Ledovce v Alpách se rozpadají. Vědci řeší, jak zabránit dalšímu neštěstí

Ermanno Lorenz, který 50 let řídí restauraci v hotelu Cima Undici, jen zděšeně z hotelové kuchyně sledoval, jak se z okolních hor řítí obrovský proud ledu, který původně měřil zhruba osmdesát metrů na šířku a dvacet pět metrů na výšku. Naštěstí serak o objemu 65 tisíc metrů krychlových neskončil v hotelu, ale zastavily jej skály.

Přímo na ledovci neměli potřebné štěstí turisté, jedenáct z nich „v lavině z ledu a kamení“ zahynulo, dalších osm bylo zraněno.

Nikdo přitom nečekal, že se může ze známého ledovce Marmolada utrhnout tak velký kus ledu a ohrožovat okolí. Ani odborníci. Prezident Italského glaciologického výboru Valter Maggi se doma v Miláně doslechl o katastrofě až od netrpělivých novinářů.

„Neměl jsem ponětí, co se stalo nebo o čem mluvili. Byla neděle večer, takže jsem nekontroloval zprávy,“ vysvětlil, proč byl tak zaskočen informacemi o incidentu na  Marmoladě.

Musel to být ledovec

Spolumajitel místní organizace Ambiez Mountain Guides Manuel Zambanini byl jedním z prvních, kdo uslyšel, jak se do údolí řítí obrovský serak, a okamžitě uhodl, co se stalo.

„Protože jsem součástí týmu horských záchranářů, měl jsem zapnutou vysílačku, takže jsem skoro slyšel první volání,“ vysvětlil.

„Říkali, že to je lavina. Já si hned myslel, že to musí být serak, tedy ledovec, protože v tuto roční dobu to nemůže být sněhová lavina,“ citoval jeho slova časopis Wired.

Zambanini se snažil své klienty dostat z lokality pryč, trvalo mu to dvě hodiny. Nicméně jeho kolegové nemuseli mít tolik štěstí, protože uvolnění ledu nelze předvídat.

Zatímco riziko pádu lavin horolezci a turisté snižují tím, že vyrážejí na túru ráno co nejdříve, dokud jsou nízké teploty, v případě ledovce hrozí riziko neustále. „Pád skály nebo ledu je mnohem obtížnější předvídat,“ zdůraznil znalec Dolomit.

Tragédii nešlo zabránit

Když se Zambanini i Maggi později dostali k záběrům, které ukazují, jak se z vrcholu řítí kusy ledu do údolí, bylo jim jasné, že neštěstí nešlo zabránit ani jej předvídat.

V předchozích varováních kvůli globálnímu oteplování Marmoladský ledovec nepatřil mezi riziková místa a neměl se řadit mezi ta, kde může dojít ke kolapsu ledu.

I když vědci už řadu let varují před tím, že ledovce postupně tají a v případě Alp budou nejpozději do konce století minulostí, incident z Itálie ze začátku července ukazuje, že k tomu dojde pravděpodobně mnohem dříve, než se dosud odhadovalo, a tání ledovců prudce zrychluje.

Jak dál?

Místní komunita, italské úřady i glaciologové si nyní kladou otázky, jak a proč k ledové tragédii došlo. A zda je vůbec možné dalším smrtícím incidentům zabránit.

Toto téma dominovalo v polovině července pololetnímu zasedání Italského glaciologického výboru. „Bylo to poprvé, co jsme se po třech letech osobně setkali kvůli pandemii,“ vysvětlil Maggi.

Konference se v obecné rovině zaměřila na celkový stav a „zdraví“ italských ledovců, ale hlavně se hovořilo o Marmoladě. Odborníci na studium ledovců nemohli místo osobně navštívit kvůli riziku pádu dalších ledových bloků a také kvůli policejnímu  vyšetřování. Vydali ale na závěr zasedání zprávu o tom, co mohlo kolaps ledu způsobit.

Příliš vody pod ledem

Identifikovali řadu faktorů, jež k neštěstí přispěly. Jedním z nich je strmý svah pod vrcholem Punta Rocca, ze kterého se led odlomil.

Maggi vysvětlil, že se v ledu udělala velká trhlina, ve které se nahromadila voda. Ta vytvořila tlak na okolní led, který se nakonec roztříštil. Řada médií připomínala, že den před tragédií v této výšce, 3343 metrů nad mořem, naměřili extrémně vysokou teplotu, deset stupňů Celsia.

I když mnozí novináři věří, že to byl jeden z faktorů, který k odlomení ledu přispěl, italští i mezinárodní odborníci varují, aby se pozornost neupínala jen na krátkodobé výkyvy počasí.

„Myslím, že je důležité říci, že to není jediný důvod, jak se někdy uvádělo nebo naznačovalo,“ zdůraznil Matthias Huss, profesor glaciologie na Švýcarském federálním technologickém institutu v Curychu (ETH).

Systém varování před pádem ledu

Jedná se o dlouhodobý proces, který způsobil úbytek tohoto ledovce. Huss připomenul, že ve Švýcarsku mají systémy včasného varování před rizikem kolapsu ledovců.

Ten zafungoval v případě ledovce na čtyřtisícové hoře Weissmies v roce 2017, kdy musela být evakuována vesnice ležící v údolí pod horou Saas-Grund. Kvůli tání ledovců se navíc muselo přistoupit k zásadnímu omezení lyžování.

V celoročním lyžařském areálu Saas-Fee je z 20 kilometrů sjezdovek od té doby zhruba polovina nepoužitelná. Běžně zde trénují národní lyžařské týmy, včetně hvězdné Američanky Mikaely Shiffrinové.

Nebezpečí pod nejvyšší horou Evropy

V Itálii nainstalovali první systém monitoringu ledovců v roce 2013 na ledovci Planpincieux v regionu Val d’Aosta pod masivem Mont Blanc. „Val d’Aosta investovala do tohoto monitorovacího systému mnoho stovek tisíc eur,“ uvedl Daniele Giordan z Italského výzkumného institutu pro geohydrologickou ochranu.

Systém se ukázal jako účinný a vedl k varování v letech 2019 a 2020. V prvém případě odborníci varovali, že se může z visutého ledovce odlomit kus o velikosti 250 tisíc krychlových metrů ledu. V ohrožení byla vesnička Courmayeur, jež byla v září 2019 evakuována.

O rok později došlo k preventivnímu omezení pohybu lidí, tehdy se hovořilo o riziku odlomení ledu o objemu 500 tisíc kubíků.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Nobelisté vzkazují politikům: musíme naléhavě řešit klimatickou krizi

Sucho, teplejší klima i narušené dodavatelské řetězce. To vše vyhání cenu kávy na maxima

Historičtí viníci oteplování. Kdo spálil nejvíc fosilních zdrojů od roku 1751

Devět set ledovců pod kontrolou?

Podle Giordana je systém monitoringu ledovce poměrně jednoduchý. Používá snímky digitální zrcadlovky značky Canon, které se posílají do centra v Turíně.

Tam procházejí analýzou speciálně vyvinutým softwarem, který dokáže detekovat pohyb ve skupině snímků. Systém doplňuje i speciální interferomagnetický radar, který dokáže odhalit potenciálně nebezpečný pohyb v ledu.

Maggi k tomu doplňuje, že však není možné monitorovat všechny ledovce v Itálii, protože jich je celkem devět set. „Musíte vědět, kde hledat,“ vysvětlil.

Monitoring není jistota

Většina ledovců, které se po světě sledují, má převislé úseky ledu a seraků. Švýcarský odborník Huss nicméně dodal, že tento typ ledovce neplatil pro Marmoladu. I kdyby byl ledovec pod monitoringem, není jisté, zda by bylo možné předpovědět katastrofu.

„Uvnitř ledovce bylo určitě hodně vody. To je dobře vidět z videí. Ale mimo ledovec nikdo neviděl více vody, než kolik byste viděli normálně,“ vysvětlil expert na ledovce Maggi.

Trhlina přitom byla viditelná několik let a nebyla považována za riziko odlomení ledu, uvedl italský glaciologický výbor.

Lepší nějaká data než žádná

Giordan navrhuje, aby byl jeho systém spárován s webovými kamerami v různých lyžařských střediscích, protože je lepší mít alespoň nějaká data než žádná.

Stav ledovců se totiž po celém světě zhoršuje a je pravděpodobné, že k podobným katastrofám bude ve vysokých horách docházet stále častěji. Vědci, kteří studují vývoj ledovců, se shodují, že jedinou cestou, jak trend mizejících ledovců zvrátit, spočívá pouze v okamžitém omezení emisí skleníkových plynů.

Horský vůdce Capa Zambanini míní, že se pád ledu nedal na Marmoládě předpovědět, to ale neznamená, že za to nemohou lidé. Je to důsledek globálního oteplování způsobeného člověkem. Je pravděpodobné, že počet obětí ledopádů bude nejen v italských Alpách růst.