobroty pro domácí mazlíčky. Má to jeden prozaický důvod. Hliníkové obaly a plechovky jsou velmi dobře recyklovatelné. Navíc samotný hliník lze recyklovat v podstatě donekonečna.

I když je výroba hliníku na rozdíl od plastů velmi energeticky náročná (navíc při ní vzniká i nebezpečný odpad), právě recyklace hliník staví do popředí jako jeden z možných materiálů budoucnosti.

„Plechovky jsou nekonečně recyklovatelné a zároveň jsou na evropském trhu hliníkových obalových materiálů na vzestupu. Zákazníci si žádají výrobky, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Hliníkové obaly jsou spolehlivou a udržitelnou alternativou. Konkrétním příkladem je třeba to, že podíl recyklovaného hliníku v materiálu, který používáme, je zhruba 91 procent,“ říká Radek Mádr, ředitel společnosti Ball Beverage Packaging Czech Republic.

Ball Corporation je největším výrobcem nápojových plechovek na světě, navíc jeden z jeho evropských závodů je u nás, v Dýšině u Plzně. Zde se vyrobí kolem půl miliardy plechovek ročně. Tato společnost dokonce nedávno jako první výrobce plechovek na světě získala certifikát o udržitelné výrobě Aluminium Stewardship Initiative (ASI).

VIDEO: Certifikát ASI pro Ball Corporation

Zdroj: Vimeo/Ball Corp.

Cirkulární ekonomika

Jak podotýká Mádr, bude tento kov hrát klíčovou roli při vytváření cirkulární ekonomiky. Přechod na tento typ ekonomiky od lineární produkční ekonomiky je stále více akcentovaným trendem.

Tradiční lineární model, který je založen na principu: těžba primárních surovin – výroba – spotřeba – nepotřebný odpad, by podle odborníků měl být využíván co nejméně. Naopak by mělo dojít k „zacyklení“ výše uvedeného řetězce. Tím pádem bude nahrazena část primárních surovin surovinami sekundárními, jako jsou odpady.

Podle odborníka na cirkulární ekonomiku Vojtěcha Voseckého se nejméně 65 procent plechovek v Česku vyhodí na skládku, spálí nebo skončí v přírodě. „Česko je černou dírou pro část hliníku z plechovek pečlivě vytříděných jinde v Evropě,“ uvedl.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Mnoho povyku pro poplatky za odpady? Ve hře jsou možná stamiliony až miliardy korun

Kauza lithium se vrací aneb Proč se ČEZ pustí i do těžby vzácného kovu?

Nový trend pro život v kanceláři? Konec s odpadky a přechod na cirkulární ekonomiku

Kam s plechovkami?

Do jisté míry je to ale důsledek odpadové infrastruktury, jak uvádí iniciativa Zálohujme.cz. Ta loni v prosinci prezentovala výsledky průzkumu, podle nichž je systém třídění hliníkových obalů u nás nedostatečný.

Z odpovědí respondentů vyšlo, že zhruba 68 procent Čechů nemá možnost vynášet použité hliníkové plechovky v okolí svého bydliště. Dalších 18 procent konzumentů neví, že by tyto plechovky mohli třídit, vyplynulo z průzkumu agentury STEM/MARK pro iniciativu Zálohujme.cz.

Další samostatnou kapitolou je fakt, že v Česku není dostatečná infrastruktura na dotřiďování směsného odpadu. Ani sběr kovového odpadu u nás není jednotný. Třeba v Praze můžete plechovky vyhazovat do šedých kontejnerů, v Brně do žlutých spolu s plasty.

Přitom Evropská unie nařizuje, aby míra recyklace hliníku v členských státech dosáhla v roce 2025 celkem 50 procent, do roku 2030 by to pak mělo být o dalších deset procent více. Za tímto cílem však Česko výrazně zaostává.

Iniciativa uvedla, že v roce 2018 vzniklo podle údajů Ministerstva životního prostředí 16 879 tun hliníkových obalů, tedy nejen z nápojových plechovek. Nicméně recyklací poté prošlo jen 4 829 tun hliníkových obalů, což odpovídá míře recyklace 28,6 procenta.

„Jen v roce 2018 jsme vyhodili 6 582 tun hliníku, z čehož by šlo vyrobit 263 milionů nových plechovek. Zatímco výroba ‚panenského‘ hliníku představuje obrovskou zátěž pro životní prostředí, tenkostěnné plechovky se dají efektivně recyklovat,“ uvedla za iniciativu Andrea Brožová.

Průmyslové využití

Využití hliníku ale nedominují jen nápojové plechovky. Daleko větší podíl si vybírají výrobci automobilů nebo letadel. Jen v Česku průmyslové firmy spotřebují statisíce tun hliníku, ty nápojářské zpracovávají (zatím) „jen“ tisíce tun.

I u těch průmyslových lze ale využít hliník k recyklaci. Ostatně i americký výrobce počítačů a mobilů Apple používá recyklovaný hliník. Jeho MacBooky Air a Macy Mini jsou kompletně z tohoto materiálu. Navíc Apple plánuje do budoucna nově vytěžené materiály ze svého dodavatelského řetězce zcela eliminovat.

Tuna hliníku se v současnosti pohybuje kolem 1 300 dolarů, ale těsně před krizí v roce 2008 jeho cena vyšplhala na historický rekord necelých 3 300 dolarů. Vzhledem k tomu, že celosvětová produkce hliníku každoročně stoupá a nyní se pohybuje na úrovni 35 milionů tun, tak jeho opětovné využívání dává smysl.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr